Etiketa v každodenním životě – ples

Autor

Máme tu čas plesů a bálů. Možná se právě chystáte a plánujete a třeba si nevíte trochu rady. Napadlo nás, že byste si snad s gustem přečetli, jak prožíval přípravy a následně plesový večer náš nemotorný a oblíbený hrdina Karel. Pokud máte plesovou etiketu v malíčku, zkuste Karlovi trochu vyčinit, protože on dodnes pravděpodobně netuší, jakých prohřešků se nedávno dopustil. A jestliže se toužíte pouze pobavit na úkor nešťastného „slona v porcelánu“, je dnešní epizoda pro vás jako ulitá.

Karel a Linda na plese

Karlovi a jeho manželce Lindě přišla pozvánka na ples. Měli obrovskou radost a hned se pozvánkou chlubili tchánovcům. Starý pán si lístek dlouze prohlížel a trochu si pod vousy bručel nesrozumitelné „hmm“ a „ajta krajta“. Karel byl z otce lehce nervózní, a tak se zeptal, kde je problém. „No, synu, nechci ti kazit radost, ale budeš si muset sehnat smoking, protože v tmavém obleku tě tam asi nepustí.“ Karlova maminka vytřeštila oči: „Ach tatínku, co to povídáš, plesů, kam se chodí ve smokingu je dnes už velmi málo a tento mezi takové plesy nepatří. Buď v klidu, synu a připravuj si svůj tmavý oblek. Na pozvánce by muselo jasně stát black-tie. Nic takového zde nepíší, tedy ani smoking není nutnost.“

Přiblížil se plesový večer. Mladí manželé se moc těší, také proto, že se po dlouhé době setkají s přáteli a opráší základy z dávných tanečních. Boubelka Linda se už nemůže dočkat delikatesních pochoutek, které se tam budou formou rautu podávat. A jak se naši hrdinové oblékli? Karel si vzal bílou košili, černou kravatu, červené ponožky, černý oblek a černé kožené šněrovací boty na gumové podrážce. Z tanečních mu utkvělo nařízení o povinných bílých bavlněných rukavičkách, ale nebyl si jistý, zda platí tato povinnost i pro ples. Když se optal Lindy, jen nevědoucně krčila rameny. „Kájo, ty rukavičky se už třeba nenosí…“ Takže si bílé rukavičky nakonec nevzal. Linda se oblékla do třpytivých, po kotníky dlouhých černých šatů s velmi hlubokým odvážným dekoltem. K dlouhým šatům si navlékla krátké lehoučké rukavičky. Samozřejmě neopomněla punčochy. Nohy obula do zcela nových lodiček na jehlových podpatcích. Karel i Linda použili příjemné výrazně vonící parfémy, Karel pánský a Linda oblíbený parfém určený pro ženy. Linda neví, jaký typ kabelky se na ples hodí. Nakonec u ní zvítězila moderní objemná černá kabela.

Na ples šli mladí lidé pěšky. Cesta jim trvala asi dvacet minut, to proto, že se Linda na jehlových podpatcích pohybovala tak strašně pomalu. Spíše cupitala. Karla tím trochu vyváděla z míry. Kdyby šla obvyklou rychlostí, už by na plese dávno byli!

Stihli dorazit těsně před předtančením. Nejprve si v šatně odložili kabáty, potom zamířili k rezervovanému stolu, kde už seděli jejich přátelé. Následovalo srdečné přivítání, při němž přátelé našich hrdinů vstali. Linda usedá po Karlově pravici. Pomaličku se rozjíždí konverzace u stolu. Karel se brzy dostává k prezentování svých radikálních politických názorů. Všem se jeho názory nelíbí, čehož si všimla Linda a snaží se žertem odvést téma povídání k lehčímu žánru. „Konečně nám napadl sníh, to je radost, viďte!“ Karel po ní mrskl pohledem, ale brzy pochopil. Raději se šel projít k tabuli s občerstvením. Na malý talířek si nabral tři česnekové karbanátky. Na zpáteční cestě mu však jeden karbanátek z talířku uklouzl na zem. „A jéjej!“ Zvolal Karel. Linda i všichni přátelé okamžitě zpozorovali, co se přihodilo. Karlova manželka se neubránila lehkému výprsku smíchu. Mladík vyřešil situaci po svém. „Ještě po tom jídle někdo uklouzne“. Omluvně se usmál na své obecenstvo a karbanátek odkopl pod stůl. Poté se posadil a dal se do konzumace zbývajících dvou karbanátků.

Na plese už seděli téměř hodinu, když se Karlovi zachtělo tančit. U dveří sedělo moc krásné děvče a díky tanci měl Karel i skvělý důvod se s neznámou kráskou seznámit. To ale své ženě raději neřekl. Jen se zeptal : „Linduško, nevadilo by ti, kdybych šel tančit?“ Linda se usmála, protože očekávala, že Karel vyzve k tanci právě ji a tanec Karlovi schválila. Ten se však odporoučel na druhý konec sálu.

Když už stál u neznámé dívky, všiml si, že má doprovod. Zeptal se tedy jejího partnera: „Mohl bych si zatančit s vaší přítelkyní?“ Pán souhlasně přikývl, a tak vyzval Karel k tanci i půvabnou ženu. Vstala a udělala krok vstříc Karlovi. „Jmenuji se Karel Neplecha a už dlouho vás sleduji.“ Představil se náš hrdina a dal se s dívkou do tance. Dívce bylo Karlovo představení trochu nepříjemné, a tak mu své jméno nesdělila. Při tanci vedl dívku do volných míst parketu, tak, aby do ostatních tanečníků nenaráželi, ale vyhýbali se. Nejprve držel krásku za levou lopatku, ale později mu sklouzla ruka výrazně níž. Celou dobu jí vyprávěl o sobě a také slečně okatě lichotil, jak má krásné vlasy a postavu s vnadnými tvary. Přitom byl cítit česnekem z nedávno snězených karbanátků. Dívka mlčky litovala, že tanec hned při výzvě neodmítla. Po tanci krásce Karel poděkoval a doprovodil ji k jejímu stolu.

Na cestě ke svému stolu, k Lindě a přátelům si náš trapasman všiml, že Lindě zapaluje jeden muž cigaretu. Karlovi se to, co viděl, moc nelíbilo, neboť měl pocit, že ten muž drží naschvál zapalovač velice nízko. A proč? No to je jasné. Linda se k ohni s cigaretou v ústech předklonila, že jí bylo vidět hluboko do výstřihu. Karel pocítil zlost a polilo jej horko. Automaticky si povolil kravatu a rozepnul knoflíček u košile. Hned se mu líp dýchalo.

Když dosedl na své místo, napil se. Linda vedle něj kouřila a skvěle se bavila. „Moje milá, uhas cigaretku a pojď tančit.“ Vybídl svou manželku Karel. Linda se na tanec těšila, proto muže uposlechla. Hráli zrovna její oblíbený valčík. Také přátelé našich hrdinů tančili. Na polku tančila Linda s kamarádem a Karel vybídl kamarádovu manželku. Zábava se skutečně vydařila.

Asi po hodince se Karel vzdálil na toaletu. Bohužel se zapomněl překontrolovat v zrcadle a jeho pozornosti unikl rozepnutý poklopec. Cestou ke stolu ho zastavila až neznámá kráska, jíž na plese věnoval první taneček. Karlovi poskočilo srdce blahem. Copak mu asi ta přitažlivá žena chce, že jej volá? Dívka mladíka upozornila na jeho rozepnutý poklopec. Poděkoval, okamžitě se zapnul a nápadně zčervenal.

Zábava pokračovala. Náš hrdina zapomněl na menší trapas se zipem od kalhot, jedl, pil, tančil, bavil se. Po půlnoci začaly Lindu silně tlačit její nové lodičky. Nenápadně si je pod stolem zula a nohám tak výrazně ulehčila.

Domů odcházel manželský pár až s posledními hosty. Karel lehce přiopilý, ve svlečeném saku, které nesl ležérně přehozené přes rameno, v povolené kravatě. Linda s rozmazaným make upem, pokulhávajíc, protože nové lodičky jí na nohou vytvořily bolestivé puchýře.

Nuže, čtenáři, do toho! Plesových klopýtnutí najdete v příběhu požehnaně. Copak naši hrdinové nevychytali? Jaké jsou vaše plesové prohřešky proti etiketě? Přiznejte se…

SPRÁVNÉ ODPOVĚDI:

  • Karel si měl ke svému obleku obléci černé, nikoliv červené ponožky. Gumová podrážka na pánské obuvi byla také špatná volba. Gumová podrážka patří k vycházkové obuvi, na ples by měl mít muž co nejtenčí podrážku.
  • Linda měla k dlouhým šatům zvolit dlouhé rukavice v délce celého předloktí. Pokud by šla na ples v krátkých šatech, byly by krátké rukavičky vhodnější. Nové střevíce, které nejsou „prošlápnuté“ a mohly by tlačit se na ples také nehodí. Místo objemné kabely si měla vzít co nejmenší kabelku, např. typu psaníčko.
  • Pokud je to jenom trochu možné, nejdeme na ples pěšky, ale muž zajistí dopravu, aby se žena nemusela před plesem přezouvat nebo jít přes půl města, jako Linda, v lodičkách.
  • Konverzace s přáteli u stolu by se měla vést v lehkém a nekonfliktním žánru.
  • Občerstvení vybíráme raději lehčí a nearomatická, česnekový karbanátek nebyla dobrá volba (česnek ještě mnoho hodin po snědení zapáchá a dovede pokazit příjemnou konverzaci, stejně tak např. pokrmy z cibule či ryb). Pokud jídlo upadne na zem, situaci nekomentujeme a neupozorňujeme na nehodu. Karbanátek zakopneme nenápadně pod stůl, pokud by spadlo na zem trochu bramborového salátu, kaše apod., zabráníme, aby po hromádce někdo uklouzl – postavíme se tak, abychom zabránili rozšlapání pokrmu nebo možné nehodě a vyhlížíme číšníka či někoho z personálu. Tomu nenápadným gestem ukážeme, co se stalo. Pak vyčkáme do chvíle, kdy se obsluha vrátí s lopatkou, pohledem poděkujeme a poté se můžeme vzdálit.
  • První tanec měl patřit Lindě – Karlově partnerce, další tance měl mladík rozdělit mezi Lindu a dámy od společného stolu a partnerky přátel. Pokud by šel někdo tančit pro Lindu, měl by Karel vyzvat k tanci jeho partnerku a naopak.
  • „Jmenuji se Karel a už dlouho vás sleduji“ nebyla vhodná věta pro představení. Partnerku držíme za levou lopatku, ne níže. Témata při tanci nemají být příliš osobní.
  • Při zapalování cigarety má muž držet zapalovač tak, aby se dáma nemusela shýbat k plameni. Povolit si kravatu a rozepnout si knoflíček u košile je na plese nepřípustné.
  • Zout si lodičky, byť pod stolem, je nevhodné.
  • Společensky nejvhodnější je odcházet z plesu ve chvíli, kdy odešly dvě třetiny účastníků. Muž by si neměl nejen rozepnout knoflíček u košile, ale v žádném případě odložit sako, ani dlouho po půlnoci. Pod vlivem alkoholu a s rozmazaným make-upem by nás neměl vidět nikdo, ani naši přátelé, ani ostatní účastníci plesu.

ZDROJ: L. Špaček Nová velká kniha etikety

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *