Plavu, plaveš, plaveme

Autor

S přicházejícím teplým počasím nás lákají možnosti relaxovat venku, na čerstvém vzduchu. Plavání patří mezi aerobní cvičení, které lze provozovat jak v bazénech uzavřených, vyhřívaných, tak i venkovních. Můžeme se mu tedy věnovat pravidelně a celoročně.

Význam plavání je velký. Podporuje činnost srdce a plic, při plavání dochází k lepšímu prokrvení tělesných tkání. Podporuje správné napětí a následné uvolnění svalů, při plavání zapojujeme v činnost i takové svaly, které „na suchu“ příliš nevyužíváme.
Páteř a pohybový aparát je ve vodě odlehčený, tedy cvičení ve vodě a plavání bývá vhodným doplňkem při rehabilitačních procedurách tělesně postižených osob, lidí  po úrazech.  Pravidelným plaváním přispíváme k posílení imunity. Otužováním se lidské tělo stává odolnějším vůči nachlazení a různým onemocněním. Plavání působí příznivě i na lidskou psychiku, bývá součástí aktivního odpočinku, tedy příjemnou vzpruhou jak pro tělo, tak pro duši.

Kdy začít s plaváním?
S plaváním je dobré začít do nejdříve.  Výuka plavání kojenců a batolat je vlastně spíše jakési navykání na pohyb ve vodním prostředí, utužování a prohlubování vztahu rodič-dítě, malé děti většinou nemívají zábrany, tedy se některým plaveckým dovednostem snáze naučí, například splývání, odrážení se. Nebojí se ponořit hlavičku a přirozenou cestou se učí i správně dýchat. Kurzy plavání pro kojence a batolata se pořádají po celé republice, jsou vedeny odbornými instruktory, kteří naučí rodiče s dětmi ve vodě správně manipulovat. Užije se tak i spousta zábavy.

Doopravdy plavat
Kdy se dítě naučí doopravdy plavat je velmi individuální. Záleží na mnoha okolnostech, vztahu dítěte k vodě jako takové. Některým dětem vadí jen mytí a oplachování vlásků. Jiné děti jsou ve vodě jako doma, nemají problém se ve vaně či v bazénku ponořit. Jsem proti radikálním zásahům, učení dítěte plavat přes jeho odpor. Raději upřednostňuji různé hry ve vodě, pohazování míčkem v mělké vodě, cákání, skákání a kopání do vody, kde dítě vystačí. U úzkostlivějších dětí bych ráda zdůraznila tělesný kontakt, aby dítě získalo nejdříve jistotu. Podporujeme a chválíme každý pokrok. Posilujeme tím i naše vzájemné vztahy, důvěru dítěte k nám. S prvními tempy ve vodě nám mohou pomoci nafukovací kruhy, rukávky, vesty či destičky. Máme tak možnost vysvětlit, jak správně pohybovat rukama, nohama, jak ve vodě dýchat.Kdy se naučil plavat můj starší syn už vlastně ani nevím. Snad odjakživa se ve vodě pohyboval s takovou přirozeností a jistotou. Ještě v předškolním věku plaval pod vodou. Bavilo ho to. Postupně se v technice zdokonaloval. Školkový a vzápětí školní plavecký kurz už jen doladil maličkosti a rozšířil styly, které ve vodě zvládá.

Mladší syn jako hodně maličký ve vodě jednou uklouzl. Nedá se říct, že by se přímo topil, jednalo se o krátkou chvíli, jen několik okamžiků. Co nejrychleji jsem ho vytáhla nad vodu a postavila zpátky na nožky. V tu chvíli se jeho důvěra k vodě naprosto změnila v nedůvěru, strach. Byly mu tak tři čtyři roky a my jsme věřili, že na nepěknou zkušenost brzy zapomene. Nestalo se. Ve vodě si odmítal hrát, byť jsme chválili i sebemenší dobrovolné smočení nohy. Za čas na celou situaci zapomněl, ale tu nedůvěru si v sobě nesl. Dlouhé roky. Teprve v deseti letech se naučil plavat.

Při plaveckém výcviku se děti učí plavat. Neznámějšími a nejpoužívanějšími styly jsou prsa a kraul.

Styl prsa

Pohyb nohou se děti učí v sedu na zvýšené ploše. Ruce se opírají za tělem, prsty směřují dozadu. Prsařské pohyby nohou cvičíme zpočátku na počítání. Na první dobu se nohy začínají skrčovat, ohnutí v kloubu kolenním je větší než v kloubu kyčelním. Kolena se jen mírně od sebe oddalují. Po dokončení ohnutí se noha ohne do strany, ohne se v hlezenním kloubu a vytvoří typickou „fajfku“. Na druhou dobu se nohy napnou vpřed stranou a hned se snoží za současného natažení nohy v hlezenním kloubu. Na třetí dobu je výdrž.

Pohyb nohou lze trénovat i vsedu na okraji bazénu, v lehu na břiše, poté v mělké vodě ve vzporu ležmo. Důležitá je zraková kontrola pohybů, aby byly provedeny skutečně správně.

Pohyb paží učíme děti nejprve na suchu, potom můžeme přejít k nácviku ve vodě, kde spojíme pohyb paží s výukou správného dýchání.

Pohyb paží nacvičujeme v předklonu ve stoji rozkročném, základní držení rukou je vzpažmo. Prsařské pohyby začínáme na počítání. Na první dobu vytáčíme dlaně ven a utvoříme z rukou mělkou misku.Zdůrazňujeme držení prstů u sebe. Paže táhneme stranou a dolů, aby mezi sebou nesvíraly úhel větší, než 90 stupňů. Na druhou dobu paže mírně pokrčíme v lokti, celé předloktí skrčíme pod hrudník, aby lokty dosáhly výše posledních žeber, ruce jsou před obličejem.Na třetí dobu suneme paže vpřed, ruce jsou v poloze hřbetní, palce u sebe. Na čtvrtou dobu vytáhneme napjaté paže co nejvíc z ramenou. Počítání je pouze pro pochopení krajních poloh. Jinak je nahradíme pokyny jako „záběr“ a „paže vpřed“.

Totéž cvičení provádíme později s důrazem na správné dýchání. Vdech vyžadujeme hned na počátku pohybu, následuje pauza a při dokončení výdech.

Nácvik dýchání lze nacvičovat samostatně nejprve ve vodě cca po pás střídavým ponořováním a vynořováním hlavy z vody. Později můžeme zkusit doporučit vydechovat do vody spolu s pohybem paží, potom spojit s pohybem nohou. Na závěr učíme výdechům do vody v celé souhře.

Nácvik souhry v plavání je nejzávažnější, ale také nejobtížnější fází plaveckého výcviku. Důležité je připomínání dopomoci a posilování pocitů důvěry a bezpečí.

Styl kraul

Nácvik opět začínáme u dolních končetin, nejlépe vsedě na zvýšené ploše nebo na okraji bazénu. Důraz klademe na to, aby pohyb vycházel z kyčelního kloubu, zdůrazňujeme natažení dolních končetin v kolenou.Při střídavém pohybu končetinami nahoru a dolů upozorňujeme na vytočení nohou v hlezenních kloubech směrem dovnitř. V této poloze při pozdějším plavání je záběrová plocha, kterou u kraulařských nohou představuje hřbetní strana nohy a přední strana bérce, největší a nejlépe využitá. Při nácviku na suchu dbáme i na dostatečný počet opakování. Dochází zároveň k posilování břišního svalstva, které plavec později k udržení správné polohy potřebuje. Kraulařské nohy později nacvičujeme na suchu vleže na břiše, ve vodě pak ve vzporu vležmo v mělké vodě, s oporou u stěny bazénu.

Kraulový pohyb paží cvičíme nejprve na suchu každou paží zvlášt.Základ tvoří rotace v rameni. Jednou rukou se může neplavec opřít o koleno, druhou vzpaží. Dbáme na to, aby byl pohyb provedený nataženou paží, aby nedocházelo k předčasnému ukončení záběru s pokrčením končetiny v lokti. Pokud dítě zvládlo pohyb oddělenými končetinami, můžeme přejít k nácviku rotací v rameni oběma končetinami.

Stejný postup dodržujeme i ve vodě. Při pohybu pažemi začínáme zprvu s obličejem nad hladinou, později provádíme pohyb paží s obličejem ponořeným do vody v bezdeší.

Pohyb paží spojený s dýcháním – zde je nutné nejdřív nechat dítě rozhodnout, pod kterou paží se mu bude lépe nadechovat. Necháme dítě provést několik záběrů pažemi a pokusit se několikrát nadechnout. Kterou stranu zvolí, sem zaměříme další výcvik. Při správném nadechování při kraulu se hlava nezdvihá, nýbrž otáčí ke straně.

Pro nácvik dýchání a souhry platí stejné zásady jako při způsobu prsa.

Bazén nebo rybník

Zda bazén nebo rybník už nechám na vás.  Výskyt desinfekčních přípravků v bazénu či sinic v rybníku, to jsou rizika, která podstupujeme při každém plavání. Pro děti bývá návštěva aquaparku skvělým zážitkem pro vyžití na různých skluzavkách, tobogánech. Dospělí uvítají možnosti masáží ve vířivkách. Ovšem takové přírodní koupání má rovněž své kouzlo.

Nenáročný sport

Každopádně plavání, to je finančně a časově velmi nenáročný a dostupný sport. Vlastně potřebujeme jen plavky a ručník. Jak často zavítáte k vodě, nechám už na vás. V horkých dnech apeluji na postupné a pomalé zchlazování, žádné rázné skoky přehřátého těla do studené vody. To by mohlo být pro náš organismus až životně nebezpečné.

Tedy, pokud se letos chystáte k vodě, přeji vám, ať se vám u vody líbí. Možná se právě v bazénu někdy potkáme. Plavání zdar!

Foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na