Péče o zdraví zaměstnanců je pro firmy důležitá, jejich lidé to ale často vnímají jinak. Zatímco 77 % zaměstnavatelů považuje podporu zdravého životního stylu a prevence za důležitou, skutečnou podporu ze strany své firmy pociťuje jen 26 % zaměstnanců. Data společnosti Pluxee zároveň ukazují, že do péče o zdraví stále výrazněji zasahuje každodenní pracovní realita. A právě návrat po létě do plného pracovního tempa tento problém znovu staví do popředí.
Září bývá symbolem návratu k pravidelnému režimu. Po dovolených se znovu naplno rozbíhá pracovní rok a rodinám s dětmi k pracovním a domácím povinnostem přibývá také škola. Nový rytmus pak často ukrajuje z času, který by jinak mohl sloužit k odpočinku a regeneraci. Naznačuje to i aktuální průzkum Pluxee, podle kterého 57 % rodičů během prvních školních týdnů dokončuje práci nebo se věnuje domácnosti až po usnutí dětí.
Nejde ale zdaleka jen o rodiče. Data Pluxee ukazují, že pracovní tlak a nedostatek prostoru na regeneraci jsou širším problémem napříč zaměstnaneckou populací. Mezi nejčastější překážky zdravějšího životního stylu patří únava a psychická zátěž, kterou uvádí 39 % respondentů. Druhé místo patří nedostatku času s 36 % a třetí pracovnímu vytížení s 35 %. Čtvrtina lidí pak zmiňuje stres, zatímco samotný nedostatek motivace označilo jen 23 % dotázaných.
K tomu se navíc přidává i rostoucí tlak v práci – celkem 58 % zaměstnanců má pocit, že se v posledním roce zvýšil tlak na jejich pracovní výkon. Výsledky tak naznačují, že v péči o vlastní zdraví lidem často nebrání nedostatek odhodlání, ale spíše nedostatek času a energie v každodenním režimu.
Zdravější život není jen otázkou pevné vůle
Debata o zdravém životním stylu se dnes stále často soustředí na to, co by měl změnit sám jednotlivec – více se hýbat, lépe jíst, dostatečně spát nebo pravidelně chodit na prevenci. Data ale ukazují, že péče o zdraví často naráží na mnohem praktičtější překážku – zda na ni lidem vedle práce a dalších povinností vůbec zbývá čas a energie.
„Zdraví zaměstnanců není jen o permanentce do fitka nebo preventivních programech. Důležité je i to, jestli lidem po pracovním dni zbývá dostatek času a energie na odpočinek a péči o sebe. Pokud jsou lidé dlouhodobě unavení a pod tlakem, je pochopitelné, že pohyb, kvalitní strava nebo prevence jdou často stranou,“ říká Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee.
Právě proto má smysl dívat se na work-life balance také jako na zdravotní téma. Nedostatek času na regeneraci se nemusí projevovat jen únavou. Může ovlivňovat stravovací návyky, pohyb, psychickou pohodu, spánek i schopnost řešit konkrétní zdravotní potřeby.
Jak si stojí firmy?
Význam zdraví si zaměstnavatelé podle dat dobře uvědomují – celkem 77 % firem považuje za důležité podporovat zaměstnance ve zdravém životním stylu a prevenci onemocnění. Co se však týče reálných kroků v tomto směru, většina zaměstnanců je ze strany svých zaměstnavatelů nevnímá. Pouze 26 % lidí má pocit, že je jejich zaměstnavatel ve zdravotní prevenci a zdravém životním stylu skutečně podporuje, zatímco 43 % to naopak nepociťuje.
Zájem o podporu je přitom reálný. V letošním průzkumu Pluxee zaměřeném na zdraví uvedlo téměř 90 % zaměstnanců, že by ze strany zaměstnavatele ocenili celoroční program zaměřený právě na tuto oblast. Výsledky tak naznačují, že lidé nevnímají wellbeing jen jako občasnou firemní aktivitu, ale jako oblast, která může mít v pracovním prostředí dlouhodobější místo.
„Firmy dnes často dobře vědí, že zdraví a wellbeing jsou důležité. Podstatné ale je, aby jejich podporu lidé skutečně pocítili v každodenním životě. A nemusí přitom existovat jedno řešení pro všechny. Někdo ocení větší flexibilitu, jiný možnost využít benefity na sport, prevenci nebo péči o duševní zdraví. Potřeby lidí se v průběhu života mění, a je proto důležité dát jim možnost vybrat si to, co jim v danou chvíli dává smysl,“ doplňuje Martina Machová.
Jeden den v roce nestačí
Jednorázový wellbeing day, společná sportovní výzva nebo přednáška o prevenci tak mohou být příjemným doplněním firemní kultury. Samy o sobě ale problém dlouhodobého pracovního vytížení a nedostatku prostoru pro regeneraci nevyřeší.
Podpora zdraví však může mít řadu jiných a účinnějších podob: od rozumně nastavené flexibility a respektování času na odpočinek přes dostupnou prevenci až po benefity využitelné na sport, regeneraci, duševní zdraví nebo další individuální potřeby.
Právě flexibilita a možnost volby jsou stále důležitější i proto, že životní situace zaměstnanců se výrazně liší. Jinou podporu ocení rodič malých dětí, jinou člověk pečující o blízkého, zaměstnanec se zdravotním omezením nebo ten, kdo je dlouhodobě vystaven vysokému pracovnímu tempu. Že univerzální přístup přestává odpovídat tomu, co zaměstnanci v běžném životě skutečně řeší, už data Pluxee ostatně ukázala i dříve.
Zdraví zaměstnanců tak není jen otázkou toho, kolik firma nabídne sportovních či zdravotních benefitů. Stejně důležité jsou podmínky, ve kterých lidé pracují – zda mají prostor na regeneraci, možnost volby podle vlastních potřeb a především dostatek času a energie na vlastní život.
O průzkumech:
Data použitá v tiskové zprávě vycházejí z několika průzkumů agentury Ipsos pro společnost Pluxee realizovaných v roce 2026.
Průzkum zaměřený na zdraví zaměstnanců byl realizován v únoru na vzorku 1050 respondentů.
Průzkum Trendy v benefitech byl v dubnu 2026 realizován na reprezentativním vzorku 1020 zaměstnanců ČR ve věku 18–65 let a na vzorku 205 zaměstnavatelů.
Průzkum Zpátky do školy realizovala agentura Ipsos v červenci 2026 na cílové skupině rodičů dětí navštěvujících základní školu či nižší stupně víceletého gymnázia. Velikost vzorku byla 1051 respondentů.