Nelehká volba povolání

Autor

Jedním z nejdůležitějších a nejzásadnějších kroků v našem životě je bezesporu volba našeho budoucího povolání. Ani se nenadějeme a děti, které letos navštěvují poslední ročník základních škol budou opět podávat přihlášky na střední školy, gymnázia a učiliště a určovat si tím, kterým směrem se bude ubírat jejich další život. Co můžeme však udělat my jako rodiče?

Co je důležité?

Nesnažte se skrze děti plnit si své sny. Možná jste se kdysi nedostali na pro vás vysněnou školu, možná milujete své povolání natolik, že chcete, aby ho vykonávalo i vaše dítě. Ať už jsou vaše důvody jakékoliv, nechtějte po dětech, aby roboticky plnily vaše pokyny. Je to jejich život. Vy ho za ně žít nebudete, proto byste neměli být hluší k jejich připomínkám a poznámkám.

Nesoutěžte. Nesnažte se snižovat hodnotu jejich volby předkládáním příkladů z okolí s poznámkami, že „sousedova Anča jde na gympl, tak ty přece nemůžeš jít na učňák“. Každé povolání má svůj význam a může být vykonávané dobře jen tehdy, pokud dotyčného opravdu baví.

Nepřeceňujte. Spousta rodičů má (zcela logicky) pohled na své děti zkreslený rodičovskou láskou a má proto sklon poněkud přeceňovat jejich možnosti. Na tom není nic špatného, ovšem při výběru povolání je to trošku na obtíž. Snažte se podívat na své děti co možná nejobjektivněji a napište si někam, jakými schopnostmi opravdu disponují a s tím potom pracujte. Existuje také spousta speciálních programů, které jsou schopny ukázat, jakým směrem by se měl váš potomek vydat.

Přemýšlejte nad budoucím uplatnění. Nesnažte se ho dotlačit na určitou školu jen proto, že „tam přece chodí všichni“. Díky této praxi nám vznikl velký počet absolventů určitých škol a oborů, zatímco na druhé straně je po jiných profesích sháňka a bohužel nejsou. A tak místo toho, aby vaše dítě vykonávalo nějaké finančně zajímavé místo, což jste si na začátku vysnili, stoupne si do fronty na úřadě práce mezi stejně vzdělané, bohužel však nadbytečné uchazeče.

Komunikujte. To je to nejdůležitější. Nesnažte se být těmi jedinými, kteří vědí o co jde a co je třeba. Poslouchejte své děti. Vnímejte jejich přání a snažte se s nimi objektivně rozebírat jejich realizaci. Říkejte, co si o jejich rozhodnutí myslíte a na oplátku chtějte po nich, aby vyjadřoivali své názory k vašim stanoviskům. Všímejte si jejich zájmů, mluvte s nimi o tom, co je baví. Jen správně vedený dialog vám toto rozhodování usnadní a přinese kýžené ovoce.

I přes vaši snahu se může někdy stát, že volba se časem ukáže jako nepříliš šťastná. Zeptala jsem se jedné maminky, u níž tomu tak bylo. Proč a jaké zvolili řešení? Doufám, že v jejích odpovědích naleznete další rady a pomohou vám.

1. Podle čeho jste se rozhodovali při výběru školy?

Chtěli jsme pro dceru vybrat školu, která ji odstartuje do pracovního procesu v dospělosti. Do školy přišel náborář Stavební průmyslovky nabídnout nový obor Asistentka podnikatele, který byl nabízen především děvčatům. Rozdal dětem prospekty, podle kterých jsme se rozhodli dceru poslat právě na tuto školu. Informovala jsem se na tuto školu a bylo mi sděleno, že se jedná o nový obor pro děvčata, které po absolvování budou pracovat v administrativě.

2. Jak se projevilo to, že nešlo o šťastný výběr?

Již v prvních měsících měla ve škole velké problémy. Předměty, které se vyučovala byly technické, příprava do školy vyžadovala spoustu hodin rýsování a vyučování nezáživných technologií a materiálů. Šla jsem se do školy informovat, proč je dcera zařazena do klasické stavební průmyslovky a ne ve třídě pro nový obor asistentky podnikatele a bylo mi sděleno, že první dva roky se děti učí klasickým způsobem, aby obsáhly vše, co je potřeba a od třetího ročníku dojde k rozdělení žáků pro různá zaměření.

3. V čem myslíš, že jste udělali zásadní chybu?

Chyba byla v tom, že jsme se nechali zlákat informacemi náboráře, které vypadaly lákavě právě pro možnost budoucího povolání dcery . Nešli jsme do důsledků, seznámit se detailně, co toto studium obnáší a vůbec asi byla chyba v tom, že jsme dceru zařadili do studia technického směru, i když jsme věděli, že má silně vyvinuto sociální cítění a je vhodná spíše pro práci ve službách.

4. Jak jste to nakonec vyřešili?

Do druhého ročníku jsme dceru převedli na Střední školu sociální, kde Veronika úspěšně dostudovala, protože tato škola jí byla šitá na míru.

Odkazy, které by vám mohly být prospěšné:
http://www.occupationsguide.cz/
http://www.test-osobnosti.cz/
http://www.zkouskaosobnosti.cz/
http://www.proskoly.cz/volba-povolani

S některými profesemi se skrze jejich představitele můžete blíže seznámit i na našem portále v nepravidelném seriálu Povolání?…

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na