Každý den kolem nás proletí spousta nových a nových pojmů, které nám často můžou připadat jako zašifrovaná komunikace mimozemšťana E.T.ho s obyvatelem jednoho z měsíců planety Jupiter. Abyste se dokázali lépe orientovat ve slovech, které na vás ze všech stran útočí, připravila jsem vám takový rychlý a stručný slovníček pojmů, se kterými se v poslední době můžete nejčastěji setkat. Snažila jsem se ho pojmout tak, aby ho v případě potřeby mohla využít i moje babička. A tak doufám, že vám pomůže.
Hardware / software – pokud se vám stále plete, co je co, existuje jednoduchá poučka „Hardware je všechno to, do čeho můžete kopnout, když se vám zasekne software.“ Takže hardware jsou všechny viditelné a uchopitelné části a software programy a data.
Desktop – protože „desk“ je „stůl“, už to nám napoví, že jde o normální stolní počítač, takže je to ten, co si ho do postele nevezmete.
„Kejs“ (Case) – ta bedna u stolního počítače, ve které jsou nacpány všechny ty pevné disky a mechaniky, které vás nezajímají, dokud správně fungují.
Laptop – naproti stolovému desktopu stojí laptop, „lap“ je zase klín. Když napíšu, že častěji používáme pro laptop výraz notebook, už jsme všichni doma. Ano, je to ta přenosná potvora, kterou taháme všude s sebou a má spoustu věcí dnes už téměř tak vychytané jako stolní počítač.
Netbook – je menší než notebook, má omezenější programové možnosti a využívá se hlavně proto, abyste ho mohli lépe tahat všude a měli možnost připojit se kdykoliv na net, popř. něco napsat… Pomalu je vytlačují tablety.
Subnotebook – je to zase typ malého netbooku, velikostně nepřekračuje sešit A4 , který má však mechaniky na výměnná média připojovaná externě přes kabel, jako třeba mechaniku na přehrávání CD/DVD. U notebooku jste zvyklí, že má všechno tohle nacpané v sobě.
Smartbook – opět jen o trochu vylepšený netbook, takže malý noťas s klasickou vizáží – otevřete vidíte displej a klávesnici, ale má už zase o něco vylepšená „střeva“, takže do něj nacpete víc dat a má i delší výdrž.
Ultrabook / MacBook – jsou to vychytané notebooky pro všechny, kteří nemají svaly Arnolda Schwarzeneggera a potřebují je často přenášet a to i na místa, kde vědí, že ho nebudou moct nějakou dobu píchnout do zásuvky. Jsou totiž velmi lehké a mají vysokou výdrž baterie. Ultrabook je označení pro tyto počítače, které má zapatentováno společnost Intel, MacBook zase společnost Apple.
Tablet – protože jsou stále nadupanější, ať už programově nebo výkonnostně, a také velmi skladné, pomalu vytlačují netbooky a subnotebooky. Na pohled je to vlastně jen displej cca o velikosti sešitu A5 – A4, po kterém pořád šmudláte prstem nebo stylusem (ta tyčka). Pokud potřebujete, dá se k němu připojit i klávesnice. Asi nejznámějším tabletem je iPad od společnosti Apple.
Smartphone – česky taky „chytrý telefon“. Je to vlastně větší telefon, který však díky nacpanému operačnímu systému dovede spoustu věcí navíc. Můžete s ním poměrně kvalitně fotit, brouzdat po netu, přehrávat muziku i videa, pracovat s balíčkem Office… Nejčastěji přes net ho také můžete sesynchronizovat se svým počítačem, takže můžou pracovat mezi sebou. Má poměrně velkou kapacitu a ke stažení je spousta aplikací, pomocí nichž si ho dotvoříte k obrazu svému, podle toho, co právě vy potřebujete – hry, objednávání taxíku nebo třeba nákupní seznam… To samé můžete samozřejmě i u tabletů. Předchůdcem chytrých telefonů byla tzv. PéDéAčka, která jsou však postupně vytlačována. Nejznámější chytré telefony jsou iPhone od Applu, Samsung Galaxy, BlackBerry, Sony Xperia, HTC One…
Android – aby vám chytrý telefon nebo tablet vůbec pracoval, musí mít samozřejmě operační systém. Jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších je Android od společnosti Google. Další operační systémy, se kterými se můžete setkat jsou Windows Mobile, Windows Phone, Symbian OS…
E-book – protože žijeme v době digitálních technologií, digitalizace se nevyhnula ani tištěným knihám. E-book je elektronická kniha, takže třeba Babičku si můžete přečíst bez šustění a otáčení stránek v zařízení, kterému říkáme čtečka. Čtečka nebo také ebook reader je zařízení, do kterého nacpete velkou spoustu knih, má dobře řešený displej, takže číst můžete i na sluníčku a dlouhou výdrž baterky. Její nevýhodou je, že neucítíte tu vůni papíru a tiskařské barvy.
iPod – my chodili s walkmany, dnes se chodí s iPody. Jsou to vlastně přehrávače původně muziky, dnes již i videí a her od společnosti Apple.
PéeSPéčko – aby mohli pařani hrát, kudy chodí, začaly se výrábět kapesní herní konzole. Je to krabička s displejem a ovládacími čudlíky, do které vložíte hru a pak už jen cvakáte knoflíky a vztekáte se. Výrobcem PSP je společnost Sony. Další známou kapesní konzolí je např. Game Boy od společnosti Nintendo.
Wíčko – je zástupcem 7. generace herních konzolí. Ovládá se pomocí tzv. Wii Remote, což připomíná televizní ovladač a vy s ním mácháte před televizí, čímž ovládáte hru, kterou jste si zrovna pustili. Můžete použít ale i další ovládací prvky jako třeba podložku, která zaznamenává pohyb vašich nohou. Díky těmto novým konzolím si můžete v obýváku zahrát golf, střílet z luku, hrát bowling nebo třeba chytat ryby. Výrobcem Wii je společnost Nintendo. Další známé konzole 7. generace, které se ovládají pohybem, jsou PlayStation 3 od Sony a Xbox 360 od Microsoftu. Chystá se už 8. generace konzolí – Xbox One a PlayStation 4.
Doufám, že jsem vám přiblížila alespoň ty nejzapeklitější pojmy a už se v nich snáze orientujete. Pokud je ještě nějaký název, se kterým bojujete, ptejte se 😉
Joo ta technika. Ale pokud má člověk takovou drahou techniku, měl by si ji také trochu vážit a předcházet nějakému poškození. Když už si dneska člověk pořídí třeba nový iPhone, určitě by si na něj měl pořídit nějaký ochranný kryt, protože na tak drahém mobilu je každá oděrka pěkně k naštvaní.