„CRRRRR, CRRRRRR“ neodbytně ohlašuje budík další podzimní, všedně obyčejné, ale přesto pokaždé jiné ráno. Ačkoli je již po změně času a tudíž by mělo být ráno více prosvětleno přirozeným, optimistickým, nejlépe slunečním světlem, nepřipadá mi to tak. Svět je tmavý a nevlídný. Dobře, uznávám, není nevlídný, to je pouze můj subjektivní pocit, který je dám především tím, že mě budík vytrhl z krásně barevného, dovolenkového snu a proto mé psychice chvíli trvá, než se srovná s černošedou realitou.
I když je už dávno den, tak tma trvá. Naštěstí není tma jako v ranci, ale nevyšlo sluníčko a tak je celý den popelavě šedivý a jeví se mírně depresivní. Nebeská báně je zahalena velkými, tmavými, pochmurnými skoro až bezútěšnými oblaky a za chvíli se spouští na zem chladný listopadový déšť, který studeně smáčí snad celičký svět a do duší lidí zasazuje smutek, či možná příhodněji řečeno, černé myšlenky a do tváří jim vrývá smutné výrazy.
Lidé, kteří jdou, kráčejí, ale i utíkají ulicí, jsou povětšinou oblečeny do tmavých a černých barev. Ani já v černé bundě nejsem výjimka a tak ulice, která za jasných dní jen září barvami, v chladném podzimním dni spíše připomíná pochmurnou smuteční třídu.
Černá je nejtmavší barva z celého barevného spektra. Její protipól je bílá barva. Černá je barvou tmy, ale i smutku a smrti. Černé barvě je připisováno též neštěstí, které má někoho potkat třeba jen proto, že mu přeběhne černá kočka přes cestu, černá je rovněž barvou temného tajemství a zla, nešvaru a hříchu, o čemž svědčí i ustálené obraty, „má černou duši“, či „ten má černé svědomí.“ Černá barva je spojována s čaroději, černokněžníky a čarodějnicemi, kteří nejen že bývají zobrazovány v černých hábitech, s černými, špičatými klobouky na hlavách, ale i si nejčastěji volívají za své pomocníky zvířata, jako jsou kočky, havrani či pavouci s černou srstí či peřím. Černá je barvou nečestného a nelegální jednání, černých obchodů a černých machinací, piklí, pletek i intrik.
Černá je barva uhlí. Černá je často uvedena v zeměpisných názvech, jako je Černá Hora, Černé moře, Černé Voděrady, Černolice a jiné.
Černá je nejčastější barvou písma, v knihách, časopisech, ale i smlouvách a dokumentech. Odtud zase pochází jiné rčení a sice, je to to psané černé na bílém.
Černá barva je v oděvním průmyslu velice oblíbená. Je univerzální, nadčasová, je praktická. Černá barva je vhodná na oděvy dámské i pánské, společenské, všední, pracovní, snad jen pro dětské odívání není barvou číslo jedna. Její mnohostranné využití, snadné kombinování s ostatními barvami, její praktičnost, zeštíhlující efekt a stálá módnost z ní dělá nepostradatelnou módní stálici, která je k nalezení snad ve všech šatnících. Černé oblečení přitahuje sluneční paprsky a černá barva díky slunci ztrácí patřičnou hloubku, neboli šisuje. Při nošení s tím sice moc neuděláme, ale rozhodně by se černé oděvy neměli sušit na přímém slunečním svitu.
V interiérech na černou barvu nejčastěji narazíte na elektrospotřebičích, jako jsou televizory, rádia, či počítače včetně klávesnic. Občas se s ní shledáme i na nábytku, či dlažbě.