Také vám někdy připadá, že i když se nezastavíte, pořád za vámi není vlastně nic vidět? Že tak nějak stále chodíte v kruhu, který je souhrnem stereotypních, rutinních úkonů a nikam vás to neposouvá? Nedávno jsem byla na jednom semináři, kde jsem pochopila, proč mám tyhle pocity. Chybí mi cíl. Ne, že bych si nic nepřála, ale nemám to jasně definované a neustále čekám, že „ono se to nějak stane“. Nestane, pokud něco neudělám.
„Nejdále dojde a nejúspěšnější bude, kdo nejvíc zápasil sám se sebou.“
Antoine de Saint Exupéry
Poznejte sami sebe
Prvním krokem k tomu, abychom mohli vůbec něco začít dělat, je opravdu se poznat. Nejprve se musíte opravdu sebekriticky zaměřit na svou osobnost. Zahoďte všechny zábrany a sami sebe rozeberte do posledního šroubku. Napište si všechny svoje vlastnosti a zaměřte se na své nejlepší i nejhorší vlastnosti, protože s těmi je potřeba pracovat nejvíc. Ty nejlepší vám pomůžou v uskutečňování toho, co chcete, ty nejhorší jsou zase výzvou, jak je obrousit a udělat z nich přednost.
„Znát jiné je moudrost. Znát sám sebe je ještě větší moudrost.“
Lao-c´
Změňte svůj postoj
Nechtějte se radikálně změnit, lidé kolem vás mají rádi takové, jací jste. Naučte se jen dívat na svět z různých úhlů. Pokud sami sebe opravdu poznáte, zjistíte, jak se stavět k problémům kolem vás. Naučíte se využívat to, co ve vás je. To jediné, co změňte, je váš postoj k situacím a událostem. Když už znáte sami sebe, své slabiny, dokážete to.
Dám vám příklad. Víte, že máte sklon v okamžicích, kdy se stane něco nepříjemného, vybouchnout. Je to vaše přirozená reakce, ale spíš než konstruktivní, je destruktivní. Když se na tuhle svou vlastnost zaměříte a budete myslet na to, že to vlastně dělat nechcete, neuděláte to. Zkuste zatnout zuby, přeříkat si v hlavě třeba „Skákal pes“ nebo napočítat do deseti a pak se zkuste na problém podívat ze všech možných stran. Pokud změníte náhled, najdete řešení a nebudete čekat „až to nějak vyšumí“. Prostě to vyřešíte a nesklouzne vám to do restů, které vám zbytečně zaplňují váš mozkový hard.
„Lidé mohou změnit svůj život změnou svých myšlenkových postojů.“
James William
Změňte svůj slovník
Pokud chcete opravdu změnit svůj život, posunout se někam dál, musíte rozhodně vynechat některá slova ze svého slovníku. První, které zcela opusťte, je slůvko „až“. Nečekejte neustále na něco, abyste mohli být šťastní a spokojení. Naučte se radovat z věcí, které zažíváte právě nyní. Lidé pořád říkají „Až budou děti velké, tak…“, „Až budu mít víc peněz, tak…“, „Až vystuduju, tak…“ a přitom jim zcela uniká… Že právě teď jim jejich dítě namalovalo obrázek. Že právě teď svítí slunce do barevného listí a je možné vidět tolik barev jako snad nikdy. Že právě teď se do vás zamiloval úžasný člověk. Že právě teď jíte to nejbáječnější jídlo, jaké jste kdy jedli. Zahoďte slovo „až“, je brzdou štěstí. Naučte se radovat z pozitiv přítomnosti. To je život.
„Toho, kdo chce jít, osud vede, toho kdo nechce, vleče.“
Latinské přísloví
Vyhoďte taky slovíčko „kdyby“. Přestaňte litovat věcí, které by se stali, kdyby to a to. Stejně to zpětně nezměníte a jen vám tyhle myšlenky brání ve výhledu na to, co je a co opravdu můžete. Říká se, že je pozdě plakat nad rozlitým mlékem a je to přesně tak. Nemá cenu stát a říkat si „kdybych tu sklenici pevněji držel(a)…“, prostě to utřete a nalijte si nové.
„Ani celá armáda těch, kteří mluví, nezmůže jednoho, který jedná.“
Francois de la Rochefoucauld
Zapomeňte na větu „Nejde to, protože…“ a změňte ji na spojení „půjde to, pokud udělám to a to“. Všechny překážky, které před vámi vyvstávají, jsou jen ve vaší hlavě a pokud to opravdu chcete, pak to půjde. Všechna uvedená slůvka jsou jen vaší výmluvou, vaší obranou před strachem, že by se něco nemuselo povést. No a co? Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale taky nežije. Je lepší něco dělat, i když s chybami, ze kterých se znovu a znovu učíte, než jen vzdychat, nedělat nic a život prostě přežít.
„Překážky, které si představujeme, se zdají být vysoké, dokud na ně nevyšplháme.
Pak už nejsou překážkami.“
Lasse Viren
Určete si jasné cíle
Abyste si utřídili v hlavě, co vůbec chcete, udělejte si seznam toho, co chcete. Můžete použít třeba metodu 101 cílů za 1001 dnů. Napište si 101 věcí, které byste chtěli během této doby udělat a opravdu se toho držte. Každý ze splněných cílů si odškrtněte a vrhněte se na další. Nemusí to být jen velké cíle typu „pořídit nové bydlení“, můžou to být věci, které prostě jen neustále odkládáte, i když jste si už několikrát říkali, že byste je chtěli udělat. Třeba navštívit bývalou spolužačku, kterou jste už dlouho neviděli, přečíst knihu, ke které jste se zatím nedostali, založit si bylinkovou zahrádku nebo třeba pravidelně chodit cvičit.
„Drž se pevně svých snů, protože beze snů je život jako ptáček s polámanými křídly, který nemůže létat.“
Lafayette Ronald Hubbard
Pokud vám přijde, že 101 je moc, sestavte si prostě žebříček toho, co ještě v životě chcete. Každý den se na něj podívejte a udělejte alespoň jeden krůček k tomu, abyste si ten sen splnili. Chcete změnit práci, ale ve vaší vysněné chtějí znalosti, kterými neoplýváte? Začněte se učit. Každý den kousek. Chcete se naučit malovat, ale myslíte, že byste to nezvládli? Začněte tím, že si koupíte barvy, pak papíry a pak už vezměte štětec do ruky a začněte. Každý malý krok je lepší než přešlapování na místě. Lance Armstrong měl cíl – vyhrát Tour de France, pokud by si nekoupil kolo, nezačal trénovat nebo se litoval a říkal, „kdybych nedostal rakovinu, vyhrál bych“, nikdy by se vítězem nestal.
„Člověk mnoho vydrží, má-li cíl.“
Tomáš Garrigue Masaryk
Důležité není jen cíl si stanovit, ale opravdu za tím jít a dělat vše pro to, abyste to splnili. Máme sklony k tomu být nedůslední, překonejte nedůslednost a jděte za svými cíli. Naučte se život si užívat a formovat ho podle svých snů a představ. Když to nevezmete do ruky vy, bude si život pohrávat s vámi. Držím vám palce, přeji spoustu odhodlání a dosažených snů.
„Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít.“
Honoré de Balzac