Betlémy – figurky s tradicí

Autor

Co patří k Vánocům? Někdo si je neumí představit bez stromečku, jiný se celý rok těší na cukroví a další zase na kapra a bramborový salát. Je ale spousta lidí, kterým okamžitě po vyslovení slova „Vánoce“ naskočí jako asociace v hlavě betlémy. Pro mě osobně jsou betlémy spojeny s dětstvím a mými prarodiči. Doma jsme nikdy betlém neměli, takže jsem se vždy těšila k babičkám. Jedna měla betlém přímo doma, byl to velmi starý, papírový betlém a byl moc hezky malovaný, u druhých prarodičů jsme zase chodili do místního kostela, kde jsme obdivovali ty nádherně vyřezávané figurky. Betlémy zkrátka k vánočním svátkům patří, a proto jsem oslovila pro rozhovor pana Mgr. Bohumila Duška, který patří do Spolku českých betlemářů a o betlémech toho ví opravdu hodně.

Novoveský mechanický betlém
(pohyb figur pomocí permanentních magnetů)

Kdy se vůbec poprvé ve světě objevil betlém a kde?

Umělecké ztvárnění scény narození Krista můžeme nalézt už v dávné křesťanské historii, ale betlém nebo jesličky v dnešním chápání mají počátek ve 13. století. Roku 1223 mnich František z Assisi, zakladatel řádu františkánů, jako první naaranžoval v jeskyni u Grecia v Itálii scénu narození s živými zvířaty. A tento rok pokládají betlemáři za datum zrodu betlémů. A Františka z Assisi za svého neoficiálního patrona.

Od kdy se začaly betlémy rozšiřovat i do českých zemí a jak vypadaly?

Kolem roku 1556 začal v Praze působit řád jezuitů a vybudoval zde Klementinum včetně kostela sv. Salvátora. Přestavěli i blízký kostel sv. Klimenta a v tomto kostele měly být postaveny první jesličky. Neznáme zaručeně přesně datum jejich postavení, ale s největší pravděpodobností tomu bylo roku 1562, takže letos by to bylo 450 let. A v Klementinu se dokonce k tomuto jubileu nyní koná výstava historických betlémů.

Jaké to byly jesličky, se také neví, ale podle těch, které jezuité stavěli v okolních zemích a o nichž se dochovaly doklady, šlo patrně o poměrně velké oblékané dřevěné figury.

Jaký je nejstarší dochovaný betlém v Česku? A jaký betlém je u nás největší?

Nemám rád, když betlémy jsou předmětem rekordů, proto jsem se nikdy ani nezajímal o to, který je nejmenší či největší. Vím, že jeden autor vytvořil betlém s několika stovkami postav právě s cílem dosáhnout zápisu do knihy rekordů. Pravděpodobně se mu to podařilo, ale to ví lépe agentura, která rekordy eviduje. Největší mechanický betlém, dokonce snad na světě, jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci.

A těžko se odpovídá i na otázku, který je nestarší. Řada jesliček postrádá dataci, valná většina z období, kdy se začaly objevovat v kostelech, se nezachovala. A pokud ano, církev (ale i sběratelé) své údaje z bezpečnostních důvodů nezveřejňují. Ale lze konstatovat, že nejstarší bude patřit do skupiny betlémů kostelních.

Víme ale, co způsobilo rozmach stavění jeslí v domácnostech: byl to zákaz císaře Josefa II. stavět je v kostelech – považoval je za nevhodné do církevního prostředí. Ale lidé si už na ně zvykli, líbily se jim, tak si je začali objednávat u profesionálů i amatérů a nastal opravdu betlemářský rozkvět, který pokračoval až do prvních desetiletí 20. století.

Valdštejnský mechanický betlém (pohyb figur pomocí vaček)

Jak dlouho se věnujete betlémům Vy a co Vás k nim přivedlo?

Betlémy sbírám i tvořím přes 25 let. Začínal jsem vystřihovacími papírovými, které byly – i když v omezeném sortimentu – relativně dostupné. Pak jsem je začal podlepovat překližkou a vyřezávat, ale byly to pořád jen součásti dvojrozměrné. Tak jsem je zkusil vytáčet na soustruhu – a výsledky byly docela pěkné. Zakoupení dlát a první pokusy s řezbou byly dalším krokem, ale tam mám ještě značné rezervy. Ono vyřezávat není tak jednoduché. Pocházím od Třebechovic, kde je úžasný pohyblivý Proboštův betlém. Měl jsem možnost se s ním seznámit a velmi mě lákalo pokusit se sestrojit také nějaký pohyblivý betlém. To se mi podařilo poprvé roku 1990. Samozřejmě se nemohu srovnával se světoznámým unikátem, ale když se mi figurky začaly hýbat, byl jsem nadšen. Od té doby jsem sestavil dalších devět mechanických betlémů, většinou větších a složitějších, ovšem tak velkých, aby mohly putovat každý rok po výstavách u nás i v zahraničí.

Z čeho všeho se betlémy vyrábějí a jaký materiál máte nejraději Vy?

Betlémy se mohou vyrobit v podstatě z jakéhokoliv materiálu. Papír, dřevo, keramika, porcelán, sádra, kukuřičné šustí, perníkové těsto, cín – výčet by byl asi dlouhý a jistě ne úplný. Některé materiály se ovšem vyskytují sporadicky – třeba plech, uhlí, korek, znám jednoho autora, který vytváří betlémy ze starých elektrosoučástek. To sice mé nadšení nevzbuzuje, ale když se to líbí jemu, prosím.

Já pro výrobu betlémů používám nejvíce dřevo, případně karton (pro stavby), některé betlémy mám papírové. Se dřevem pracuji nejraději, je to klasický materiál, dá se mnohotvárně opracovávat, dobře se koloruje, je stálé a vydrží i horší přepravní podmínky, což při účasti na výstavách je dost nutná podmínka.

Kolik betlémů máte doma a který z nich je pro Vás nejcennější?

Betlémy tvořím, ale také sbírám. Vyrábím především mechanické betlémy, zatím jsem u čísla deset, ale ještě mám nějaké v plánu. Na Vánoce ovšem doma žádný nemám, všechny jsou na výstavách. Jsou přitažlivé především pro děti (pro tatínky zezadu, protože je zajímá „jak to chodí“) a pořadatelé je rádi mezi exponáty zařazují.

Sbírání betlémů jsem zpočátku řešil stylem: co vidím, to koupím. Jenže brzo jsem zjistil, že bych se nevešel domů, tak jsem musel sortiment zúžit. Nyní se zaměřuji hlavně na historické dřevěné, třeba i jednotlivé figurky. Dosud se mi nepodařilo provést přesnou evidenci betlémů, ale je jich poměrně hodně – z různých materiálů, období i zemí. A nejcennější? Jde o to, jestli finančně nebo citově. Dal bych přednost té druhé kategorii a jmenoval bych králický betlém z počátku 20. století, který jsem získal sice levně, ale ve velice špatném stavu. Strávil jsem u něj mnoho času, ale podařilo se mi ho kompletně opravit snad do původní podoby a cením si na něm jak historické hodnoty, tak vlastní práce.

Králický betlém z počátku 20. století (ze sbírky)

Jak se daří betlémům u nás v současné době?

Před rokem 1989 se betlémy zabývalo pár jedinců, nebylo to zrovna téma, které by bylo tehdy moderní. Ale úplný útlum nenastal – z té doby pocházejí např. úžasné skládací betlémy Kubaštovy, naše země se prezentovala na světové výstavě Třebechovickým betlémem, vycházely i jesličkové archy Alšovy, Kvěchové i dalších. Po listopadu 1989 ovšem nastal nebývalý rozmach betlemářství. Důvodem byl návrat k tradicím, možnost svobodně se projevovat, obnovila se spolková činnost, začaly se vydávat tištěné betlémy ve velkém množství, ale také, a to bohužel, betlemářství zasáhla tvrdá komerce. Naštěstí, podobně jako řada dalších věcí v té době, zájem se postupně ustálil na rozumné rovině a z betlemářství se stala především zájmová činnost. A pokud se tím někteří šikovní živí, jsou většinou i „postiženi“ citovým vztahem k betlémům, takže tvoří s láskou a je to na jejich dílech vidět.

Je v době adventu nějaká zajímavá výstava, kterou byste nám doporučil?

Výstav jsou u nás desítky. Jsou pořádány velké přehlídky, kde je možné vidět stovky betlémů, jsou ovšem i vesničky, kde se sejdou obyvatelé nad betlémy, které shromáždí ze svých vlastních zdrojů a zazpívají si nad nimi koledy. Pro sváteční prožitek mají asi větší význam ty druhé. Ale ne všude to je možné, takže pak mohu doporučit návštěvu některé výstavy v okolí nebo si třeba vyrazit do většího města, kde je výstav i více. V Praze je možné putovat po výstavách betlémů třeba celý den. Přehled vánočních výstav z celé ČR je možné nalézt na webových stránkách www.betlemy.cz

A doporučit? Každá výstava má své kouzlo, na každé výstavě je možné nalézt něco, co potěší. Ale mám-li být konkrétní, pak doporučuji vánoční výstavu ve Výstavní síni Senátu ve Valdštejnském paláci v Praze, na které je přes 50 historických i současných betlémů, v některých případech přímo betlemářských lahůdek, a kde vystavuji několik svých betlémů včetně tří mechanických. A vstup je zdarma.

Skládací papírový betlém z 19. století, Německo (ze sbírky)

Co byste přál betlémům do budoucna?

Jestliže betlémy přežily několik století, přežijí i další. Myslím, že betlemářství, ať tvůrčímu nebo sběratelskému, se bude věnovat stále dost lidí, i když ne nějaký závratný počet. V České republice existují čtyři betlemářské organizace, které sdružují necelou tisícovku členů, mnoho aktivních betlemářů je ale neorganizovaných. Což pro udržení tradice bude jistě stačit. Další budoucnost ale závisí na tom, zda se ve větší míře zapojí mladá generace. S potěšením mohu konstatovat, že současná situace je docela nadějná.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám krásné vánoční svátky a do roku 2013 mnoho nejen betlemářských úspěchů.

Úvodní foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na