Mé exotické přírůstky pro radost i pomazlení

Autor

Dnes bych se s Vámi chtěla podělit o radost, kterou mi dělají moje letošní a některé loňské květinové přírůstky. Jedná se o různé, méně běžné, pokojové kytky, které jsem ve většině případů sama nevypěstovala, ale koupila jsem si je. I to, že ještě žijí, rostou a prospívají, je skvělé. Jelikož pro mě to jsou vlastně novinky, a to, že se jim daří, svědčí o tom, že snad se o ně starám dobře. Každá z nich totiž vyžaduje jinou péči.

Z těch loňských je to sukulent, jehož název nevím. Koupila jsem ho na Floře Olomouc, kam často jezdíme se svazem zahrádkářů. Kytička mi pěkně roste, z půdy vyhání nové rostlinky, které při přesazování oddělím, a někomu podaruji. Na listech má ozdobné bradavičky, okraje listů na sluníčku růžoví, a dokonce i kvete.

Letos jsem si udělala radost hned několika rostlinami, opět na Floře Olomouc. Například jsem se nechala zlákat ke koupi masožravé rostliny mucholapky podivné. Hned jsem se ptala, jak s ní mám zacházet? Bylo mi řečeno: sadí se do rašeliny, a má neustále mít v podmisce vodu. To mi připadalo velmi jednoduché, a opravdu to funguje. Po krátké době jsem zjistila, že mi u té původní narostla mladá rostlinka. Teď už je mám rozsazené, a rostou obě dvě.

Jako další jsem si tam pořídila pouštní růži. Už předtím jsem viděla fotky na internetu, a moc mě zaujala. Tvarově vypadá jako pěkná bonsai, má pevné, lesklé lístky a krásné, velké květy, podobné oleandru. Když jsem ji tam potkala ve stánku, bylo rozhodnuto. Musím to s ní zkusit. Zatím se drží dobře, má nové přírůstky. Podmínky má skoro opačné, než ta předchozí. Sucho, a asi jednou za tři týdny pořádně prolít. A pak zas dlouho nic. Na rozdíl od kaktusů, i v zimě může být v teple, třeba na parapetu na okně, pod kterým je radiátor. Těším se, že příští rok by už mohla vykvést. A jakou bude mít barvu? Tak to je překvapení. Protože, jak mi říkal prodávající, je vypěstovaná ze semínka, a barvy květů byly různé.


Foto: pixabay.com

A ještě jsem si koupila tilandsii, nalepenou na kameni. Jelikož už jsem ji jednou v minulosti měla, a uschla mi, tak jsem vůbec neuvažovala, že bych si ji znovu koupila, když s ní neumím zacházet. Tehdy mi bylo řečeno – jen rosit, a to asi nestačilo. Avšak tentokrát jsem dostala jinou radu. Co tři týdny celou namočit do vody, asi na dvacet minut. To jí opravdu svědčí.

Měli tam exempláře s různou barvou listů, samozřejmě uměle dobarvené. Já si vybrala přírodní – zelenou. Od jara, kdy ji mám doma, jí narostl celý chochol nových lístků. A minulý týden začal ten chochol červenat a teď už je opravdu rudý. Jaké bylo dnes mé překvapení, když jsem uprostřed zahlédla fialové pupeny! Ona mi dokonce pokvete! Protože víceméně žije z vlhkosti vzduchu, umístila jsem ji do obří číše, a trochu ji dozdobila kameny a mušličkami. Voda, která z ní po namočení steče, se postupně vypařuje na listy. Myslím, že se jí to líbí.

Když už jsem u těch dekorací, tak při sázení kaktusů, obložím jednotlivé rostliny oblázky nebo pazourky. Vypadá to docela pěkně, a kaktusy drží lépe v půdě, než pořádně zakoření. Zrovna ty kaktusy, které mám umístěné i s miskou v košíčku, úplně normálně kvetou na parapetu, nepotřebují třeba skleník, nebo nějaké zvláštní podmínky. Po odkvětu se samy vysemení, a rostou, kam zapadnou. Takže je to skvělý kaktus i pro začátečníky. A hlavně pro sklerotiky. Snáší lépe sucho, než přelití. Takže zálivka – občas pár kapek.

Nakonec jsem Vám chtěla představit hit letošního roku. Už jste slyšeli o tom novém mazlíčkovi? Ale nepořizuje se ve zverimexu, jak byste si mohli myslet, protože se nejedná o zvířátko. Patří totiž do rostlinné říše. Nekoupíte ho ani v květeně, ale mají ho v akvaristických potřebách. Jmenuje se řasokoule nebo taky mechokoule. Zkusit se má všechno, tak jsem to šla na jaře shánět. Sehnala jsem, ale jen takové malé tři kousky. Velké už byly vyprodány. Nu, vzala jsem si je.

Není vůbec poznat, že rostou, jelikož prý mají přírůstek 0,5mm za rok, tudíž nepatrný. Tímhle tempem budou mít ještě spoustu let dost prostoru ve skleněné kouli, kam jsem je ubytovala. Samozřejmě jsem hledala, jaké podmínky k životu potřebují. Rady na internetu jsou různé. Jedni radí stín a chladnou vodu, protože rostou na dně v severských jezerech. Proudy vody je kutálejí po dně sem a tam, a tak vzniká jejich kulovitý tvar. Zchladit vodu prý stačí přidáním kostek ledu. A v jiném příspěvku zas je lidé pěstují v akváriu s rybičkami, a tam asi těžko můžou mít chladnou vodu a navíc se jim svítí. Tak jsem jim z počátku chladila vodu, a mám je v místnosti daleko od okna, až u protější zdi. Teď už jim vodu ani nechladím, a nevidím žádnou změnu. Jednou za čas je vyndám, propláchnu, a poválím v dlani (a tím je myšleno to mazlení). To nahrazuje ty proudy, které se doma nevyskytují. Zároveň vyměním vodu v kouli, a to je vše.

Moc bych si přála, aby mi všechny ty novinky přečkaly zimu bez ztrát. Taky doufám, že jste se snad dověděli něco nového a že jste se u čtení nenudili.

14
Komentujte jako host

4 Počet komentářů
10 Odpovědi na vlákno
0 Sledující
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Nejžhavější komentáře
2 Autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na

Masožravku jsme měli. Dávali jsme jí mouchy a dětem se hrozně líbilo, jak se zavírala. Ale pak jsem jí nechala v zimě až na příliš studeném místě a zdechla 🙁
Zaujala mě ta řasokoule, to jsem ještě neviděla a hodně se mi líbí pouštní růže.

Mačka

Ahoj.
Právě při koupi masožravky jsem byla upozorněna, že co si sama chytí, to stačí. Hmyz prý k životu nepotřebuje, to je něco jako pamlsek. Ty lístky kde se něco chytí, pak zčernají a odejdou. A pokud máme malé dítě, tak máme dávat pozor, ať si s ní nehraje, že bude strkat prstíky do listů. Nějak ji to vyčerpává, když se zavírá naprázdno.
Nejlepší bude, když si pouštní růži vyhledáš na Googlu, a ty barvy květů Tě ještě víc nalákají. Pak neodoláš.
A řasokouli si taky sežeň, a radši větší než mám já. Ty moje v té kouli nejsou ani vidět.
Pěstování zdar!

No vidíš a to nám nikdo neřekl. Tak příště budeme chytřejší 😉

Mačka

Pořád se učíme něco nového. Chce to zkoušet. Nakonec to snad půjde.

Mačka

Jo, a tilandsie odkvetla, červený chochol bledne, a jinak se nic neděje. Má prý po odkvětu vypustit nové rostlinky, a ty pak zas pokvetou. A ta, co kvetla, už ne. Prý kvete jen jednou. Tak s napětím čekám.

Mačka

Tilandsie mě dneska překvapila. Má mezi listy nový maličký výhonek na novou rostlinku. Takže mi udělala velkou radost!

Mačka

Tak konečně se snad dočkám vytoužených květů na mé pouštní růži. Včera jsem objevila malé pupeny. Sice to ještě pár týdnů potrvá, ale jsem zvědavá, jakou bude mít barvu. Mám obr radost, že pokvete, taky proto, že jsem neodolala a objednala jsem si semena pouštní růže, a to hned pět barev. Mám z 25 semen 19 rostlinek, a to je, myslím, docela úspěch. Mají se čile k světu, vyrostly ze semen do týdne! a už mají 6 lístků. Sice potrvá nejmíň dva roky, než pokvetou, ale nevadí. Ale když jsem je objednávala, vůbec jsem nevěděla, jestli mi ta první, a… Číst vice »

Pak se pochlub 😉

Mačka

Určitě, to by mi nedalo!

Mačka

Tak jsem se opět přesvědčila, že chlubit předem se nemá. Lepší je počkat, až to bude. Co se mi nestalo. Pouštní růži napadly puklice, Pupeny uschly a upadly. Bojovala jsem s nima (s puklicema) celé léto, až zas znovu nahodila pupeny. Byla letněna venku. Po přenesení 4 pupeny postupně opadaly ( je to k vzteku), ale jeden! přece jen vydržel, a dnes konečně rozkvetl. Takže posílám fotky.

comment image
comment image
comment image

Nádherná barva! 🙂

Mačka

Takhle krásná vydržela dlouhých 16 dní, teď už květ pomalu uvadá. Jsem ráda, že kvete tak dlouho, ne jak ibišek – 24 hodin, nebo kaktus – 2 – 3 dny.

Voní, když kvete?

Mačka

Nevoní vůbec.