Jídlo po vyfocení sníme. Vaříme a čteme s Lenkou Požárovou.

Než jsem Lenku Požárovou oslovila s dnešním rozhovorem, četla jsem její „mlsný“ cestopis z Istanbulu. Velice mne překvapila, když napsala, že pide je placka, do které se dá zabalit kebab (pide je něco jako turecká pizza, těsto ve tvaru lodičky se plní různými náplněmi, peče se otevřené nebo kapalı/zavřené jako náš závin, jen je mastnější se slanou příchutí). Pak jsem se ale přes svoje „rozhořčení“ přenesla a zjistila, že je Lenka Požárová velmi šikovná kulinární novinářka a její kuchařky získaly ocenění „nejlepší kuchařková série světa“. Za co? Jsou designově velmi podařené a příběh Lenky Požárové připomíná „americký sen“, jak se z kancelářského pracovníka vyklube úspěšný kreativec. A tyhle příběhy miluju. Dávají naději nám všem, že jednoho dne nás osvítí múza a náš život se změní. A on se změní, stačí když stejně jako já, přestanete být tak puntíčkářští. Překvapení je pak ta nejbáječnější odměna. Čím překvapí Lenka Požárová vás, milí čtenáři?!

Bruggy, Norimberg, Istanbul…kde Vám nejvíce chutnalo?

To je těžké, všude mají něco zvláštního, co mi moc chutnalo. Ale vzhledem k tomu, že mám ráda zajímavé a překvapivé kombinace, tak přece jen Istanbul byl ze zmíněných míst pohádkově dobrý. Na jejich pečený lilek, šťávu z granátových jablíček a nezpočetné mezze (překrmy) hned tak nezapomenu.

Jaké jsou Vaše dojmy z nedávné pracovní cesty do Švýcarska?

Loni jsem byla ve Švýcarsku celkem třikrát. V Curychu, v italském kantonu Ticino a pak v malé dědince Appenzell. Kažký kout je ve Švýcarsku úplně jiný a i jinak chutná. Kromě toho je tam krásná příroda a ta mě vždycky dost láká. Vřele bych každému doporučila se tam vydat a spojit turistiku s objevováním kulinárních specialit. I když je tam člověk v centru města (třeba v Curychu), kolem je spousta lesů a luk na túry.

Pravidelně přispíváte do rubriky HN, na jakou reportáž se můžeme na jaře těšit?

Na jaře bych ráda do rubriky HN (středeční příloha In Magazín, každý lichý týden) reportáže ze Salzburgu, Bolzana v Jižním Tirolsku nebo zmíněného švýcarského Appenzell. Přispívám však i do časopisu Gurmet (dříve Chef Gurmán) a Glanc, kde se mé kulinárně cestovatelské reportáže často objevují. Objeví se tam Benátky nebo Turín.

Vaříte ráda z cizokrajných surovin nebo dáváte přednost českým „bedýnkám“?

Systém bedýnek se mi líbí, ale osobně je neodebírám, protože pro své vymýšlení receptů potřebuju mít větší pestrost. Přesto dávám přednost domácím surovinám v sezoně a miluju nákupy na farmářských trzích. Trh je totiž místo, kam v zahraničí mířím nejdřív. Poznám tak chutě, ale i lidi. Protože ale ráda objevuju, tak samozřejmě sáhnu i po cizokrajných surovinách. U svých receptů si však dávám pozor na to, aby byly vždy z u nás sehnatelných surovin.

Když aranžujete „svoje“ fotografie, používáte na jídlo nějaké umělé „vylepšovací prostředky“?

Zásadně nepoužívám vylepšovadla. Nikdy jsem to nechápala, když jsem slyšela o praktikách focení jídla v reklamních agenturách, kde jídlo stojí hodiny a musí se různě lakovat. Kamarád fotograf mi líčil, že kuře natřely barvou na boty, místo aby ho doopravdu ogrilovali! Myslím si, že fotka podfuky nepotřebuje. Když jídlo uvařím a nachystám ho na talíř, sbíhají se mi na něj sliny a to se odrazí i ve způsobu focení, protože se na jídlo díváte s chutí. Pak samozřejmě jídlo po vyfocení sníme, byla by neuvěřitelná škoda ho dopovat něčím, co není vůbec potřeba.

  

Můj favorit je Creme Brulee…umíte ho připravit? Jaké je tajemství nesrážející se smetany?

Creme Brulee nepatří k mým oblíbeným dezertům, které bych si toužila připravit i doma, takže jsem ho nikdy nedělala. Baví mě vařit nebo péct to, co mi chutná. Jenom připravit něco proto, abych to uměla, smysl asi nemá. Vím ale, že na creme Brulee potřebuju žhavící pistoli, kterou stejně nevlastním.

Jarní doba je doba půstu, kolikrát týdně doporučujete vařit maso? Jaké?

Nejsem dietolog a myslím si, že nejsem v pozici, ze které bych mohla odpovídat na tuto otázku. Je to strašně individuální, každý jsme jiný tip. Někomu maso sedne, někomu ne. Nikdo by se neměl do jídla, které mu nechutná nutit. Já maso jím, ale stačí mi jednou týdně. Miluju zeleninu, ale když mám chuť udělám třeba skvělé hovězí po burgundsku nebo jehněčí s citronovým risottem.

Dáte nám tip na jarní „vitaminový“ koktejl?

Na jaře proháním často ovoce a zeleninu odšťavňovačem. Tělo se v tuto roční dobu potřebuje vyčistit a je to dobré spojení příjemného s užitečným. Ráda kombinuju ananas s pár listy čerstvého špenátu. Nebo ananas s řapíkatým celerem. Skvěle chutnají jablíčka s řepou a zázvorem. Kombinace jsou nekonečné…

Jak nejraději odpočíváte?

To jste mě dostala. S odpočinkem mám trable, ani nevím, jestli to ještě umím. Dělám totiž práci, která mě hrozně baví, a tak je mi zároveň zábavou. Neustále potřebuju nějakou činnost. Ale přesto mám koníčky: tanec a hudbu. Nebo dobrá knížka, divadlo, film…

Děkujeme za rozhovor a přejeme Lence Požárové i čtenářkám hezké jaro.

Více o knížkách a tvorbě Lenky Požárové, stejně jako další vtipné fotečky na: http://www.zapalena-kucharka.cz/

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na