Léto je vnímáno většinou jako čas dovolených, odpočinku nebo naopak adrenalinových zážitků, cestování, setkávání s přáteli.
Jsou mezi námi ale i tací, a není jich samozřejmě málo, kteří neváhají a čas volna využijí k získání nových vědomostí a hlavně dovedností. Jako moje dcera Lenka. A protože se jedná o záležitost hodně zajímavou a ne zcela tradiční, mohla by zaujmout i vás. Hlavně pak milovníky křehké krásy. Proto se ptám:
Lenko, o co tedy šlo?
O kurz výroby vinutých perel.
Můžeš být konkrétnější?
Tyto kurzy pořádá Ing. Jana Wudy v Nezdicích na Šumavě. Jedná se o ruční výrobu skleněných korálků – vinutých perel, tzv. vinutek. Kurz je dvoudenní a na jeho konci máte v hrsti nejen vlastnoručně vyrobené korálky, ale také základní vědomosti o sklu – jeho vlastnostech, ohřívaní a chlazení a také o potřebných pomůckách. A můžete se, samozřejmě po obstarání všeho potřebného, pustit do výroby i doma.
Proč sis vyhledala právě tento kurz?
Protože je to zase něco nového a sklo se mi moc líbí. Od malinka obdivuji skleněné figurky, mám docela pěknou sbírku skleněných hrošíků. Z korálků sama vyrábím už několik let a vinuté perle využívám jako komponenty pro sestavování náhrdelníků nebo doplněk paličkovaných šperků a bytových dekorací. Hledala jsem kurz už delší dobu, ale v blízkosti Hradce Králové, kde bydlím, žádný nebyl. Tak jsem to spojila s dovolenou.
Popiš, prosím, samotnou výrobu perel.
Potřebujete tyčinky lampového skla, kahan a kovové tyčinky opatřené oddělovací hmotou – kaolinem. Barevná tyčinka lampového skla se nahřívá v plameni kahanu a jakmile je dostatečně roztavená, navíjí se na kovovou tyčinku s kaolinem. Korálek , který může mít i tvar válečku, kostičky, placičky či srdíčka, se dále zdobí skleněnou nití a na povrchu tak vznikají různé linie, tečky, kytičky apod. Tyčinka s navinutým a ozdobeným korálkem se vloží nejprve do chladícího granulátu a poté do vody. Kaolinová hmota povolí a korálek lze snadno z kovové tyčinky sejmout.
Co pro tebe bylo nejtěžší?
Nejtěžší bylo se vůbec vypořádat s vlastnostmi skla a pak zdobením perel levou rukou. To občas člověk neví kam dřív sáhnout, aby si perlu nezničil a nespálil se. Ale po pár hodinách jsem si zvykla a práce se začala dařit a hlavně mě nadchla.
Takže se chceš výrobě korálků dále věnovat?
Ráda bych, ale musí mě podpořit rodina, tedy tolerovat v bytě další „krámy“.
Aha? Tak se pochlub čím vším jsme my a teď i tvůj manžel obklopeni.
No já raději vyjmenuji všechny své aktivity a čtenářky si určitě udělají přibližnou představu co to obnáší.
Takže je to paličkování, drátování, linoryt, pletení z pedigu, tkaní na kartonu, tkaní na kolíkovém stavu, malba na sklo, malba na hedvábí a textil, vyšívání, pletení, twistart, keramika (pec ale bohužel nevlastním), quilling, ubrousková technika, origami. Vyrábím různé módní doplňky nejen z korálků, modeluji z Fima, šiji textilní hračky, patchwork,. Já už ani nevím. Co mě zrovna chytne. No a každá ruční práce vyžaduje určitý materiál , pomůcky, nářadí a prostor.
Takhle to vypadá, že ruční tvorba je to, čím se živíš.
No to bych jednou moc chtěla – dílnu, ateliér, obchůdek. Nebo vést kreativní kurzy. Vystudováno mám a teď ještě sbírám praktické zkušenosti. Zatím mám své stránky na Fleru (https://www.fler.cz/artist). Ovšem uživit se pouze vlastní tvorbou není snadné. Má-li být např. paličkovaný výrobek prodejný, je výdělek tak 25,- Kč na hodinu. Takže hlavně obdarovávám a mám radost z každé pozitivní odezvy.
Tak pro úplnost, kde pracuješ?
Druhým rokem pracuji jako asistentka pedagoga u nevidomé holčičky, která je integrovaná v běžné třídě běžné základní školy. Teď nás čeká sedmá třída. Je to hodně náročná práce při níž se výsledky oboustranného (a někdy pouze jednostranného) snažení dostavují pomalinku a někdy vůbec. Ale vrchovatě při ní uplatním trpělivost, důslednost, pečlivost a snahu dotáhnout věci do konce. Tedy vlastnosti, které si trénuji právě při svých koníčcích.
A upřímně, i tato práce je spíš o vnitřním uspokojení a přesvědčení, protože plat asistenta je, no…, to je vlastně jedno, já tu práci dělám moc ráda a spoustu mi dala. Naučila jsem se např. Braillovo písmo a psát na Pichtově psacím stroji.
A vedeš kroužek deskových her, že?
Ano, to je moje další vášeň. Z nedostatku nabídky, ale i zájmu o znovuobjevení zapomenutých her jsem některé také sama vyrobila. Kupodivu se v dnešní počítačové době najdou děti, které klasická desková hra stále baví.
Zmínila jsi i témata, která si zaslouží větší prostor, takže o nich někdy příště.
Leni, děkuji za rozhovor. Snad byl alespoň trochu inspirativní.