Pozvánka do sklárny

Autor

S neskrývanou radostí bych Vám dnes chtěla představit pana Petra Slavkovského, sklářského mistra a majitele sklárny Jakub. Přes obrovské pracovní vytížení (pracuje šestnáct až sedmnáct hodin denně, vstává ve tři, ve čtyři hodiny ráno) věnoval kousek svého drahocenného času právě našemu webu. Velice si vážím jeho ochoty a vstřícnosti. Můj obrovský obdiv patří panu Slavkovskému pro jeho krásný vztah k zajímavému řemeslu.

Pane Slavkovský, prozraďte čtenářům, kde se nachází sklárna Jakub? Jak dlouho funguje?

Sklárna Jakub se nachází v pohoří Hrubého Jeseníku a to přímo ve Vrbně pod Pradědem v místní části Mnichov, kde vznikla první sklárna v tomto kraji a to v sedmnáctém století. Postupem času byly v této oblasti celkem čtyři sklárny, které ovšem zanikly a v současné době je sklárna Jakub nejstarší sklárnou nacházející se v Jeseníkách. Její trvání od vzniku je již více než šestnáct roků.

Co je pro Vaši huť specifické? Jakou výrobou se zabývá?

Naše sklárna se zabývá především výrobou replik historického skla z období čtrnáctého a šestnáctého století, pro které je specifická nazelenalá barva a vzduchové bublinky přímo ve skle. Zhotovujeme také řadu sklenic a pohárů, které nepocházejí z historie, jedná se o kolekci vlastních moderních tvarů s použitím některých zdobících prvků z minulosti.

Kdo přišel s myšlenkou vyrábět repliky historického skla a co bylo impulsem k realizaci takové myšlenky?

Sklárnu Jakub založil člověk, pro kterého jsem pracoval tři roky. Byla to jeho myšlenka začít s výrobou historického skla, protože jeho přítel měl v Čechách sklárnu a zabýval se právě touto výrobou. Od prvopočátku jsem byl s původním majitelem domluven na koupi celého zařízení sklárny a to proto, že byl již v té době nemocen a nemohl s prací nadále pokračovat. Vše se odehrálo před pěti lety kdy jsme postavili sklárnu zcela novou a výrobu zásadním způsobem rozšířili.

Musíte mít i velice kladný vztah k historii a samozřejmě znalosti ohledně způsobů zpracování skla ve středověku. Z jakých zdrojů jste čerpal potřebné informace?

Výroba historického skla je poměrně náročnou záležitostí a je k tomu i zapotřebí určitých znalostí, ty jsem získal ve škole, kterou jsem vystudoval a současně se vyučil sklářem. Náměty pro naši práci jsem čerpal z různých knížek a publikací. Také jsem zabrousil na internet, kde se dá o historickém skle najít spousta zajímavých informací.

 

Prozraďte našim čtenářům vybavení Vaší hutě.

Sklářská dílna nemusí být nutně přeplněna složitými stroji, kromě pece tavící, ve které se sklo připravuje a pece chladící, kam se dává sklo k postupnému chladnutí , aby nepopraskalo, je ve výbavě už jen pár drobností, jako jsou formy, do kterých se fouká, specifické sklářské nářadí a velmi šikovné ruce.

Jak se sklářský mistr sklářským mistrem stane? Kde se je možné tomuto řemeslu naučit? Existují u nás nějaké odborné školy zaměřené na tento obor?

Člověk který se označuje sklářským mistrem se jím stává až po několika letech praxe a je to člověk, který zvládne sklářské řemeslo v plném rozsahu výroby. To znamená, že dokáže nejen sklo foukat a to kalíšky, vázy, džbány, karafy, lahve a půllitry, ale zvládá tvarování stopky kalichů zvaných štýlky a vytáčení dna těmto kalichům, těm se říká dýnka. Takovéto zvládnutí výroby trvá asi deset let a naučí se to cca 25 procent sklářů. Není každému dáno, aby dosáhl takovéto odbornosti. Zvládnutí výroby historického skla, kde se zdobí a prohřívá, je postup do dalšího levelu.

Přestože skláren v naší republice ubylo a spousta se jich uzavřelo, stále existují školy, kde se dá sklářskému řemeslu vyučit. Ty jsou například ve Valašském Meziříčí, Liberci, Železném Brodě, nebo v Novém Boru.

Máte nějaké profesní vzory?

Musím říct, že mě hodně ovlivnil můj mistr ve škole, snad bych to nenazval profesním vzorem, ale byl to člověk, který sklo miloval a mně tento postoj ke sklu byl hodně blízký. Byl to člověk, který se sklem pracoval až do své smrti. Možná vycítil, že mě tato práce baví a vždy, když něco dělal, vzal si místo druhého mistra, který učil jinou skupinu, jako pomocnou sílu mě. Byl jsem na to pyšný.

Proč u nás, podle Vás, tolik ubývá nadšenců a zručných lidí ochotných profesionálně se zabývat řemeslnou výrobou?

To, že ubývá řemeslníků, vidím v nedostatečném zájmu mladých lidí právě o řemeslo. Ti kteří se jdou učit jakémukoli řemeslu, tam ne vždy jdou proto, že by je to bavilo a nebo, že by sami chtěli. To je také důvod proč ubývá řemeslníků, o kterých by se dalo říct, že jsou dobří.

Je sklárna Jakub přístupna veřejnosti? Pokud ano, co je u Vás k vidění?

Do naší sklárny je vždy v pracovní době vstup volný. Pokud má někdo potřebu naši sklárnu navštívit i mimo pracovní dobu, jsme ochotni po domluvě se takovýmto lidem věnovat. V době, kdy sklo vyrábím, je k vidění to nejzajímavější, co ve sklárně lze shlédnout a to je samotná výroba. Mimo ni je k vidění celý náš sortiment, který vyrábíme, ať jsou to repliky historického skla a nebo vzory moderní výroby. Dveře naší sklárny jsou pro každého otevřené.

Děkuji panu Slavkovskému za velice zajímavý rozhovor a přeji hodně štěstí.

Sklárna Jakub www.sklarnajakub.cz

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na