Sto let by na konci loňského roku oslavily sestry – dvojčata malířky a výtvarnice Jitka a Květa Válovy. K jejich výročí vzniklo několik akcí, jedna z nich končí tuto neděli. Ale některé ještě trvají a hlavně… poukazují na to, že si je můžeme najít i sami i mimo výročí. Protože jejich osobitost a svéráznost a umělecká originalita za to stojí.
Začneme tím, co ještě mohou stihnout ti, kteří mají blízko místo jejich nejčastějšího pobytu a tvoření, což je středočeské Kladno. Právě tam končí výstava na zámečku:
V Kabinetu fotografie Kladenského zámku představují své fotografie, které vznikaly během života „Válovek“ významní kladenští fotografové Jiřina a Jiří Hankeovi. V dalších prostorách si pak návštěvníci mohou prohlédnout díla sester Válových zapůjčená ze soukromých sbírek a díla přizvaných umělců, jež byla vytvořena na počest malířek.
Na Kladně ještě zůstaneme a tentokrát nemusíme se bát konce výstavy, ale můžete si chvilku počkat, protože zájem o návštěvu Domu Válovek je v posledních měsících zvýšená. Navštívit můžete místo, které jinde uvidíte na fotografiích, ale také nepřenositelnou atmosféru ateliéru, který vypadá, jako by ho malířky jen na chvíli zrovna opustily.
Co už nestihnete, nicméně stojí za zmínku už jen kvůli senzačnímu prostoru, který nabízí i jiné velmi zajímavé výstavy a akce je Art.to galerie v Uhelném mlýně u Libčic. Rozhodně stojí za návštěvu.
Cesta předurčena osudem, to je název výstavy o Válovkách, kterou můžete do 19. března navštívit v Kutné Hoře v GASKu. Pokud budete v této galerii poprvé, určitě si vyhraďte více času i na ostatní výstavy a prostory, protože rozhodně stojí za to.
Inspirativní, přátelské, nadčasové a ač dvě, tak ojedinělé. Takové byly sestry Válovy a takový je jejich odkaz. K pořízení jsou nejen knihy o nich, ale také například Básně a kresby Květy Válové, z níž vybírám ukázku, jadrnou, řekla bych až ikonickou:
Mé jméno je Květa
bez příkras a rovně
jsem jak ta kytička
vyrostlá na hovně
Kdo jste o nich dosud neslyšel, tak doporučuji se podívat, dohledat, jejich životní příběh je opravdu zajímavý a jedinečný, stejně jako jejich dílo a umělecký odkaz… Nad takovou patetikou by nejspíš mávly rukou, ale o to milejší mi jejich přínos připadá a mrzí mě, že jsem neměla tu čest je potkat osobně. Ale věřte, že v ateliéru k tomu je hodně blízko…