Léto je časem přímo stvořeným pro výlety, a proto pro všechny milovníky cest za poznáním rozjíždíme nový seriál o zoologických zahradách naší vlasti. Jako první bych vás chtěla pozvat do největší zoo na Moravě a druhé největší v celém Česku, a sice do Zoo Ostrava. Tato zahrada si získává neustále větší a větší oblibu u návštěvníků a stále více se dostává do povědomí i lidí ze vzdálenějších koutů naší republiky i za hranicemi. Proto jsem moc ráda, že mi paní Šárka Kalousková ochotně odpovídala na mé otázky.
Kam až sahá historie vaší zahrady?
Zoologická zahrada Ostrava byla založena v roce 1951. Původně se rozkládala na 6ha pozemku v jiné části města (Ostravě-Kunčičkách) a již od začátku bylo zřejmé, že pro rozvoj zahrady bude třeba najít vhodnější a rozlehlejší lokalitu. Ta se našla ve Slezské Ostravě, kam se zoo v průběhu 50. let min. století postupně přestěhovala. Od té doby však prošla zoo (musela projít) výraznou proměnou. Staré a nevyhovující expozice z 60. až 80. let minulého století jsou postupně rekonstruovány, příp. nahrazovány moderními, prostornými chovnými zařízeními, která odpovídají přísným podmínkám a standardům současného chovu zvířat. K nejnovějším stavbám patří Čitván – chovatelský komplex se společným výběhem pro medvědy ušaté a hulmany posvátné, Na statku – expozice s domácími zvířaty, Voliéry ptáků Tibetu a Číny, Tanganika – pavilon pro hrochy a další zvířata z dané oblasti, Papua – rozsáhlá akvaterarijní expozice.
Na jak velké ploše se v současnosti rozkládá a kolik zvířat ji obývá?
Areál zoo se rozkládá v ojedinělé lokalitě Velkého ostravského lesa na ploše téměř 100 ha (co do rozlohy je tak druhou největší zoo v ČR – po chomutovském zooparku). V současné době je v ostravské zoo k vidění na 3000 zvířat ve zhruba 380 druzích, a to jak zástupců exotické, tak i místní, resp. evropské fauny.
Co je u vás v zoo letos nového?
Nejnovějším přírůstkem je mládě žirafy Rothschildovy, které se narodilo 1. května. Je to samička a má se čile k světu. Mláďata jsou také mezi dalšími kopytníky – ve výbězích poníků a oslů nebo vzácných a ve volné přírodě vyhubených jelenů milu. Novým přírůstkem bylo i mládě orlosupa bradatého. „Bylo“ proto, že je již návštěvníci naší zoo nemohou vidět, jelikož bylo podobně jako všechna předchozí odchovaná mláďata tohoto majestátního dravce poskytnuto pro vypuštění do volné přírody v rámci záchranného projektu Návrat orlosupa bradatého do Alp. Zde se orlosupi v minulosti běžně vyskytovali, ale v důsledku přímého pronásledování byli člověkem na přelomu 19. a 20. století vyhubeni. Mláďata ohrožených druhů odchovaná v lidské péči a vypuštěná do přírody tak mohou posílit divoké populace a přispět k jejich záchraně.
V letošním roce nebude otevřen žádný nový pavilon, jak tomu bylo v minulých letech (expozice Čitván pro medvědy a hulmany, pavilon Papua s papuánskými plazy a rybami, pavilon Tanganika pro hrochy a krokodýly, voliéry pro orly, expozice s domácími zvířaty Na statku). Nicméně ale výstavba dalších nových objektů probíhá, např. Návštěvnického centra, jehož součástí bude i restaurace. Pokud se nic mimořádného nestane, mohla by být v průběhu jara zahájena výstavba historicky největšího objektu v ostravské zoo – Pavilonu evoluce pro šimpanze a další africká zvířata.
Z čeho se ale mohou návštěvníci těšit již nyní, je několik nově vybudovaných herních prvků pro děti i dospělé. Od podzimu loňského roku např. vyrostlo nové hřiště pro děti a hned vedle tzv. seniorpark – místo, kde mohou aktivně čekat rodiče příp. prarodiče, než se jejich ratolesti vyřádí na průlezkách, na jiném místě se mohou děti na chvilku stát mládětem snovače – blízkého příbuzného našeho vrabce, který staví pověstná kulovitá hnízda. Malí archeologové pak mohou v Kosterním nalezišti odhalovat důkazy života zvířat z dávných dob…
Čím je vaše zoo unikátní a odlišuje vás to tím od ostatních zoologických zahrad?
Z unikátnosti ostravské zoo bych zmínila bohatou kolekci vzácných madagaskarských lemurů (celkem 9 druhů), z nichž většina patří k našim nejvzácnějším druhům, např. lemur Sclaterův nebo lemur korunkatý. Unikátní je i společný přírodní (1 hektar velký) výběh pro medvědy ušaté a skupinu opic hulmanů posvátných. Pyšní jsme na to, že naše zoo vede od roku 2006 Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných a od letošního roku nově i Evropskou plemennou knihu wapiti sibiřského. V pavilonu Tanganika (s hrochy a krokodýly štítnatými) je k vidění unikátní kompletní kostra hrocha. Dle našich informací není kostra tak známého zvířete k vidění v žádné veřejně přístupné instituci v ČR.
Zajímavostí naší zoo je i spojení zoologických a botanických témat. Areál Zoo Ostrava totiž leží v botanicky cenném území Velkého ostravského lesa. V roce 2007 byl proto otevřen tzv. Botanický park, čímž se zvětšila plocha areálu přístupné návštěvníkům. Kromě toho i trasy kolem výběhů zvířat jsou doplněny různými výsadbami. V tomto období jsou nápadné zejména kvetoucí rododendrony (pěnišníky), jichž bylo v areálu zoo postupně vysázeno okolo 60 druhů a kultivarů. Tím se ostravská zoo může pochlubit jednou z největších kolekcí těchto krásných rostlin v České republice.
Každá zoo má nějaké zvíře, které je jakýmsi tahounem, maskotem či jak to nazvat. Jaké zvíře je to v ostravské zoo?
Naší největší (a to doslova) chloubou je jediné české slůně – sloní samička Rashmi narozená 12. dubna 2011. V rámci českých i slovenských zoologických zahrad se jedná o vůbec první odchovávané sloní mládě v celé 80leté historii chovu slonů. Rashmi vyrůstá ve společnosti celkem čtyř dospělých slonů indických v moderním pavilonu, který odpovídá přísným nárokům chovu těchto majestátních zvířat v moderních zoologických zahradách. Její máma samice Johti (45) se o Rashmi příkladně stará a ta roste jako z vody. Při narození byla její váha odhadovaná na 100 kg, při posledním vážení na začátku června přesáhla její hmotnost 600 kg.
(V nedávné internetové anketě o nejoblíbenější hvězdu českých a moravských zoo získala Rashmi 2. místo s 26,5%! hlasů. – pozn. redakce)
Do zoo se chodí hojně kvůli dětem. Na co se, kromě zvířat, mohou vaši malí návštěvníci těšit?
Na malé návštěvníky čeká několik dětských hřišť a herních koutků s průlezkami. Kromě toho jsou v areálu zoo i desítky interaktivních prvků. Děti si u nich mohou např. vyzkoušet, jaké je to být mládětem klokana, stát se na chvilku želvou, u dřevěného xylofonu zase poznat zvuk různého dřeva, vyluštit si tajenku apod. Tyto prvky v areálu zoo instalujeme, jelikož tak chceme návštěvníkům přiblížit zajímavosti ze světa zvířat i rostlin interaktivní a zábavnou formou. Děti baví, když si mohou někam vlézt, něčím zahýbat. Nové informace spojené s prožitkem si tak snadněji zapamatují.
Oblíbená nejen u dětí je samozřejmě i expozice Na statku, kterou obývají domácí zvířata. Malí návštěvníci si mohou některé obyvatele pohladit přímo ve výběhu, případně je nakrmit vhodnými granulemi. Ty lze za drobný peníz zakoupit v krmných automatech. Tím předcházíme překrmování zvířat či jejich zažívacím problémům spojených s podáváním nevhodné stravy.
Odměnou a motivací pro uchozená dítka je bezesporu vláček, kterým se mohou nechat vyvézt z konce zahrady až k východu…
Jak mohou návštěvníci a přátelé zahrady přispět k jejímu chodu. Máte nějaké programy pomoci?
Ano, máme. Lidé, kteří chtějí podpořit chov zvířat v ostravské zoo, se mohou stát symbolickými adoptivními rodiči v podstatě kterékoli druhu či jedince. Na chovu mnohých zvířat se tak v naší zoo podílejí sami návštěvníci – děti z mateřských a základních škol, studenti, firmy i soukromé osoby. Přispět mohou libovolnou finanční částkou (minimálně 500 Kč). Ze sponzorských darů také vznikají i některé nové expozice, za všechny zmíním třeba voliéry severských sov či výběh pro pandy červené. Každého takového daru si velmi vážíme, protože i tyto částky významně přispívají k chodu zoo.
Jaké jsou v zoo plány do budoucna?
Velké… Byť se v posledních letech opravdu povedlo vybudovat několik nových a moderních chovatelských zařízení a na druhou stranu zbourat ty staré a nevyhovující, plánů na zlepšování podmínek našich zvířecích obyvatel i služeb pro návštěvníky je stále dost. V nejbližší době bychom velmi rádi postavili průchozí voliéru Papua s papoušky a dalšími papuánskými ptáky, dále voliéry pro dravé ptáky chované v rámci evropských záchranných projektů, jejichž mláďata pravidelně poskytujeme pro vypuštění do volné přírody – orlosupy bradaté a supy hnědé. Připravujeme i velké přírodní výběhy pro tygry ussurijské nebo expozici pro tučňáky a tuleně. A to není zdaleka všechno…
Jaké zvíře je vaším nejoblíbenějším?
Tygr, slon, pes? Abych se Vám přiznala, neumím na tuto otázku jednoznačně odpovědět… Nerozlišuji mezi jednotlivými druhy a myslím, že to nedělá ani žádný z mých kolegů v zoologické zahradě. Mám ráda všechna zvířata a snažím se je respektovat. A toto je také součástí naši práce – snažíme se u lidí budovat pozitivní vztah ke všem živým tvorům a aby je také jako živé tvory brali a respektovali. A nejenom ta krásná chlupatá zvířata, jakými jsou tygr, pejsek či kočička, ale i ty méně „oblíbené a krásné“ – třeba žáby, hady, hmyz. I ta totiž mají své velmi důležité místo na Zemi.
Jmenujeme se Rodina21. Jaké zvíře podle vás charakterizuje rodinu 21. století?
To je docela zapeklitá otázka… 🙂 Zvířecí „rodinné“ chovaní je velmi různorodé, takže je otázka, které lze považovat za modelové pro rodinu 21. století.
Děkuji za krásný rozhovor a přeji, ať se stále daří. Ať se vám podaří zrealizovat všechny plány a ať máte i nadále spokojená zvířata a hodně návštěvníků.
Pokud jste se, naše milé čtenářstvo, rozhodli ostravskou zoo navštívit, na těchto stránkách http://www.zoo-ostrava.cz/ naleznete další spoustu užitečných a zajímavých informací.
Foto: mix Zoo Ostrava a Pavel Vlček