Není to tak dávno, co jsme se přestěhovali a jedna z prvních věcí, kterou jsem si v novém bydlišti vytvořila, je krmítko pro ptáky, protože jsem jich chtěla co nejvíc přilákat do naší zahrady.
Krmítko jsem umístila tak, abych na něj dobře viděla z kuchyně, zavěsila do něho kus špeku, nasypala slunečnici a nesolené arašídy a těšila se na to, jak budu u ranní kávy pozorovat to ptačí hemžení. Jenže ono nic. Za celý den ani vrabčák. Přitom smrk, který je jen o kus dál byl ptactva plný. Říkala jsem si, že jsem možná zvolila špatné krmivo, které jim nechutná protože druhý den sem zabloudily jen dvě sýkorky a to bylo vše. Dokonce jsem jim na strom zavěsila i lojovou kouli, ale po té ráno zbyl na větvi jen ohlodaný provázek a koule nikde. Prý to dělají veverky, tak alespoň někdo se najedl.
O to větší byla moje radost, když se třetí den přihnalo celé hejno sýkorek, koňadry i modřinky, a zpucovaly vše, co v krmítku bylo. Jakmile to objevily, už si zvykly a přilétají každý den. A nejen sýkorky. Za dobu, co krmítko máme se ze mě stal amatérský ornitolog a tak už poznám všechny ptáky, kteří sem létají. Kromě sýkorek jsou to pravidelně vrabci, pěnkavy a párek hrdliček. Často sem zabloudí i červenka, brhlík, zvonek nebo drozd. Mně se nejvíc líbí hýli, protože jsou úžasně zbarvení. Taky sem létají dva strakapoudi, ale ty víc zajímají naše švestky a smrk než to, co je v krmítku.
Pořídit si krmítko bylo skvělé rozhodnutí, protože pozorování toho ptačího hemžení je opravdu uklidňující. A co vy? Máte taky krmítko? Pokud ne, tak vřele doporučuji.