Škol(k)áčci: START!

Autor

První školní den je zásadní zlom v životě. Nejen dětí, ale i rodičů, občas i sourozenců. Nástup a první rok školy, mateřské či základní bývá náročný, všichni si zvykají na novoty ve svém životě. Nastává nový rytmus, nový režim, nové povinnosti. Představíme Vám dnes sedm dětí, které se vrhají do této nové etapy v životě. Budeme je sledovat celý rok a probírat s nimi i s rodiči, jak se jim vede, co řeší, co je trápí a co je baví. Diskuze s radami, zkušenostmi a vzpomínkami bude velice vítána!

Na úvod Vám rodinní příslušníci představí svoje čerstvé škol(k)áčky a řeknou, jak se během prázdnin na 1. září připravovali.

PÉŤA, 8 let (představuje Bea)

Péťa má hudební talent. Krásně zpívá, skvěle udrží rytmus. Je klidný, ale když se mu něco nedaří anebo se mu nechce, umí to dát patřičně najevo. Na školu jsme se připravovali hodně intenzivně. Tím, že je Péťa trochu opožděný (díky tomu, co si prožil) nastupuje do školy o dva roky později. Dostal novou krásnou velkou aktovku, nakupovali jsme věci do školy, vyprávěla jsem mu, co všechno se tam naučí, že příštím rokem už mi sám přečte pohádku na dobrou noc. Docela se těší.

Byli jsme ještě před prázdninami se na novou školu kouknout. Učitelé tam udělali pro budoucí školáčky menší ukázku školního vyučování. Bylo senzační pozorovat, jak se Péťa sám zapojuje. Dva roky zpátky by tomu tak nebylo. Myslím, že hodně potřeboval „uzrát“. Učitelky děti zapojily do činností formou hry. Oči mi lezly z důlků, když jsem viděla malého, jak se sám hlásí a že odpověď vážně ví. Uuuaaauuu. Po cestě domů byl nadšený. V autě až nadskakoval při vyprávění. Doufám, že mu ten zápal vydrží.

Bohužel musí nastoupit do školy do jiného města. Musela jsem zvážit možnost dojíždění. Po dohodě se starším synem a panem ředitelem nové školy, jsem oba syny přesunula tam. Učitelé na „staré“ škole byli skvělí, ale i tam se našla jedna paní, výchovná poradkyně, která nemohla pochopit, že šikanu slabších žáků je třeba potírat a ne ji ještě podporovat. No, i takoví lidé mezi učiteli jsou. Jsem ráda, že nám na nové škole pan ředitel vyšel vstříc. Volila jsem tuhle školu, protože mám s nimi dobré zkušenosti. Když jsme s dcerou dávno tomu bydlely ve stejném městě, dcera k nim docházela poslední dva roky. Je tam „zapsaná“ hodně dobře. Říkala jsem jí v legraci, že je pěkná šprtka. Faktem je, že se dostala na střední bez přijímaček s jedním s nejlepších průměrů. Sama jsem zvědavá, jak to bude dál. Doufám, že zápal k učení mého malého neopustí a stejně tak, jak se do školy těší teď, bude se těšit i za rok.

JESSI, 6 let a 9 měsíců (představuje Babuška)

Jessika je moje vnučka. Do školy se sice těší, ale prošla obrovským zklamáním, když se u zápisu dověděla, že ji nebude učit paní učitelka od Esterky, kterou zná, ale nějaká úplně cizí učitelka. Jessinka je velmi živá a bystrá holčička. Okamžitě si ví rady s každým problémkem. Má pro každého pohotovou radu. Je neposedná a má spoustu dobrých i bláznivých nápadů. V kolektivu je vůdčí osobností i mezi staršími dětmi, často je mluvčím a přímluvcem i za starší klidnější sestřičku.

Mohla bych sice říct, že po jejím hlídání jsme vždy unaveni a vyšťaveni, ale z druhé stránky je Jessi velmi aktivní, vše si po sobě vzorně uklidí, všechno sní a pochválí. Umí pozlobit a zároveň krásně vyjádřit jak nás má ráda. Je pozorná a vidí potřeby. Sama od sebe zamete chodník, umyje nádobí, pouklízí pokoj a hračky. Je velmi hlučná, má hlas, který všechny překřičí. Hlavně, když ji není věnována pozornost, vymýšlí hlučnou zábavu. Zajímavé je , že ve školce uměli tyto její schopnosti využít při různých vystoupeních. Jessi je obvykle solistka. Absolutně nemá trému předstoupit před dav lidí, nedělá ji problém jednat s dospělými.

Jessi umí velice rychle střídat žalostný pláč se srdečným smíchem. Miluje pohyb a je neustále v poklusu. Často ji doma z legrace říkáme GUMP. Nechce se příliš soustřeďovat na různé hry, či čtení pohádek. Vydrží poslouchat jen chvíli, spíš se soustřeďuje na své vymýšlení činností a velmi rychle je střídá, což bude ve škole zajímavé.

Momentálně si ji nedovedeme představit sedět od osmi do půl dvanácté v lavici. Možná ji nechají individuálním programem o přestávce 5x oběhnout školu. V pohybu je neúnavná. Musí být první. Na letošním letním táboře porážela rychlostí a důvtipem čtvrťáky. Její volný čas byl doposud dobře využíván v tanečním kroužku a baletu, kde si Jessi dokonale vybila energii. Co je ale nejdůležitější, Jessi miluje zvířátka a doma se vzorně o ně stará. Automaticky je krmí, češe, venčí, cvičí a po zvířátkách uklízí. Pro jakékoliv zvíře má úžasný cit. Má už dnes docela jasno v tom, že chce být veterinářka.

KUBČA, 5 a půl roku (představuje Alča)

Kubča měl být s ohledem na věku ve školce už dávno, ale vzhledem k tomu, že se nám loni narodil druhý syn, tak jsme školku prostě ještě odsunuli. Občas, hlavně v dobách, kdy z něho lezu po stěně, si říkám, že to byla chyba, ale přes zimu ve velkých mrazech bychom ven s miminkem stejně nemohli a tak by bylo školkování v té době nemožné a všechno zbytečně komplikované. Tím vším zmatkem, co se teď kolem nás děje, vlastně ani moc nějaký nástup do školky nevnímá. Samozřejmě si o školce povídáme, ví, co ho tam čeká, viděl ji, když jsme tam byli spolu na schůzce s rodiči, ale to je asi tak vše. Máme všechno už v batůžku nachystané. Jediné co mi chybí, to je zkrátit jedny tepláky a je to definitivně vše… Teda snad, ale to už nám když tak řeknou ve školce, co by nám případně chybělo, ale batoh je plný 🙂

FILIP, 4 a půl roku (představuje trz)

Fífa je akční chlapec. Má rád pohyb, ale už si umí pohrát i klidněji. Je to takový ředitel, takže má tendenci dětem (i starším) říkat, co se teď jak bude dělat. Jsem zvědavá, co mu na to děti ve školce řeknou. Loni chodil nepravidelně do dopolední miniškoličky, takže s odtržením od maminky problém mít nebude. Miluje děti a společnost, rád si hraje, takže si myslím, že bude ve svém živlu. Otázkou je, jak to bude, když bude muset poslouchat. Je to svéhlavička a velice rád diskutuje (o všem). Ale v tom důvěřuji paní učitelce, že si s ním poradí (je zkušená, měla ve školce i mě a já byla taky svéhlavička).

Co hodně řešíme – my i školka – je stravování. Synek je potravinový alergik, takže bude mít veškeré jídlo i nápoje svoje, od maminky. Bude mít také v umývárně vlastní koutek s odděleným mýdlem, ručníkem atd. Naštěstí je povahově opatrný a má se rád, takže se nebojím toho, že by někde něco tajně snědl a ohrozil se tak.

Nastupuje do skupinky k mladším dětem, aby si zvykl na prostředí, ale myslím, že ho poté přeřadí do starší skupinky. Je „hlavou“ trochu posunutý, sám se zhruba před rokem naučil číst a psát, počítá a baví ho angličtina (zcela začátečníkově), má rád úkolové sešity pro předškoláky a mladší školáky. Filip má bohatou fantazii a velice dobrou představivost. Má moc rád knížky, s radostí jezdí na koloběžce, luští křížovky, zajímá ho všechno, co se kolem děje. Vyptává se na všechno, co nechápe, zpracuje to a dále využívá. Jeho paměť mu tiše závidím. Bude mi doma přes den chybět, ale už je na něm (i na mně) znát, že školku potřebuje. Se začleněním snad nebude problém, kdo ho zná, tak říká, že to je školkový typ. Tak uvidíme.

Extrémně nový začátek v podobě až zemětřesení čeká s novým školním rokem Satinkovic rodinku, kde nastupují nově do škol(k)y všechny děti plus jejich maminka do zaměstnání (všechny tři své potomky představuje Satine).

MIKY, 5 let
Miky vyráží do školky mezi předškoláčky. Myslím, že paní učitelka bude mít docela zábavu, protože je to hrozný živel. Je neustále v pohybu a navíc každou chvilku vymyslí nějakou koninu, kterou i zrealizuje. Na druhou stranu je snadné ho zabavit, protože ho zajímá skoro vše, nejvíc ale příroda a lidské tělo – hlavně kosti 🙂 Věřím, že se mu tam bude líbit a nebude se mu stýskat, je to takový mamánek.

MÍNA, 7 let
Mínka jde do první třídy. Nejvíc ze všeho miluje zvířátka, paradoxně i na talíři. Možná je to tím, že nějak nepřemýšlí nad tím, z čeho že to jídlo je 🙂 Mám trochu starost, jak bude na školu reagovat. Ač jsme jí dali jeden rok odklad, stejně mi připadá hodně roztěkaná a brzy ztrácí pozornost. Paní ředitelka mě ale ujišťovala, že v první třídě je to běžné a ke konci školního roku jsou ty děti daleko soustředěnější. Navíc je to děsná popleta, dokáže si z každé věty, co jí někdo říká, vzít něco, a pak to smontuje dohromady a vyleze z toho nějaká blbina. No uvidíme, snad se i jí bude ve škole líbit a zvládne(me) to.

FREDY, 11 let
Po pěti letech domácí výuky nastupuje do šesté třídy. Má rád komiksy, dobrodružné knížky a filmy. Chce být jednou režisér. Je to takový tahoun v partě. Rád vymýšlí a organizuje hry a píše příběhy. Je to teď taky puboš až na půdu. Naštěstí má zatím tu dobrou pubertu, že ze všeho dostává záchvaty smíchu, snad to bude i jediná fáze, kterou projde. U něj nemám vůbec žádné obavy, učení i vklouznutí mezi ostatní děti zvládá v pohodě.

Děkuji všem zúčastněným a přeji, ať se všem ve škole i školce líbí a daří!

Příště probereme, jak proběhlo zvykání na škol(k)u, na novinky a změny s ní spojené. A to jak u dětí, tak u (pra)rodičů.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na