Povolání? Masér

Autor

Ve své druhé zastávce bych vám ráda představila povolání svého kamaráda Honzy. Protože jsme s Honzou vzdáleni  150 km, nepovedlo se nám sejít u kávy, vlastně jsme se neviděli skoro půl roku. Přesto si s Honzou alespoň díky počítači ráda a často povídám.

Měla bych se vám přiznat, že je mi Honza svou profesí velmi blízký. Když nad tím tak přemýšlím, dochází mi, že jsme se s tímto mladým mužem poznali jen díky tomu, že jsme před časem dostali podobný nápad.  A tenhle impuls nás přivedl do stejné učebny, kde místo stolů a židliček byla spousta lehátek…
Proč jsem oslovila právě Honzu, aby nám poodhalil svůj životní příběh? Myslím, že až si přečtete, co o něm vím už dávno, mnohé pochopíte. Je pro mě ukázkovým příkladem člověka, který našel odvahu obrátit svůj život naruby a s obrovskou chutí hledat se mu daří i nacházet. Vždy, když máme chvíli a hovoříme spolu, vnímám z Honzy velikou radost , jakousi spokojenost a vnitřní klid. A také dokáže svůj optimismus a dobrou náladu přenášet. Nejednou mě vytáhl z apatie či pesimistických úvah. To každý nesvede.

Tedy prosím, pojďme dál na návštěvu alespoň pomocí našeho virtuálního světa. Zvu vás na rozhovor s masérem.

Ahoj Honzo, tak tedy ještě jednou, řekni nám prosím, jakému povolání se věnuješ a co obnáší?

„ Pracuji jako masér a poskytuji klasické zdravotní masáže a některé rehabilitační techniky.“

Fajn, tedy příjemná záležitost, kde v klidném prostředí dostává naše tělo i krásný a zdraví prospěšný zážitek. Vzpomeneš si ještě, o jakém povolání jsi snil v dětství?

„Musím se přiznat a dodnes tomu popravdě nerozumím, že jsem jako malý nesnil o žádném povolání.“

Jak jsi se dostal ke svému současnému povolání?

„První impuls přišel asi v roce 2001. Tehdy jsem ještě pracoval jako správce a údržbář hřiště pražského fotbalového klubu Bohemians Praha. Velice s oblibou jsem po namáhavé práci v klubu využíval možnosti sauny a masáží. Tam jsem pod šikovnýma masérskýma rukama Vladimíra Hrice poznal pocit, co je to poctivě provedená masáž. Zde přišel první impuls a odhodlání stát se masérem.

Přihlásil jsem se na roční akreditační kurz v masérské škole, na který jsem bohužel nenastoupil. Důvod byl prostý, klubu došly peníze a přestával vyplácet výplaty. Změna zaměstní mi znemožnila docházet do masérské školy. Můj sen se asi na šest let odmlčel.

Dostal jsem dobře placenou práci u japonské společnosti, kde jsem se vypracoval na zástupce vedoucího skladu. Dobře vydělané peníze byly vykoupené dost často až šestnáctihodinovými šichtami. Pod heslem : „ Jestli tu chceš dále pracovat, tak přidej. Jsme obchodní firma, musíme vydělávat!“ jsem tam vydržel ne déle, než šest let. Ještě si vzpomínám, jak jsme 23. prosince seděli s kolegy ve skladu tři hodiny po pracovní době a čekali na příkaz ředitele, že můžeme domů.

Naposledy jsem změnil zaměstnání a nastoupil na rok k německé automobilce. Tam jsem se definitivně rozhodl stát se masérem, tedy jsem se přihlásil znovu do masérské školy.

Nechodit do práce jenom pro peníze, mít spravedlivou zpětnou vazbu za odvedenou práci, dělat něco, co je pro mě doopravdy smysluplné a radovat se z toho. To bylo to, co jsem vždycky chtěl. A sen se mi splnil. Zrušil jsem závazek u tehdejšího zaměstnavatele, pořídil jsem si živnostenský list a od ledna 2010 úspěšně pracuji jako masér. „

Tak to je silný příběh. Vlastně jsi už odpověděl i na další otázku. Co tě na tvém zaměstnání baví?

„Má práce je pro mě 100% naplněním.  Pracovat a svou prací přinést někomu úlevu a uvolnění, to je úžasný pocit, který si chci uchovat navždy.“

Je vůbec něco, co tě na tvém povolání štve?

„ Když mi nějaká firma přelepuje moje reklamní letáky na sloupech těmi svými.( Smích )… A pak malá důvěra lékařů v masérské ruce a účinek masáže.“

Chceš ve své profesi setrvat nebo se hodláš časem posunout někam jinam?

„Život je plný nepředvídatelných proměn, ale osobně si nedokážu představit něco, co by mě odsunulo od práce maséra. Rád bych propojil své zkušenosti s prací se stresem, úzkostí a napětím s dotekovou technikou, která jde ruku v ruce právě s psychickým stavem těla. Nebráním se žádnému novému druhu terapie, kde uvěřím v její účinek a budu vědět na základě zkušeností , že přinese člověku úlevu a zpříjemní mu život.“

Co tě baví? Máš ještě čas na nějaké zájmy či koníčky?

„S oblibou se věnuji vaření, relaxuji při čtení a aktivně čerpám energii ve výletech do přírody, pěšky, či na kole. Odpočívám v sauně. Zajímá mě spiritualita a vše o duchovním rozvoji.“

Poděkovala jsem Honzovi za rozhovor a znovu si ho pročítám.  Myslím, že tenhle devětadvacetiletý mladý muž narozený ve znamení Ryb může mnohé čtenáře inspirovat. Stává se, že náš život zabředne hluboko ve stadiu, kdy cítíme, že nejsme šťastní. Přesto, jako by nám okolnosti vázaly nohy a my se ne a ne hnout z místa. Možná chybí odvaha, nějaký impuls k odhodlání najít v sobě sílu něco změnit. Honzovi se to podařilo a evidentně našel, co hledal.  Proč by se to nemohlo splnit i vám?

Kontakt na Honzu:
Jan Mazanec
http://www.masaze-mazanec.cz/

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na