Kdo nám škodí v zahradách II.

Autor

V minulém díle jsme se zaměřili na škůdce, kteří jsou poněkud větší, někdy je máme dokonce i jako své mazlíčky. Dnes se podíváme na ty, které leckdy nejsou ani vidět, ale jejich neúnavnou záškodnickou práci na svých zahradách dozajista nepřehlédnete. Pojďme si tedy posvítit na nejrozšířenější hmyz a jinou mrňavou havěť.

Mravenci

Čím škodí: Mravenci jsou nechtění hlavně proto, že rozrušují půdu okolo mladých rostlin a tím ničí jejich zakořenění a rostlinky hynou. Navíc jsou také ochránci některých nepříjemných škůdců před jejich přirozenými nepřáteli, ochranku dělají například mšicím, červcům či puklicím.

Ne jen škůdci: Než se rozhodnete mravence totálně vyhubit, měli byste vědět ještě jednu důležitou věc. Na jednu stranu škodí, ale mohou také pomáhat. Například v těžkých půdách je jejich práce žádoucí, protože jejich chodbičky půdu provzdušňují. Navíc jsou rostliny, které mravenci chrání před napadením jinými škůdci (např. akácie) nebo rozšiřují jejich semena a pomáhají jim vyklíčit (např. violka).

Jak na ně: Můžete si buď zakoupit přímo v obchodě přípravek na hubení mravenců, který použijete podle návodu. V deštivějším období budete muset jeho aplikaci zopakovat. Také se doporučuje nalít do mraveniště konev vařící vody. Přiznám se, že mě oba tyto způsoby přijdou velmi drastické, a tak prostě mraveniště nechávám být. Jak jsem zjistila, oni mi zase tolik neškodí. Navíc v ČR žije spousta chráněných druhů mravenců, a protože nevím, kteří to jsou, nechám je raději být všechny.

Existují však také šetrnější a zcela přírodní metody. Například pokropit jejich cestičky a okolí rostlin silným výluhem z meduňky, listů rajčat či pelyňku.

Mšice a červci

Jak škodí: Převážně pěstitelům růží už jen při slyšení jejich jména vstávají vlasy hrůzou na hlavě, mšice však napadají i další rostliny. Jejich práce je neúnavná, napadají podzemní i nadzemní části rostlin, sají z nich rostlinnou mízu, čímž jim zamezují v růstu, někdy rostlinu zahubí úplně. Navíc přenášejí virová onemocnění. Nejčastěji známe mšice černé nebo zelené, ale jejich zbarvení je v mnoha odstínech. Červci jsou malý hmyz pokrytý voskovými výpotky podobnými vlně. Napadá rád citroníky, révu a sukulenty. Je blízký mšici a proto na něj platí i stejné fígly.

Jak na ně: Mšice milují rostliny, které mají více dusíku, snažte se proto jako prevenci používat hnojiva, která obsah dusíku v půdě dostávají do rovnováhy, úplná absence dusíku rostlinám také neprospívá. Velmi účinnou látkou proti mšicím je pyretrin, který tyto potvůrky opravdu nerady, obsahuje ho například Pirimor.

I na tyhle škůdce existuje také spousta přírodních hubících prostředků, jejich přirozenými predátory jsou například slunéčka, přenášejte je tedy na napadené rostliny, připravíte jim tím chutnou hostinu. Ke stromům, na kterých se mšice objevuje, vysaďte routu, její hořké třísloviny přecházejí do mízy stromu a mšicím tak přestane chutnat. K růžím zase vysaďte levanduli, zahání nejen mšice, ale i jejich parťáky – mravence. Také si můžete připravit postřik rozpuštěním jasmínového mýdla, silného výluhu z listů černého bezu či listů rebarbory smíchaným s mazlavým mýdlem.

Housenky

Jak škodí: Protože housenky potřebují velmi rychle vyrůst, dokážou během krátké doby spořádat mnoho potravy. Chutná jim především zelí, kapusta, brukve či řeřicha.

Jak na ně: Jako prevenci používejte postřiky, které obsahují bakterie škodlivé pro housenky, ale ne pro lidi, zvířata a užitečný hmyz. Takovou bakterií je např. Bacillus thuringiensis. Dalším prostředkem je manuální sběr, ovšem ten je příliš zdlouhavý. Raději tuto práci přenechejte ptákům. Proto si je také na své zahradě hýčkejte.

Svilušky

Jak škodí: Jsou to velmi drobní broučci, okem je téměř nezahlédnete, jejich pavučinky můžete spatřit při zalévání, nebo když si na ně posvítíte večer baterkou. Také jejich práce je nepřehlédnutelná. Napadené rostlině se začnou ohrnovat okraje listů, listy jsou světle skvrnité, postupně ztrácejí barvu docela, rostliny chřadnou a hynou. Velmi často napadá ovocné stromy, jahody, rajčata, některé trvalky nebo pokojové rostliny

Jak na ně: Sviluškám se líbí teplé a suché prostředí, proto rostliny často zalévejte nebo mlžte. Nejčastěji nezimovávají v květináčích, proto počet jejich zimovišť eliminujte. Květináče bez rostlin vysypte a vydezinfikujte. Existují roztoči (druh Phytoseiulus persimilis), kteří se rychle množí a vyžerou všechny svilušky, po vyčerpání potravy hynou. Jejich pěstováním se zabývají některé laboratoře, kde si je můžete objednat, stejně jako v některých e-shopech.

Vosy

Jak škodí: Vosy jsou všežravky (kdysi jsme dokonce pozorovali vosu, která nám pomalu po malých kouscích užírala šunku). Nejradši má však sladké a to hlavně sladké plody. Pokud se tedy těšíte na sladká jablíčka Nejradši má však sladké a to hlavně sladké plody. Pokud se tedy těšíte na sladká jablíčka či hrušky, dejte si pozor, aby vás vosy nepředběhly.

Jak na ně: Vyrobte jim sladké krmítko, ze kterého se nedostanou. Vezměte plastovou láhev a odřízněte vrch zhruba v jedné třetině. Do láhve dejte vodu s cukrem a horní konec obraťte do láhve jako trychtýř a pomocí provázku zavěste na strom. Vosy vlezou dovnitř, ale už nebudou moct ven.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na