Měsíc utekl, a tak je zde další díl našeho seriálu. Tentokrát se podíváme na materiály, návrháře i jednotlivé kousky šatníku, které začínají právě na písmeno B.
Baleríny
Jde o boty, které nemají podpatek a jsou vyrobené z měkké kůže nebo textilie. Díky tomu jsou velmi poddajné a pohodlné na nošení. Tento typ obuvi vychází, jak už název napovídá, z obuvi baletní. Baleríny, tehdy ještě s podpatkem, byly od 16. století oblíbené u mužů i žen. Teprve až v polovině 18. století začala tanečnice Marie Anne de Cupis de Camargo nosit boty bez podpatku a po Velké francouzské revoluci zmizely podpatky definitivně. Boty bez podpatků pak byly populární po celé 19. století. Na počátku 20. století je však opět vytlačily podpatky. Velký boom zažily baleríny v 50. letech minulého století, a to zásluhou Audrey Hepburnové, která si je obula ve filmu Funny Face, a na módní hit bylo zaděláno. A protože život je jako houpačka, i pro baleríny následoval opět díky čím dál vyšším podpatkům pád do zapomnění, aby se v posledních letech znovu začaly vracet ve velkém stylu.
Baret
Jde o měkkou, kulatou pokrývku hlavy. Nejčastěji bývají vyrobené valchováním z vlněného úpletu, můžou být ale také háčkované či pletené. Barety začali nosit baskičtí pastevci z horského pásma mezi Španělskem a Francií. V 17. století pak začala v jižní Francii jejich sériová výroba. Obliba baretů se rychle šířila, hlavně mezi zástupci dělnických profesí v 19. století. Později si ho oblíbili také umělci a po roce 1920 už se stal součástí i dámských šatníků. Z archeologických výzkumů však vyplývá, že podobný typ pokrývky hlavy se nosil už v době bronzové na severu Evropy, ale i v jejích jižních oblastech jako je dnešní území Kréty nebo Itálie.
Baťa
Tomáš Baťa (3. dubna 1876 – 12. července 1932) je právem zařazovaný mezi naše nejúspěšnější podnikatele, který dokázal vybudovat nejen úspěšnou firmu, ale také udělat ze Zlína moderní město. Díky své stáži v Americe, přivezl zpátky do Čech něco, co tu do té doby nebylo – efektivitu pásové výroby, cenu s devítkou na konci a hlavně dokonale zmáknutý marketing. Když k tomu přidáte Baťovu velkou pracovitost, touhu neustále se učit a pochopení pro zákazníky i zaměstnance, dostanete úspěšnou firmu, která funguje již od roku 1894 až do dnešních dnů. Slavné baťovky přitom vznikly z nouze a nedostatku financí. Firma Tomáše a jeho sourozenců neměla právě moc peněz, a tak Tomáš rozhodl, že budou šít boty z plátna místo kůže a kožená bude jen podešev a špička. Pak už stačil jen dobrá reklama a cena a objednávky se jen hrnuly. Tak se zrodil fenomén Baťa.
Bavlna
Vlákna bavlny se získávají z keře zvaného bavlník, kterému se výborně daří především v tropických a subtropických oblastech Ameriky, Afriky i Asie. Ačkoliv je jejím největším pěstitelem Čína, většinu spotřebuje pro svůj trh, největším vývozcem bavlny jsou tak Spojené státy americké. Bavlněné vlákno se spřádá do nití, které se využívají k výrobě téměř všech kusů oblečení, ale také dekoračních látek nebo zdravotnického materiálu. Z archeologických nálezů je patrné, že lidé používali bavlnu již před 7000 lety, a to například ve starověkém Egyptě nebo na území dnešního Mexika. Vůbec nejstarší bavlna byla objevena na území dnešního Pákistánu a datuje se již do období neolitu (6000 až 5000 let př.n.l.). Bavlna je v dnešní době jedním z nejrozšířenějších textilních vláken.
Bikiny
Osobně neznám ženu, která by bikiny alespoň jednou neoblékla. Jako první představil tyto dvoudílné plavky francouzský návrhář Louis Réard 5. července 1946 a předváděla je modelka Micheline Bernardini. Réard zvolil název bikini podle atolu v Tichém oceánu, na kterém bylo v letech 1946 až 1958 provedeno několik pokusných jaderných výbuchů. První ohlasy na bikiny byly velmi rozporuplné. Část společnosti z nich byla unešená, druhá pak v čele s katolickou církví je považovala za značně nemravné. K popularizaci bikin přispěla celá řada hereček. Slavné se staly fotografie Bridget Bardot, když se během konání filmového festivalu v Cannes v roce 1953 nechala nafotit na místní pláži v květovaných bikinách. Mnoho mužů si pak při zmínce o tomto kousku oblečení vybaví Ursulu Andress, jak vystupuje z moře v bílých bikinách s páskem v bondovce Dr.No z roku 1962. Ovšem největším sex symbolem 60. let se díky svým kožešinovým bikinám stala Raquel Welch, která v nich běhala ve filmu Milion let před Kristem (1966). Dodnes drží bikiny první příčku v plážové módě. Možná je to i z důvodu, který kdysi řekl francouzský módní historik Olivier Saillard „Emancipace plavek byla vždy spojena s emancipací žen.“
Birkinka
Jde o nejslavnější kabelku vůbec a jejím výrobcem je francouzský módní dům Hermès. Vlastnit ji je v módním světě znakem prestiže. Ostatně není se co divit, neboť pořizovací cena této kabelky začíná na částce 7.500 amerických dolarů. Na aukci v Hongkongu byla přitom loni vydražena kabelka z růžové krokodýlí kůže za 1,72 milionu hongkongských dolarů, což je 221.846 amerických dolarů a stala se tak zatím nejdražší Birkinkou. Příběh tohoto módního symbolu začal přitom zcela nenápadně na palubě letadla v roce 1981. Na letu z Paříže do Londýna se setkal ředitel firmy Hermès s Jane Birkinovou. Té se vysypal obsah její kabelky, a tak svému společníkovi vysvětlila, že potřebuje nosit spoustu věcí a je těžké najít pevnou koženou kabelku, ze které by se věci nevysypávaly. Nápad na kabelku byl na světě a stejně tak i její jméno, dostala ho právě po inspirující herečce Jane Birkinové. První Birkinka pak spatřila světlo světa v roce 1984 a měla černou barvu.
Bižuterie
Název bižuterie vychází z francouzského výrazu bijoux, což je označení pro šperky. Nevyužívají se zde tedy drahé kovy, ani drahé kameny. Za vůbec první bižuterii by se daly označit mušličky, které jsou proděravělé a sloužily tak k navlékání. Ty se našly již před 100 000 lety při vykopávkách na území dnešního Izraele a Alžírska. Jak se zaváděla průmyslová výroba a zdokonalovaly se technologie, staly se šperky součástí zdobení lidí všech vrstev společnosti. V 19. století se rozjíždí v Jablonci bižutérská výroba, která využívá běžné kovy místo zlata, stříbra a platiny a drahé kameny jsou nahrazovány barevnými sklíčky. Rozjíždí se také výroba skleněných perel a korálků. Později lidé do výroby šperků přidali i využívání plastů a dalších průmyslově vyráběných surovin. Velmi známým výrobcem bižuterie ve světě je firma Swarovski, jehož zakladatel Daniel Swarovski má kořeny v Česku. Ostatně slavné jsou i skleněné perly a korálky z Jablonce, dokonce si je oblíbily i domorodé kmeny až v daleké Amazonii či Africe. V dnešní době zažívá bižuterie svůj opětovný rozkvět, avšak lidé spíš než k sériově vyráběným šperkům inklinují k ručně vyráběným originálům.
Blahnik
Manuel Rodríguez Blahnik, známý jako Manolo Blahnik je španělský módní návrhář a designér, který se proslavil svými botami. Narodil se 27. listopadu 1942 ve španělském Santa Cruz de la Palma. Jeho maminka byla Španělka, tatínek pak Čech, který v Praze vlastnil farmaceutickou firmu. Původně z něho chtěli mít rodiče diplomata, začal navštěvovat ženevskou univerzitu, ale brzy ho zlákal svět designu a umění. Mezníkem v jeho kariéře se stal rok 1972, kdy ho anglický módní návrhář Ossie Clark přizval, aby vytvořil boty k jeho módní přehlídce. Následně odkoupil londýnský butik Zapata, ve kterém do té doby pracoval, a jeho kariéra tím byla plně nastartována. V roce 1974 se stal prvním mužem, který se objevil na obálce časopisu Vogue. Každá žena, která má ráda boty, chce mít ve své sbírce jeho precizně provedené a umělecky vyhotovené boty. Jeho kousky jste mohli vidět například v seriálu Sex ve městě nebo ve filmu Stmívání: Rozbřesk, kde jeho střevíčky oblékla hlavní hrdinka na svou svatbu.
Brokát
Jde o pevnou, lesklou látku tkanou atlasovou vazbou. Brokát je bohatě zdobený a nejčastěji jsou používaná hedvábná vlákna a zlaté a stříbrné nitě. Z tohoto popisu je jasné, že se jedná o drahou látku a bývala využívána na oděvy hlavně pro šlechtu a církevní hodnostáře. První brokát se začal tkát již ve středověku v Číně, Indii, Byzantské říši, Řecku i Japonsku. V dnešní době je nejčastěji používán na večerní róby, potahové látky, ale i luxusní textilní tapety.