Pořádná ZOO JÍZDA

Letos to byla vážně jízda. Od místa, co by kamenem dohodil až za hranice. A nemyslete, že jen jízda vláčkem. I když – i ten naše „Tour de Zoo“ zahrnovala. Zvládli jsme totiž během prázdnin deset ZOO, protože jsme milovníci zvířat a poznávání nových míst.

Vyšlo to tak půl na půl ohledně složení návštěvníků. Na polovině jsme byli „jen“ ve čtyřech (jako základní rodina) a druhou půlku jsme absolvovali s různými přáteli a příbuznými – celkem jsme do naší akce zatáhli dalších třináct lidí!. Na začátku byl velký plán, na konci velký otazník: Která zoo byla nejlepší?!

Začnu tou – pro nás  – nejbližší a zároveň nejspecifičtější. Tam jsme si totiž mohli nejen sáhnout, ale i vylézt na každé zvíře. Nebyly tam žádné zábrany, skla, mříže… Tahle kladenská Zoo je sice nová, ale má dávnou historii. Jedná se o uměleckou vzpomínku na místní zoo ze šedesátých let. Sochy zvířat jsou keramické a volně rozmístěné po celém Parku Zoologická.  Ale bylo tu i pár živých zvířat: spousta ptáků, pár hlodavců a občas prošli kočky a psi.

Jedním z nových favoritů (ač jsme tam už před lety byli) se stala Zoo Plzeň. Samozřejmě jsme to spojili i s návštěvou Dinoparku, který je hodně vychytaný – včetně kina a dalších doprovodných dino-akcí a aktivit. Ale mně osobně se líbila i taková zdánlivá drobnost jako Zoo Knihovnička u dětského hřiště. Kromě spousty zajímavých zvířecích expozic (od domácích po protinožce) zoo nabízí ještě víc, jako třeba výstavu Zikmunda a Hanzelky nebo podzemní prostory. Také spoustu zeleně a barevně, protože je to nejen zoologická, ale i botanická zahrada. Akorát toho ptakopyska jsme nepotkali…

Druhý Dinopark byl u Zoo Vyškov. Byl trochu jiný, víc lesní a hlavně s efektním vstupem: jedině vláčkem, který nás převezl ze zoo přes část města a tak když jsme vjížděli do brány, bylo to jako při vjezdu do Jurského světa. Vyškovská ZOO je menší, příjemná s Hanáckým statkem, kde se děti mohou seznámit s nedávnou minulostí, jak žili naše prababičky a praprababičky. Svět se ale za posledních sto let natolik změnil, že je to pro ně možná dost podobné jako výlet do Dinoparku.

Další moravskou zastávkou se stalo Zoo Brno. Kromě originálního hřiště Lanáček nebo afrického bydlení nabízí Brno také blízkosti medvěda, jaká se Vám (ve zdraví) hned tak nepovede a úžasný vodní svět. Ještě nikdy jsem neviděla tolik množství a druhů medúz, některé byli doslova průhledné, jiné zase neonově barevné, pak nad Vámi plave několikametrová ryba nebo na vás „ve vodním sedu“ zírá krokodýl.

Zoo Plasy přináší Cestu kolem světa. Cesta je to velice divoká. Probíhá (nemusí, ale je to lepší) prostřednictvím minigolfové hry. Dostanete se opravdu po celém světě, až vás oči přecházejí, někdy zajdete až za hranici světa – současného (dávný dinosvět) i reálného (filmový hororsvět). Jinak si zahrajete i na pyramidě, v jeskyni, mezi řeckými sloupy či na odlehlém ostrově. S golfovou holí se dostanete i mezi piráty nebo na Divoký západ. Opravdu je to divočina. Kromě té jsou tu ale i vzácné kousky z divoké přírody jako jsou bílí lvi a tygři.

Jedny z největších zážitků nám poskytla Zoo a Safari Dvůr Králové. Málokdy člověk musí uhnout z cesty, aby objel žirafu, která se tam rozhodla stát a věděla, že autobus plný nadšených lidí  je u ní na návštěvě, takže jestli chce projet, musí si to nějak zařídit. A tak jsme měli žirafu na pár centimetrů a doslova na dosah, ale dopřáli jsme jí soukromí a nesahali jsme na ni. Jen ji obdivovali. Stejně jako zebry o kousek dál. A další divoké kousky cestou po safari.  I samotná Zoo byla moc pěkná, vyzkoušeli jsme Afriku na vlastní kůži (bylo i horko, takže nám to příroda pěkně doladila).

Do Zoo Tábor jsme vyrazili jako redaktorská grupa, takže TRZ s rodinou a SATINE s rodinou. V rámci prohlídky tak došlo i na redakční radu u bílých vlků, to se nám často nepodaří. Senzační bydlení tady mají třeba medvědi, snad jim nevadí, když je různě návštěvníci šmírují. Srdce se nám zatajilo z nádherného lva a pokecaly jsme nejen spolu, ale i s mnoha druhy pestrobarevných papoušků.

Zoo Chleby na Nymbursku jsme všichni ochutnali poprvé.  Má novou a starou část a má také hodně slavnou opičku, o které se o prázdniny dost mluvilo. Narodila se tu totiž na konči června langur duk, která je velice náročná na chov a tudíž vzácná. Skupinka těchto opiček je zde jako jediná v neasijských zemích. Takže i malá zoo umí dokázat velkou věc a mít velký poklad. Nezapomenutelný je také zážitek možnosti krmení nádherných daňků, ke kterým opět můžete přijít až „domů“. Na krmení zvířat člověk – zoomil – v dnešní době narazí skoro v každé zoo, ale přeci jen jsou to častěji kozenky a ovečky.

Zařadili jsme také náš oblíbený (a na R21 už mnohokrát představený) Zoopark Zájezd. Byli jsme tam už mnohokrát a za ty roky se pěkně rozrostla. A my tentokrát využili jeden ze zajímavých programů: večerní prohlídka s průvodcem a krmením. Nejen že jsme měli velký zážitek například z krmení surikat (ano, rády baští živé obří červy), pomazlením se s hadem a chameleonem, ale také jsme viděli, jak se stmíváním zvířata mění náladu a atmosféru celé zoo. Třeba kůzlátka (která můžete navštívit v jejich ubikaci) začala opravdu divočet, dost jsme se tomu nasmáli.

A ještě k tomu otazníku na konec…

Těžko říct, která zoo byla úplně nejlepší, protože každá měla něco do sebe. Ať už atmosféru, speciální zvíře či různé doprovodné programy. Přeci jen ale asi zřejmě vítězí ZOO VÍDEŇ, protože jednak to byla cizina (pro děti poprvé Rakousko) a hlavně osobní setkání: PANDA a KOALA, to prostě hned tak člověk nezažije.

Co se mi ještě líbí coby současný zoo-trend jsou „trvalé kelímky“. Šetří se příroda oproti jednorázovým plastovým kelímkům a ještě máte památku, která nemusí jen tak ležet, ale můžete si ji připomínat s každým dalším domácím (zahradním) douškem. A někdy můžete mít i takové štěstí, že máte kelímek se svým jmenovcem – jako dcerka s nosorožcem Růženkou.

Ať už pojedete za zvířátky kamkoliv, krásně si to užijte. Foťte, pořizujte pohledy a kelímky, pište deníčky, ať si krásné vzpomínky můžete připomínat pěkně dlouho (ideálně navždy)!