O čase

Autor

My lidé se snažíme vše uchopit, změřit či spočítat. A to i zdánlivě neviditelné. Čas. Čas plyne okolo nás a my je jej snažíme zachytit a změřit. A jak se nám, zda se nám to daří? Posuďte sami.

Základní fakta o čase

Nejprve lidé počítali pouze dny, roky a měsíční fáze, čímž byl vytvořen kalendář. Nejstarší doložený kalendář vznikl již kolem roku 3500 před naším letopočtem. Pro nás je již naprostou samozřejmostí, že těsně po půlnoci začíná nový den, leč v době zrodu kalendáře den začínal již večerem. A to ve chvíli, kdy bylo možné na obloze poprvé spatřit měsíc. Už první kalendář se dělil na kratší úseky – měsíce. Nikoho asi nepřekvapí, že začátek nového kalendářního měsíce přesně korespondoval s počátkem měsíce nebeského.

I v pozdějších dobách je začátek nového dne nejasný. Například obyvatelé Athén, Delf, Peršané a Egypťané počítali nový den až od východu sluníčka. Naopak pro Židy začínal den již večerem, či za soumraku, kdy se objevily na obloze tři hvězdy. V zemích koruny české ve středověku začínal den večerem. Ač je tato doba již dávno za námi, malá vzpomínka na tyto doby je stále živá. Ano, mám na mysli Štědrý večer. Oficiální první svátek vánoční je 25. prosince, leč Ježíšek nosí dárky již v podvečer předchozího dne. Přesně v ten čas, kdy právě ve středověku nový den začínal. Začátek dne tak, jak ho známe my, se v našich krajích odhaduje na počátek šestnáctého století.

Měření času také nebyla jednoduchá záležitost. Nejprve se čas odhadoval podle stálých jevů, jako jsou slunce a měsíc, tj. den se dělil pouze na den a noc, později přišlo na řadu měření. Jako první typy hodin byly využívány přesýpací či vodní hodiny. Protože se podle nich špatně určoval aktuální čas, byly později zhotoveny hodiny sluneční. I ty byly později překonány mechanickými hodinami, které se postupně zdokonalovaly.

V minulém století, v době první světové války byla z ekonomických důvodů poprvé provedena změna času na letní a to v roce 1916. Letní čas platil v několika evropských státech. S první světovou válkou skončil i letní čas, ale v průběhu druhé světové války byl opětovně zaveden. I po druhé světové válce byla tato změna času na několik let přerušena, ale již je opětovně v platnosti. V České Republice letní čas začíná vždy poslední březnovou neděli, kdy si ve dvě hodiny ráno posuneme hodinky na třetí. Zimní čas platí od poslední říjnové neděle, kdy se den naopak o hodinu prodlužuje. Letos zimní čas začíná v neděli 27. 10., kdy je třeba posunout si hodinky ze třetí hodiny ranní na druhou.

A po několika základních faktech přidávám krátký příběh. Podotýkám, že i když to je pouhá fantasie, není vyloučeno, že se někde, někdy něco podobného stalo.

Hrátky s časem

Byli, žili dva bratři, dvojčata. Narodili se v Anglii, v bohaté rodině plné starých tradic. A právě podle jedné ze zmiňovaných tradic, zdědí prvorozený syn většinu rodinného bohatství, včetně titulu. Ten, který spatřil světlo světa jako první, byl pojmenován jmény podle otce, dědy a pradědy Jacob Paul Anthony. Narodil se 1. října 1916 v jednu a padesát minut. U druhorozeného se spokojili pouze s jedním jménem – David. Druhorozený (narodil se jako druhý) David měl ve svém rodném listě napsáno stejné datum 1. října 1916 a dopsanou hodinu svého narození jednu hodinu a dvacet minut a to přesto, že se narodil celou půlhodinu po svém „starším“ sourozenci. Nejprve rodinní příslušníci hloubali nad zajímavým faktem, jak to, že prvorozený je vlastně druhorozený a naopak, později řešili „závažnější“ problémy. Tatínek obou dvojčátek prosazoval výměnu jmen, ale maminka se proti takovému nesmyslu prudce ohradila slovy: „Kdo kdy slyšel, aby si bratři mezi sebou měnili jména.“ Celá situace nakonec dopadla báječným kompromisem, oba bratři podědili stejný šlechtický titul a i o majetek se bratrsky rozdělili.

A co vy a změna času? Vadí vám, působí na vás nebo je vám to jedno?

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na