Na sklonku roku končí i náš velký seriál o historii módy a odívání. Prošli jsme se jednotlivými staletími, zeměpisnými pásmy, látkou jsme šetřili, ale i vrstvili neuvěřitelné množství, obdivovali jsme barevnou jednoduchost i rafinovanost ornamentů a odstínů. Snažili jsme se trochu pochopit vkus našich předků. A protože jsme si tento seriál velmi oblíbili, zasloužíme si dnes takovou malou rekapitulaci jednotlivých dílů, drobné ohlédnutí. Pojďme se zasnít a chvíli si představovat, co si lidé oblékali před tisíci, pětisty nebo před padesáti lety…
Egypt se vzdušnou módou, kde méně je často více, nám dnes na fotografii představí okouzlující a proslulá královna Nilu, vzdělaná žena, bohyně a válečnice – Kleopatra (69 -30 př. n. l.). Ať už je pravda nebo jsou to báchorky, jak se krásná královna dostala v drahém daru – koberci, do náruče Caesara, jisté je, že vznešenosti a smyslu pro uctívání lidských půvabů se ve starém Egyptě opravdu dařilo. Nejvyšší vrstvy se honosily drahokamy a perlami, uplatňovala se líčidla a parfémy. Barva symbolizující starověký Egypt byla bílá. Chodilo se naboso nebo v lehkých sandálech.
Řecko a Řím symbolizují tuniky a tógy. Stejně jako starý Egypt i starověké Řecko a Řím využívá líčidel, parfémů a nepodceňuje tělesnou hygienu. Není těžké představit si myslitele, politiky a vojevůdce ve volném nařaseném oděvu – v tunikách. Hladké tváře zdobí i muže. Paruky a příčesky zdokonalují lidský půvab. Mužské i ženské oblečení si je tvarem (spíše beztvarem) i barevností velice podobné.
V románské módě (5. – 12. století) se i na naše území dostávají tuniky, oděv je velmi nařasený a barevný. Přicházejí první pánské pra – kalhoty, tzv. svrchní nohavice (dva samostatné díly nohavic), pod ně se nosily bruchy – předchůdci trenýrek. Onuce sloužily jako předchůdci ponožek a punčoch. Nohy se jimi omotávaly podobně jako dnešní obvazy. Jednotlivé barvy bývají symboly pro životní události – výběr barev není náhodná záležitost. Mince se nosí v měšcích a váčcích a drobné předměty v mošnách. Chudina halí vlasy do šátku a mladé dívky chodí prostovlasé.
Gotiku (12. – 15. století) nám na fotografii představí významný italský básník a jazykovědec Dante Alighieri (1265 -1321). Autor světoznámé Božské komedie je považován za jednoho z výrazných předchůdců renesance. Gotiku symbolizuje štíhlost, do špiček zakončené konce oděvů i obuvi. Dámy se kvůli dojmu štíhlosti utahují do šněrovaček. Bohaté ženy nosí špičaté pokrývky hlavy ve tvaru kužele a k nim připevněné závojíky. Velice populární jsou rohaté čepice. Vyšší vrstvy zdobí své nohy pestrobarevnými nohavicemi.
Renesanci (16. století) v módě si pojím s okázalým složitým skládaným límcem (okružím) a vystrčeným husím břichem. Renesance byla oblíbeným stylem boháčů. Nosí se krajkové kapesníčky, rukavičky. Tvar oblečení je v geometrickém připodobnění kuželu. Móda je těžká, co se do materiálu týče a dusivá svými přiškrcenými modely. Kalhoty se místo dosavadních dvou kusů pojí do jednoho dílu.
Baroko (17. století) je obdobím kyprých plných tvarů. Šířka sukně byla podtržena a zvýrazněná obručemi a spodničkami. Stuhy, krajky a volánky zdůrazňují ženskost, stejně tak i obnažená ramena a hluboký výstřih. Paruky ve spojení s porcelánově bílým pudrem dotvářejí dokonalý vzhled. Dámský střevíc se obohacuje podpatkem. I muži oblékají kanýrové košile a nařasený šátek, předchůdce kravaty – tzv. žabó.
Rokoko (1720 -1790) bylo módním přestřelkem co se do vyumělkovanosti týče. In jsou kýčovité nevkusné a i v mužské módě zženštilé prvky. Dámy se utahují do korzetů, šaty nosí vpředu rozevláté – od pasu dolů přestřižená vrchní vrstva. Podpatky dosahují gigantických rozměrů – tzv. kortuny. Hygiena se příliš nedodržuje, špínu a kožní problémy zahlazuje pudřenka a zápach se zastírá parfémy. Účesy obsahují drátěné konstrukce, příčesky, ovoce či modely plachetnic a bývají vyčesané do závratných výšek.
Empír (konec 18. a začátek 19. století) nastoluje jednoduchost – materiály z jemné příze (příliš nehřejí). Dámy nosí šaty košilovitého střihu se zvýrazněným pasem těsně pod prsy (šaty ve tvaru písmene A). Velice žádané jsou balónkové rukávky. Vlasy se lehce kadeří pomocí papírových natáček. K mužům patří neodmyslitelně frak a vesta se vzorkem.
Biedermeier a romantismus (1820 – konec 19. století) se opět vrátil k ryze ženským siluetám – útlý pas a nařasená sukně se spoustou spodniček a tvar dotvářející obručí. I tvar rukávů se ujímá široký s množstvím nařasených prvků. Romantické jsou bohaté kloboučky s všemožnými vzory a doplňky vázané kolem krku stuhou. Turnýra neboli honzík zdůrazňují zadní díl sukně – vystouplý pomocí vycpávek. Pánský frak je nadále v módě, pestrobarevný, vzorový i květinový motiv se ujímá především na pánských vestách. Cylindr a špacírka k romantickému muži neodmyslitelně pasuje.
DVACÁTÉ STOLETÍ
Je stoletím odvážných a nenápadných modelů. Stoletím přírodních materiálů, ale symbolické také nástupem umělých vláken. Dvacáté století je umírněné i provokativní zároveň. Posuďte sami.
V roce 1912 otevírá Coco Chanel svůj první obchod ve Francii. V roce 1914 se poprvé odhalují kotníky – sukně se nápadně zkracuje.
V roce 1926 dosahuje délka dámské sukně dalšího rekordu – nad kolena. V roce 1935 se derou vycpávky do ramen – tvůrcem této vychytávky je Christian Dior. Na scénu přicházejí dlouhé i krátké kalhoty pro ženy.
Roku 1945 se mládež v USA obléká do džínsů a volných svetrů. Začínají se uplatňovat boty s klínovým podpatkem. Čtyřicátá léta jsou lety límečků a jemných módních doplňků.
Padesátá léta jsou ve znamení kolektivismu a neosobního projevu. Chanel se ujímá pozornosti se svým kostýmkem. Rok 1959 přináší balónový vzhled s nadýchanými sukněmi.
V roce 1964 spatřuje světlo světa minisukně a první plavky bez podprsenky. Twiggy v sukni 20 cm nad kolena se stává symbolem. Umělé materiály (nejen tkaniny) zahlcují krejčovské salóny.
Sedmdesátá léta přicházejí s množstvím umělých tkanin – krimplen, tesil a chemlon zaplavují módní mola a prodejny s textilem. Armani se blýskl novinkou – saky bez vycpávek. Pouliční punk je módním stylem potížistů a problematických (a nespokojených) osobností.
Osmdesátá léta byla léty vycpávek, flitrů, umělých vláken, mrkváčů, plísňáků a všemožných (i nemožných) kreací.
Devadesátá léta a EMO styl s tmavým líčením, piercingem a barevnými melíry. Oblečení zahrnuje prvky z předchozích módních stylů.
A tímto náš historický seriál končí. Navazoval by 21. stoletím – současností. Mohu slíbit, že 21. století přijde do našeho nového seriálu už článkem v příštím měsíci. A tak úplně se od historie neoprostí.
Móda a její styly – v průběhu let se neustále obměňuje. Přijímá, ale také vylučuje různé prvky. Inspiruje se v historii a pomocí nových vychytávek vytváří čerstvý tón. Od pradávna hledáme, čím novým šokovat, zaujmout, pobavit, čím podtrhnout svůj charakter, myšlení, cítění, emoce…
Jaký módní styl je ten váš?