Zcela zdravá simulantka

Autor

Na lavičce obžalovaných marodů z toho, že simulují jsem neseděla sama. Klasika. Neurologie je od toho, aby své pacienty dorasovala ještě víc, než už jsou. O naší mudr se ví, že je to herdek baba, která má v oblibě slony. Sbírku má přes několik stovek a pravděpodobně ji roste a roste a .. co si budeme povídat, také zarůstá pavučinou. Kdo by z toho stíral denně prach, že? Uklízet bych tam nechtěla. Mudr léčí pacienty povětšinou číslicí. Ukáže pět, nebo jak bičem práskne desítku, a my už víme, co to obnáší. Zase budeme vyšpulovat zadky a jednou do pravé a podruhé do levé půlky se necháme obšťastnovat léčivou injekcí. Kdepak by mi to někdy pomohlo!! I totok!! Pokaždé injekci vyjdu ven jak robokopka, bo noha vystřeluje sama a nejsem schopna koordinovaných pohybů. Poznám pacienta s právě vraženou jehlou v zadku, bo i ti statní muži vylezou jak roboti a stisklými rty a stáhnutým zadkem se loučí s tím, že zítra opět přijdou.

Tentokrát mne mudr léčila poněkud nestandartně. Injekcí přímo do páteře. Tentokrát jsem léčivo nevyzvedávala v lékárně, ale platila přímo u sestry za každou aplikaci. A že to sakva bolelo!! Uvolnily se mi svaly, jen co je pravda, ale jiné než jsem si myslela. Myslela jsem, že začnu nosit pleny dřív než budu stařenkou. Na záchod jsem si pro sichr chodila sednout a zkusit, jestli se mi něco chce. Každou půlhodinu jsem se na wc došourala, abych si to zopakovala.

Pár takových injekcí jsem absolvovala, a aniž by to pomohlo, byla jsem odkázána na rehabilitace. Elektro, magnety, a ještě cosi a samozřejmě i cvičení. Rehabilitace jsou u konce a že by mi to pomohlo?? Ba ne!! Bolest postoupila. V srpnu mne bolela krční páteř, pak bederko, nyní převážně něco pod zadkem a kolena i kotníky. Sotva lezu. Byla jsem u neuroložky na kontrole a povídám ji o tom a připadala jsem si jako simulant. Zdůrazňovala jsem, že jsem psoriatička a tak, že jestli tedy nemám přejít na revmatologii. Prý že nemám, ale odesílá mne do nemocky a budu tam přes Vánoce!! Ptala jsem se, jestli mi nechá udělat „cétéčko“ . Prý by mi to brzo neudělali, že se na něj dlouho čeká. Nakonec jsem ji překecala, že testy dělané v roce 2008 jsou už staré a že by mi mohla udělat jiné. No, prý to až tak staré není a změny nebudou. BYLY. Mám cosi zvýšené a navíc v sobě zánět. A tak.. kloube zdar! nevymýšlej si , podle neuroložky jsem práceschopná a byla jsem od ní vyškatulkovaná. Zítra mám jít k obvoďákovi. Hmmm, ploužím se bolestí, uvažuji co polknout, aby mne nebodalo v kolenou, v kotníku, ale i pod zadkem a v kříži… Hlavně když ležím, tak se to nedá vydržet. Brečela bych bolestí.

A tak s hlavou sklopenou jsem navštívila MUDr praktického lékaře. Pozastavil se nad vyškatulkováním z neurologie, ale hned mi strčil lejstro do ruky s tím, že revmatoložka si se mnou poradí. „Nezapomeňte vzít i výsledky z neurologie, toto si vyzvedněte v lékárně a léky užívejte dle pokynů. Na konec ledna si domluvte se sestřičkou návštěvu u mne.“ A tak k mé kupě léků se přidaly další dvě krabičky. A teď babo raď, které brát!!

Na revmatologii mne málem trefil šlak. Prý: „Objednáváme, ale až tak za 2 měsíce!!“ houkla na mne sestra. Pes by mi mohl závidět ten kňučivý zvuk a pohled přímo do očí tak, že to oblomilo i tu sestřičku. Přehodnotila to a všoupla mne mezi objednané pacienty už na 22.ledna. Že by se ledy pohnuly? Jak dopadnu?? Co myslíte?? Určitě vyfasuji další léky. Preventivně si zajdu opět na gyndu, kožní…, oblítám všechno v lednu a doufám, že na rok budu mít klid jak od nemocí, tak i od lékařů (a oni ode mne). Držte palce, budu to potřebovat.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na