Bylinkový svět IV.

Autor

V tomto díle nám zavoní levandule, koriandr, rozmarýna, pažitka a česnek. Opět si přiblížíme jejich pěstování, léčivé účinky a použití v kuchyni, samozřejmě i s několika recepty.

Koriandr Setý

Pěstování: Zaměříme se na kultivar Cilantro, který se pěstuje zvláště pro své zelené lístky. Můžete se setkat i s názvem čínská petrželka. U nás se pěstuje jako jednoletka, neb má rád teplé podnebí a zima mu nesvědčí. Vysévejte ho koncem jara až začátkem léta na slunné místo do ne příliš těžké půdy. Klíčivost semen skladovaných na suchém a tmavém místě je až šest let.

Použití: Již staří Číňané věřili, že požívání koriandru jim zajistí dlouhověkost. Pro léčebné účinky se používají hlavně dobře usušená semena. Má blahodárný vliv na zažívací obtíže jako je nadýmání, křeče nebo nevolnost a povzbuzuje chuť k jídlu. Silice v něm obsažené omezují růst bakterií a hub. Těhotné ženy by se mu měly vyhýbat, neb způsobuje kontrakce dělohy.

V kuchyni se používají hlavně mladé čerstvé lístky. Ty jsou nevhodné k sušení, ale uchovávat je můžete zamražením. Přidávají se hlavně do salátů a pokrmů mexické i asijské kuchyně. Semena se výborně hodí do marinád, dipů, chutney a na roštěná masa.

Mexický fazolový salát s koriandrem

Suroviny: 250 g červených fazolí, 250 g černých fazolí, 250 g pinto fazolí, 4 rajčata, 1 zelená paprika, 1 pálivá zelená paprika, 4 lžíce červeného vinného octa, 2 stroužky česneku, 1 lžíce oleje, 1 lžička chilli, koriandr, cayneský pepř, černý pepř, sůl
Příprava: Papriky nakrájíme na kostičky. Cibuli oloupeme, nakrájíme najemno a česnek utřeme. Ve středně velkém hrnci rozehřejeme olej a osmažíme pálivé papriky, česnek, cibuli, sůl a černý pepř. Smažíme, dokud cibule nezesklovatí. Poté vmícháme na kostičky nakrájenou zelenou papriku, rajčata, cayenský pepř, chilli, koriandr a krátce povaříme, dokud nezačne koriandr vadnout. Rajčatovo-paprikovou směs přendáme do mísy. Přidáme uvařené fazole, vinný ocet a dobře promícháme. Před podáváním necháme důkladně vychladit. Pokud chceme jemnější variantu, vynecháme chilli a pálivou papriku.

Levandule lékařská

Pěstování: Je to vytrvalý, stálezelený polokeř dorůstající výšky až 60 cm. Vytváří voňavé živé koberce, plůtky a cestičky. Vysaďte jí na místa, kudy denně procházíte, abyste se mohli kochat její vůní a od července do září i jejími jemně fialovými květy. Dá se pěstovat i ze semen, dlouho to však trvá. Raději kupte již hotové sazeničky. Levandule má ráda slunná místa a dobře propustnou půdu s obsahem vápence.

Použití: Pro své léčivé účinky se používá sušený i čerstvý květ levandule. Pomáhá při kolikách zažívacího traktu i ledvin. Má uklidňující účinky a používá se při problémech se spaním, migrénách a nervových potížích. Její zevní použití je především u nehojících se ran. Má velké uplatnění v kosmetice a aromaterapii. Vonné polštářky naplněné levandulí pomáhají při usínání. Její vůně odpuzuje hmyz, především moly a je tedy výborným přírodním prostředkem v boji proti těmto požíračům oděvů.

Květy levandule nacházejí uplatnění i v kuchyni, především v pokrmech z oblasti Provence. Jemně dochutí masa na gril, saláty, octy, ale třeba i dezerty.

Levandulový Créme Brulée

Suroviny: 600 ml smetany, 6 žloutků, 1 lžička sušených levandulových květů, 150 g třtinového cukru
Příprava: Smetanu společně s levandulovými květy přivedeme k varu. Poté odstavíme a necháme květy ještě 5 minut louhovat, pak smetanu přelijeme přes sítko, abychom se zbavili levandulových kvítků. Žloutky utřeme s cukrem, dbáme na to, aby se netvořila pěna. Po utření do žloutků vmícháme přeceděnou smetanu. Nalijeme do zapékacích misek a při teplotě 100°C pečeme cca hodinu. Teplotu nikdy nezvyšujeme. Krém by neměl být ani tekutý, ani úplně tuhý. Před podáváním lehce posypeme třtinovým cukrem, popř. opálíme cukrářskou pistolí nebo karamelizérem. (Pokud nemáte, nevadí. Kolik lidí ho doma běžně má, že?! 😉 )

Rozmarýna lékařská

Pěstování: Ačkoliv dříve byla běžně k vidění ve všech venkovských příbytcích, dnes jí odsunuly na vedlejší kolej exotičtější rostliny. Je to škoda. Je to stálezelený keř, ale protože pro přezimování potřebuje minimálně cca 10°C, nemůžeme jí nechávat v záhoně. Ideální je její umístění v nádobě, kterou na zimu přeneseme do vnitřních prostor. Má ráda slunné místo a během zimy jí dopřáváme jen mírnou zálivku.

Použití: Naše babičky v ní spatřovaly symbol věrné lásky, její léčivé účinky však tuto krásnou symboliku nepotvrzují. To ale vůbec nevadí, i bez toho má blahodárných vlivů až dost. Pro léčebné účely sbíráme listy a to v době květu. Má výborný vliv na krevní oběh, zvyšuje krevní tlak a tím odstraňuje nedokrvování dolních končetin. Dobře působí také na nervovou soustavu a uklidňuje. Uvolňuje křeče zažívacího ústrojí a je močopudná. Zevně se užívá jako obklad na rány a zmírnění ekzémů. Používá se i jako prevence nádorových onemocnění. Těhotné a kojící ženy by si měly tuto rostlinku odepřít nebo používat jen ve velmi malém množství.

Rozmarýna je součástí provensálského koření. Její čerstvé či sušené listy se používají především k mladým masům jako je jehněčí či telecí. Výborně se hodí i k drůbežímu, skopovému, rybám nebo do omáček s tomatovým základem.

Losos na rozmarýnu

Suroviny: 800 g lososa, 3 větvičky rozmarýny, 100 ml olivového oleje, máslo, sůl, kmín, citrón
Příprava: Lososa omyjeme, osušíme a nakrájíme na podkovy. Olej smícháme s kořením, jednou otrhanou a jemně posekanou větvičkou rozmarýnu a šťávou z jednoho citronu. Rybu do této směsi naložíme a necháme alespoň 3 hodiny marinovat. Troubu předehřejeme na 200°C, lososové podkovy osušíme, dáme do zapékací misky, poklademe plátky másla a 20 minut pečeme. Podáváme ozdobené snítkou rozmarýnu, plátkem citronu a jako přílohu můžeme zvolit jednu z mnoha bramborových variací.

Pažitka pobřežní

Pěstování: Je to plevel. Tuhle rostlinku nezničí ani ten nejhorší zahradník na světě. Můžete se také setkat s označením převzatým z němčiny – šnitlik či šnitlík. Jedná se o trvalku dorůstající cca 30 cm. Vysejte ji přímo na záhon a pak už jen pravidelně stříhejte. Čas od času jí vyryjte, trs rozdělte a znovu zasaďte jen část, čímž jí omladíte. Zbytek můžete dát třeba sousedovi. Používáme vždy čerstvou, maximálně zamraženou. Sušit se nedá.

Použití: Pažitka je hlavně velkým přírodním zdrojem vitamínu C, také obsahuje vitamín B2, draslík, vápník, železo a fosfor. Je to vlastně taková prevence v trávě. Podporuje trávení a chuť k jídlu.

Používá se především ve studené kuchyni vždy v čerstvém stavu. Přidává se do salátů, pomazánek, bylinkových másel, ale i jen tak nasekaná na chléb s máslem nebo tvarohem. Její chuť nejlépe vynikne právě při spojení s tvarohem.

Tvarohová pomazánka s pažitkou

Suroviny: 1 plnotučný tvaroh, mléko, pepř, sůl, čerstvá pažitka
Příprava: Tvaroh a mléko promícháme, osolíme a opepříme podle chuti. Přimícháme čerstvou nasekanou pažitku. Můžeme přidat i trochu česneku nebo strouhaného sýru. Podáváme s pečivem nebo novými vařenými brambory.

Česnek kuchyňský

Pěstování: Je to vlastně jednoletá zelenina. Daří se mu na slunných, teplých místech, ale na mráz není háklivý. Stroužky česneku vysaďte již v listopadu, aby prošel mrazem. Pokud máte na zahradě hodně těžkou půdu, počkejte s výsadbou až na jaro a to hned jak půda rozmrzne. Je to nenáročná rostlinka, která vyžaduje jen zvýšenou zálivku v suchém období. Abyste zajistili cibulím dostatečnou výživu, odštipujte květy hned co se objeví. Česnek sklízejte až zežloutnou a seschnou listy. Skladujte ho na suchém a chladném místě, aby hlavičky vydržely co nejdéle suché a tvrdé.

Použití: Již naši předkové si česneku vážili pro jeho příznivý vliv na zdraví. Zřejmě kvůli tomu mu odpustili i tu jeho „vůni“. Účinky česneku jsou blahodárné především pro náš krevní systém a srdce. Zabraňuje trombóze a tvorbě usazenin v krvi, snižuje krevní tlak a rozšiřuje cévy. Potlačuje vznik ateriosklerózy. Má protirakovinové účinky, především co se týče rakoviny střev, ale i prsu a prostaty. Působí také proti infekcím způsobených bakteriemi, viry a plísněmi.

V kuchyni má zcela zásadní místo. Používá se do omáček, gulášů, k pečeným masům, do marinád i salátů. Především kuchyně jižních států jako je Španělsko, Itálie či Řecko se bebez něj neobejde.

Jehněčí žebírka na česneku

Suroviny: 1 kg jehněčích žebírek, 3 stroužky česneku, 250 g červené cibule, 250 g rajčat, 2 lžíce rajčatového protlaku, 125 ml zeleninového vývaru, 3 lžíce olivového oleje, špetka rozmarýnu a šalvěje, sůl, pepř
Příprava: Tučné okraje jehněčích žebírek nejprve nařízneme. Šalvěj, rozmarýn, pepř a prolisovaný česnek smícháme s dvěma lžícemi česneku. Touto připravenou směsí jehněčí žebírka potřeme a necháme marinovat nejméně 3 hodiny. Mezitím spaříme rajčata, která oloupeme a nakrájíme na kostičky. Cibuli nakrájíme na kroužky a osmahneme. Přidáme rajčata, osolíme, opepříme a krátce dusíme. Nakonec do směsi přidáme rajčatový protlak a zalijeme zeleninovým vývarem. Vaříme cca 20 minut. Jehněčí žebírka krátce a zprudka orestujeme a před podáváním přelijeme omáčkou.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na