S plánováním dovolené jsme začali v okamžiku, kdy skončil náš víkendový pobyt u Balatonu v září loňského roku. Z maďarské krajiny, upravených parků a gastronomie jsme byli nadšeni. Bylo tudíž jasné, že se do Maďarska vypravíme na více dnů. Původní plán tedy byl „dovolená v Maďarsku“.
Na začátku května jsem začínala hledat ubytování, když partner přišel s dotazem: „Nechtěla bys jet jinam, třeba k moři?“. A začaly padat návrhy jako Černá Hora, Francie, Španělsko, Chorvatsko… Cesta pochopitelně autem, do letadla by mě dostali jen pod sedativy, takže jsem na mapě měřila vzdálenost a vzdálenost přepočítávala na hodiny strávené v sedadle auta… Výsledek byl celkem jasný, nejbližší „moře“ je v Chorvatsku, zůstaneme někde na severu, na koupání a opalování stejně nejsme a celý týden tam taky nevydržíme, takže 2-3 noci budou ideální. A co zbytek týdne? No přeci to Maďarsko!
Pláž, kde jsme se koupali
Vyrazili jsme v pátek na noc, cestou jsme si schrupli na odpočívadle před hranicemi se Slovinskem a k hotelu v Omišalji (ostrov Krk) jsme přijeli před polednem. Ubytovali jsme se a vyjeli na projížďku po ostrově. To byla krása! Sluníčko svítilo, ale pařák nebyl, moře čisté a vcelku teplé. Na druhé straně ostrova (na jihu) jsme se zdrželi, vykoupali se, prošli jsme pobřeží a obchůdky, v cukrárně jsme si dali kafíčko a zmrzlinový pohár, pak jsme znovu vlezli do vody, a když jsme na sluníčku oschli, zašli jsme na večeři do rybářské restaurace. Z jídelního lístku jsme vybrali Rybí talíř pro dva – na velkém oválném talíři byly čtyři grilované ryby (dvě makrely a nějaké dvě asi o centimetr menší ryby), čtyři slávky, čtyři kalamáry a porce bramborových noků s listovým špenátem a porce hranolků. No, měli jsme co dělat, abychom to snědli, ale náramně jsme si pochutnali. Po večeři na hotel a spinkat.
Po snídani jsme opět vyrazili na cestu. Navštívili jsme město Krk, ač bylo také krásné, jeho „pláž“ nás nenadchla, a tak hned co jsem vypila Piňakoládu jsme zamířili na místo, kde jsme byli den předtím a střídali jsme moře, pláž a občerstvení. Oběd byl zase rybí. Na večeři už jsme byli v Omišalji a ochutnali jsme, jakou dělají v Chorvatsku pizzu. Dobrá byla, s lahví vína. Víno mají dobré a vinnou révu i na balkonech.
Réva na balkonech
A po snídani hurá do Maďarska. U Balatonu jsme byli kolem druhé hodiny, vzali jsem si letáky s nabídkou výletů lodí a poté se jeli ubytovat. Jediný problém byl najít v Hevízu ten apartmán, kde jsme měli zajištěné ubytování. Název i číslo popisné byly totiž za košatými stromy, museli jsme tedy zaparkovat a ulici si projít pěšky, naštěstí to byl jen kousíček a paní majitelka nás mile přivítala. V pokoji jsem si připadala jak u babičky na prázdninách – povlečení, polštáře, dekorace, dokonce i ta vůně. Odpočinuli jsme si a šli si Hevíz prohlédnout.
Je to menší lázeňské město s kavárnami a restauracemi skoro na každém kroku. Lázeňský park jsme prošli a pak jsme hledali restauraci, ve které zaženeme hlad. Byla asi uprostřed cesty od lázní k pokoji. Víno bylo vynikající a stejně tak i jídlo – já měla gulášovou polévku v kotlíku a přítel nějaký stejk po Budapešťsku. Před spaním jsem naplánovali zbývající dva dny dovolené.
Ráno jsme se zastavili na snídani v kavárně – kafíčko a dortík, mňam. A pak jsme vyrazili na nedaleký hrad – tvrz Sümeg. Bohužel probíhala rekonstrukce, a tak jsme vlastně akorát vyšli ten hrozný kopec a podívali se ze spodních hradeb. Pod hradem je takový „skanzen“. Mají tam stáje a chlévy pro zvířata, je tam rytířská aréna, dětské hřiště a velká restaurace s ještě větším posezením venku. A tam jsme si sedli a poobědvali – srnčí na brusinkách, luxusní.
Na Sümegu
Odpoledne jsme navštívili lázně. Voda byla teplá, ale trochu smradlavá – sirná. Tak jsme si zaplavali a udělali něco pro zdraví. K večeři byla další dobrota, měla jsem krůtí prso s ovocem, hmmmm. A zajímavý byl dezert. Měla jsem chuť na palačinku. Bylo to jako dort prince Regenta, asi pět palačinek složených na třetinu, uvnitř byl tvaroh, oříšková a maková náplň. Netradiční, ale moc dobré. Porce, která by stačila jako hlavní chod.
Lázně
Následující den odpoledne nás čekala plavba po Balatonu. Bohužel ještě nenabízeli celodenní plavby. Dopoledne jsme tedy obešli obchody a v jednu hodinu jsme nastoupili na palubu. Foukal hrozný vítr, takže když nám donesli polévku, málem skončila v klíně pasažérů u protějšího stolu, jídlo ovšem bylo opět vynikající. Po dvou hodinách jsme se vylodili a prošli jsme město včetně zámku. Následující den nás čekala cesta domů. Z překrásného teplého počasí jsme se vrátili do zimy a deště.
Na lodi
Dovolená nebyla moc odpočinková, stále jsme někde chodili, ale na nervy to byla slast.
Zámek
Úvodní foto: pixabay.com