Zápis do 1. třídy

Autor

V prosinci oslavila naše Karolínka 6. narozeniny a jako správná předškolačka si vysnila jako dárek růžovou aktovku s koníkem. A tak se tedy přání stalo skutkem a hned první dárek připomínal předzvěst blížících se povinností. Karolínka si vždycky ráda hrála na školu. Vždy posadila na postel všechny své panenky a plyšáčky a hodina mohla začít. Vyučovala je, zkoušela, psala laskavé jedničky, zlobivé kárala….až mě to přišlo úsměvné, kde tohle všechno odkoukala? Když jsem si s ní chtěla vyměnit roli, že si teď i ona sedne do lavice a já budu vyučovat, striktně to odmítla. Holka, holka….však ty brzy poznáš, jaké to je na té druhé straně.

Už v lednu přišel další poslíček, vypadl nám zoubek a záhy hned druhý. Takže teď máme úsměv správné předškolačky. Čím jsem já uchvácená, za to se však Karolínka stydí a fotit se bez zubů prostě nebude. Utekl nám ten leden jako voda a máme tu očekávaný 6.únor. Den našeho zápisu do první třídy. O přijetí do řad školáků nemám pochybnosti. Káji je šikulka, navíc mnohdy o více jak o půlroku starší než ostatní uchazeči J. Nemáme potíže s výslovností, do deseti dokážeme sčítat i odčítat, známe téměř všechna písmenka, jak si zavázat tkaničku jsme taky vybrousili….no už nás snad nic nepřekvapí. A přece. Nevím kde se vzal, ale tu se vzal ….přišel strach.“Mamííí a na co se mě můžou ještě zeptat? Co když, neodpovím správně a vrátí mě do školky? To bude ostuda.“ Všechno zachránil až tatínek: „Karolínko, jsi velká šikulka a my ti věříme, a když přijímačky na školu zvládneš, společně to oslavíme, maminka něco upeče a já vás pozvu na pizzu.“

Wou….a mě spadla brada.“Proč to tak zveličuješ? Jaké přijímačky? Co upeču?“ na pizzu se teda ráda pozvat nechám, ale celé to divadlo jsem nejprve nechápala. Pak jsem si řekla, proč si neudělat hezký den, když si vlastně zápis do školy snad každý pamatuje na celý život. I já si vlastně na sebe pamatuji, jak jsem se staženým žaludkem šla do toho neznámého prostředí…tehdy mi sice nikdo nic neslíbil, ale kdyby jo, určitě bych šla mnohem veseleji.

Zápisy se konaly od 12-18 hodiny. Abych nemusela Karolínku vozit ráno do školky a hned zase pro ni jet po obědě, protože v pátky má ještě kroužek, odhlásili jsme se ze školky s tím, že si uděláme hezký den hned od rána. Mohli jsme se všichni krásně pospinkat (jsem totiž na mateřské dovolené ještě s mladším bráškou), děti koukaly na pohádky, pomáhaly s přípravou oběda. Karolínka pěla ódy jak si tu můžeme s Martínkem v klidečku lenošit a ona se s tatínkem musí pachtit za povinnostmi. A po obědě jsme za těmi povinnostmi vyrazily tedy taky. Martínek si zatím schrupl u babičky. Přišly jsme krátce po jedné hodině a už jsme vyfasovaly list s číslem 41. Sedly si na chodbě a vyčkávaly, kdy nás zavolají. Zprava dítko plakalo, že chce jít domů, zleva maminka hustila do chlapečka ještě Perníkovou chaloupku od Františka Hrubína. A tak mi to trochu místo zápisu do první třídy připomínalo maturitu. Stiskla jsem Káji ruku: „Nemáš strach?“ Ale přišla ledová sprcha…“Ne…, jsou to prcci“.

A pak už jsme byli na řadě. Karolínku si vzala stranou paní učitelka a se mnou druhá paní učitelka řešila formality. Karolínka dostala za úkol namalovat postavu. A zhostila se toho zodpovědně. Nechala ji kreslit vskutku dlouho. Nezapomněla ani na obočí a řasy. Paní učitelka to ocenila, že máme smysl pro detail. Já si říkala, jestli takhle kreslí všichni budou zápisy končit v 18 hodin, ale až další týden. Pak už to nabralo rychlejší spád, počítat už trochu umíš? Tkaničky si zavážeš? Oblečeš a umyješ se sama? Tak výborně, budeme se na tebe Karolínko těšit v září!!!!

„Uf, zvládla jsem to!!!“ Tak a teď vy rodičové, plňte, co jste neuváženě slíbili. A tak byl opravdu doma dort. No dort….přiznávám, že do dortu se mi nechtělo a tak byla roláda. Roláda, ale ve tvaru tužky….tak jak se na správného předškoláka sluší a patří J. A pak jsme si všichni zašli na společnou večeři, takže i slibovaná pizza byla a Karolínka se cítila tou nejšťastnější budoucí školačkou a o to nám vlastně šlo. Takže opět konec dobrý, všechno dobré. A hodně štěstí všem budoucím školáčkům a trpělivé rodiče….sama se o to budu snažit.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na