Myšlenka se vztahuje i na další zvířecí společníky, kočky, králíčky, i jinou „havěť“. Chlupáči pomáhají svým majitelům už jen tím, že prostě jsou. Pokud onemocní, jde o dost emotivně napjatou situaci. Často jsou to jediní společníci osamělých lidí… Běžně využíváme služeb veterinárních lékařů, co ale dělat v akutních případech? Co třeba zavolat první zvířecí záchrannou službu? V rozhovoru s ředitelkou zvířecí záchranné služby Pet Medic (středočeský kraj), paní Ivanou Bidlovou Janků, se můžete dozvědět, jak taková záchranná služba funguje, k jakým případům se vyjíždí a mnoho dalšího.
Dobrý den, kdy a kde se zrodila myšlenka na zvířecí záchrannou službu?
Veterinární záchranná služba Pet-Medic vznikla před 8 lety (srpen 2002), po tragických povodních. Do té doby jsem cca 5 let pracovala zdarma pro podobnou organizaci, ale vzhledem k názorovým rozdílům s jejím fungováním jsem byla nucena svoji činnost v této firmě ukončit v podstatě ze dne na den, stejně jako předtím řada kamarádů a kolegů. Teprve poté jsme se shodli na tom, že bychom pokračovali, tak jak si myslíme, že by to fungovat mělo…a za podpory řady veterinárních pracovišť jsme to riskli a vznikla záchranná služba Pet-Medic, která funguje dosud. Začátky z dnešního pohledu byly až komické- jen jedna alespoň trochu upravená sanitka a k ní třídvéřový starý fiátek a žigulík…posádky ve vyřazených operačních hábitech (o 2 čísla větší) s teploměrem a brašničkou s obvazy. Dnes jsou 4 moderní auta vybavená stejně jako vozy lidské záchranné služby a v nonstop provozu jezdí řada profesionálů.
Ošetřujete psy, kočky nebo i jiné např. cizokrajné „mazlíčky“? Jaký byl váš nejmenší pacient?
99% našich pacientů tvoří pejsci a kočičky, přičemž pejsci převládají. I odborně jsme specializovaní na akutní medicínu psů a koček a odpovídá tomu i výbava sanitek. Nicméně jsme schopni převézt i jiného mazlíka, a hlavně dohledat specialistu na daný druh zvířete. Jedná se o hlodavce, drobné šelmičky, papoušky nebo plazy. Ale nejsme specialisté na tyto zvířecí druhy. Další kategorií jsou divoce žijící zvířata, neboť nás často využívá záchranná stanice v Jinonicích. K hospodářským zvířatům nejezdíme. Výjimkou je občas ovečka nebo koza (vzhledem k velikosti).
Kolik máte výjezdů týdně? V jakém složení jezdí posádka vozu?
Počet výjezdů za týden nelze přesně stanovit, někdy se doslova potkáváme a jindy je zase úplný klídek. Počet výjezdů za měsíc se pohybuje od cca 180 do 300.
Lze specifikovat, ve kterém ročním období vyjíždí vozy Pet Medic nejčastěji?
Roční období nemá vliv na počet výjezdů, ale na jejich specifikaci. V létě převládají výjezdy spojené s přehřátím, tonutím, poštípáním od včel, vos apod., akutním zhoršení zdravotního stavu u kardiaků…a je více výjezdů do středních Čech, do chatových osad. V zimě je zase více dopravních nehod, uklouznutí a následných pádů, pořezání od ledu, kolem Vánoc je hodně žaludečních obtíží spojených s konzumací stejného jídla jako mají lidé (cukroví, řízek se salátem..)
Spolupracují majitelé zvířat nebo jsou vyděšení?
Ve většině případů, zvláště u akutních stavů, jsou majitelé opravdu vyděšení a kromě ošetřování pacienta je musíme ještě uklidňovat, aby nakonec celou situaci ještě více nezkomplikovali. Občas se stane, že majitel je sám např.kardiak nebo epileptik a nastalá situace jej rozruší natolik, že musíme na místo volat i lidskou záchranku. V několika případech se stalo, že šlo o dopravní nehodu či jiný úraz, kde majitel volal nás kvůli zraněnému pejskovi a teprve my po příjezdu na místo zjistili, že došlo i ke zranění majitele, který byl v takovém šoku z pohledu na zraněného chlupatého kamaráda, že si neuvědomoval zranění vlastní. V takovém případě samozřejmě voláme záchranku pro majitele, ale do jejího příjezdu poskytujeme první pomoc oběma – páníčkovi i pejskovi.
Pokryje poplatek, který uhradí majitel zvířete, náklady na výjezd plně? Pokud ne, jak lze Pet Medic podpořit?
Pokud bychom jezdili jen k pejskům majitelů (slušných majitelů), pak by záchranka mohla fungovat bez sponzorů. Ale…my vyjíždíme i ke spoustě zraněných bezprizorních pejsků a kočiček, kde veškeré náklady hradíme sami z našich peněz. Vzhledem k počtu těchto výjezdů se měsíčně jedná o částku cca 15-30 tisíc. Vzhledem k rozpočtu firmy je to opravdu nezanedbatelná částka. Proto prosíme všechny, kdo mají vztah ke zvířátkům, pokud mohou, dle své finanční situace, aby přispěli na tyto pejsky a kočičky, kteří nemají to štěstí a nemají svého páníčka a při svých osamocených toulkách velkoměstem skončí pod autem nebo někde v příkopu. Pokud můžete, přispějte na náš sponzorský účet, uvedený na našich www stránkách a letáčcích na větších veterinách.
Pracují Vaši zaměstnanci na plné úvazky pro Pet Medic nebo mají ještě nějakou další profesi?
Z finančních důvodů máme jen jednoho stálého zaměstnance. Všichni ostatní u nás pracují ve svém volném čase a za minimální odměnu, v podstatě to všichni berou jako takového užitečného koníčka. Náš tým je dlouhodobě ve stejném složení, jsou to kamarádi vesměs z ostatních složek IZS (hasiči, lidé ze záchranky). Já sloužím 7 dní v týdnu 24 hodin denně. Až poslední dobou se daří mít občas volný víkend a jeden týden dovolené…není to stížnost, s tím jsem do toho šla, prvních 5 let fungování záchranky jsem navíc pracovala u jiné firmy, abych mohla záchranku finančně rozjet a udržet. Což se naštěstí povedlo a dneska firma funguje, nicméně nikdy to nebude podnikání, z kterého člověk zbohatne. Ale mám tu ohromnou výhodu, že dělám práci, která mě i ostatní baví a přináší nám pocit uspokojení. Každý takovou možnost nemá.
Spolupracujete se specializovanými veterinárními pracovišti? Pokud ano, s jakými?
Spolupracujeme s většinou veterinárních pracovišť v Praze, nicméně prioritou je spolupráce s velkými nemocnicemi a klinikami. Je to logické, většina výjezdů je k akutním pacientům a pokud vezete polytrauma, nelze ho dovézt na malou veterinární ambulanci. Je to stejné jako na lidské záchrance, čím těžší případ, tím specializovanější pracoviště. Nejčastější příjem nám zajišťují pracoviště jako AA-VET, VETCENTRUM, ANIMAL CLINIC, ALTAVET, IVET, VETNEMO a klinika KOLMÁ, mimo Prahu pak VETMAR Mělník a ZVÍŘECÍ DOKTOR Kladno. Ale bežně spolupracujích klinik je samozřejmě více.
Co je horší pro klienta – náhlé úmrtí mazlíčka nebo rozhodnutí o „uspání“ při vážné nemoci? Máte kontakty v útulcích? Pomáháte např. klientům s vyhledáním nového „kamaráda“?
Náhlý odchod pejska nebo kočičky je vždycky větší šok pro majitele, tím spíše, pokud se jedná o tragickou nehodu mladého jedince. Ale u starého nemocného zvířátka je asi lepší pro majitele náhlé úmrtí zvířátka než velmi těžké rozhodování i chronicky nemocných, kdy je ten pravý čas. Ošetřující lékař může vysvětlit situaci a prognózu, ale konečné rozhodnutí je vždy na majiteli. Vzhledem k tomu, že mám tyto zkušenosti osobně také za sebou, dvě rozhodování u staré a nemocné jezevčice a kočičky a jedno akutní úmrtí dvouleté psí holčičky, vím jak moc je to těžké. Oboje. My jako záchranka můžeme alespoň částečně pomoci tím, že nevyléčitelně nemocného pejska nebo kočičku uspíme doma, v náruči páníčka, a zařídíme i ty poslední věci, jako urničku nebo pohřbení tělíčka. S maximálním ohledem na pozůstalé.
Pokud to situace majitele zvířátka dovoluje, naše doporučení je- okamžitě nového pejska (kočičku) a v případě zájmu máme vizitky na psí a kočičí útulky, se kterými dlouhodobě spolupracujeme. V srpnu jsem dvěma majitelům, kterým jsme uspávali pejska a zařizovali urničku, během 1 dne sehnala miminko požadovaného jezevčíka, připadala jsem si jako taková „jezevčí dohazovačka“, ale tím že s jezevčíky žiju víc jak 20 let tak to nebyl až takový problém a ti lidé jsou zase šťastní.
V poslední době se mluví o postraumatických poruchách služebních psů (např. psi v armádě), jaký je váš názor na jejich „vyléčení“, je možné zvíře opět zařadit do služby? Po jaké době?
Tahle otázka je spíše pro některého z „psích psychologů“, osobně si myslím, že služební pes, který byl delší dobu v extrémně zátěžovém prostředí a situacích, např.v zahraničních misích, by měl po návratu být nějakou dobu pod dohledem psychologa a v klidovém režimu a teprve po doporučení zmíněného kvalifikovaného psychologa podle stavu pejska být buď zařazen zpět do služby nebo vyřazen z armády a věnován někomu do rodiny, kde dožije svůj život jako rodinný pejsek v klidu a v pohodě. I různé posttraumatické poruchy se určitě dají vyřešit, chce to jen čas a odbornou péči.
Děkuji paní ředitelce Janků, která mi vyšla vstříc a poskytla webu Rodina21.cz rozhovor. Věřím, že laskavost, s jakou pracovníci Pet Medic (a všichni neznámí záchranáři) pracují, bude jednoho dne oceněna. A do té doby, je na nás všech, abychom občas vypomohli nějakou tou finanční injekcí. Pokud můžete, darujte jakýkoliv obnos, byť sebemenší (číslo účtu najdete na stránkách Pet Medic, záložka vlevo – Sponzoři). Za Pet Medic děkuji už dnes.
Fotky převzaty z internetových stránek Pet Medic na: http://www.pet-medic.cz/