Radost, zdraví a lásku si přejeme všichni. Je krásné, když se nám podaří, jako Zdeňce Žádníkové Volencové, najít správnou míru všech životních složek. Možná, když dáme kus sebe a svého času něčemu, čemu věříme, začne se náš život postupně měnit. Dnes se dozvíte o nadaci, která se věnuje zlepšování nemocničního prostředí pro děti formou nástěnných maleb. Přemýšlela jsem, kdy bych něco takového ocenila…pak jsem z už dávno zapomenutého šuplíčku v hlavě vylovila vzpomínku na první návštěvu pohotovosti. Tři hodiny ráno, dítě nemůže dýchat, pláče. Mám strach. Doktor není na oddělení, musíme čekat. Chodím po chodbě a konejším sebe i dítě počítáním květin a zvířátek namalovaných na zdech…
Dobrý den, v čem se liší „Nadační fond Zdeňky Žádníkové“ od jiných nadačních fondů zaměřených na děti?
Náš nadační fond provádí specifické nástěnné malby, které jsou svou náročností, výtvarným projevem a zejména dynamikou ojedinělé. Ale více než spousta slov napoví naše fotogalerie na nadačních stránkách (www. nfzz.cz).
Jak nápad „zlidšťování“ pro děti cizího nemocničního prostředí vznikal?
Vznikl spontánně, na základě mých osobních zkušeností s prací výtvarníka Libora Škrlíka.
Která z „vylepšených“ nemocnic se Vám osobně líbí nejvíce?
Nemůžu hodnotit, líbí se mi všechny. Samozřejmě, že pokud jsou malby z finančních důvodů možné ve větší ploše, ne jen izolované čekárny, je výsledek lepší a kompaktnější. Z tohoto pohledu je na tom nejlépe dětské oddělení v Pardubicích, Náchodě a Liberci.
Nemocnice v Liberci a v Náchodě
Kde jste našla svoje spolupracovnice, podle fotek to jsou samé usměvavé dámy… Je realita stejně idylická?
Realita je ještě o něco idyličtější..
V jakých dalších dobročinných aktivitách jste zapojena?
Spolupracuji s ADROU, stala jsem se tváří kampaně pro UNICEF, nebráním se ničemu smysluplnému…
Všimla jsem si, že pravidelně přispíváte do časopisu pro maminky (Betynka). Jaké byly právě ty Vaše „maminkovské začátky“?
Velmi, velmi krušné . Nemám už svoji maminku a po té ženské stránce jsem si všechno musela osahat sama. Nicméně zpětně jsem za to ráda. Úplně chápu, když se některé maminky, které byly před narozením prvního miminka hodně pracovně aktivní, poněkud déle adaptují na novou životní roli. Ale ten počáteční stereotyp se časem zmírní, tedy pokud pro to něco samozřejmě uděláte.
Nadační fond, psaní, natáčení, děti. Co Vy a organizace času? Máte chůvy, babičky nebo jiné dobré víly?
Hlavně mám dobrou energetickou zásobárnu životní energie, jinak si to neumím vysvětlit…využívám pomoci na úklid a žehlení a samozřejmě mám pomoc i s hlídáním, jinak by to nešlo. Ale všeho s mírou. Nejsem, myslím typ, za který vychovává suita chův. Nejnáročnější je to do 3 let věku, pokud pracujete, bez dobré víly se prostě neobejdete…a kdo dnes nepracuje, že…
Vypadá to na pořádnou potřebu spánku a relaxace, jak odpočíváte?
Spánek a pokud to jde chodím cvičit. Musím si to naplánovat dopředu, aby mi do toho nic nepřišlo…
Nemocnice ve Znojmě a Thomayerova nemocnice
Co teď natáčíte? Na co se můžeme těšit?
Měla jsem velmi náročné léto i podzim, tento půlrok plánuji s dovolením volnější pracovní tempo. Po pěti letech to potřebuji. Ráda bych jen během jara natočila CD pohádku Ve znamení motýla, pěkně pomalu, beze spěchu a termínů. V květnu poběží v České televizi seriál 4teens, kde hraji, v srpnu opět Jindřich IV. na shakespearovských slavnostech a v září začínám zkoušet v Dejvickém divadle. V hlavní roli roku 2011 je moje rodina.
Máte ráda život, tedy i esoteriku, jaká je Vaše nejmilejší afirmace (heslo, jímž si dodáváte pozitivní myšlenky)?
Jakou energii vyšleš, ta se Ti vrátí.
Děkujeme za rozhovor a přejeme ať se nadaci daří realizovat i další krásné (a velké) malby.
Více o Zdeňce Žádníkové Volencové na: http://www.zadnikova.cz/
Fotografie:
Majka Votavová (fotogalerie na http://www.zadnikova.cz/) a „nemocniční“ fotogalerie