Kdo radí ženám?

Autor

Ráda bych vám dnes představila Renatu Ptáčníkovou, ředitelku Institutu pro ženy, což je novodobá poradna pro ty, které by chtěly na svém životě něco změnit, ale potřebují podporu a pomoc na začátku nové cesty. Renata Ptáčníková je lektorka kurzů a mentorka individuálního poradenství, našla svou seberealizaci v pomoci osobnostního poradenství, podpory seběvědomí žen a hledání vlastní cesty. Zní to dobře, viďte, zejména dnes, kdy jsou na ženy kladeny vysoké nároky a život utíká jako splašený kůň. Pojďme se dozvědět vice…

Dobrý den, kdy a jak vznikl nápad založit Institut pro ženy? Jaká skupina žen nejčastěji služby „Institutu“ vyhledává?

Dobrý den, po letech cestování a poznávání různých národností a kultur jsem byla zpátky v Ostravě. Už mi nebylo dvacet, život mi přinesl různá zajímavá životní překvapení a já se začala pídit, po příčinách a cestách řešení. Netušila jsem ještě sílu sebepoznání ani svou vlastní, ale někde se začal klubat nápad, že založíme Institut pro ženy. Institut včera a dnes není to samé, neustále se vyvíjí, je to živá hmota, stejně tak, jako žena. Obecně nelze říci věkovou kategorii žen. Vyhledávají nás ženy, které chtějí ve svém životě být šťastnější, a chtějí na sobě pracovat a rozvíjet se.

Je Institut pro ženy opravdu jen čistě ženskou záležitostí? Existuje nějaká „společná“ např. rodinná aktivita? Je zajištěno hlídání dětí v průběhu kurzů?

Institut pro ženy je ženská záležitost, která se dotýká rodiny ve všech směrech. Máme i kurzy pro muže (Základy vaření s šéfkuchařem) nebo kurzy, na které je vhodné si občas vzít partnera, například do kurzu Harmonie vztahů s muži. V současné době jsem moc ráda, že tým lektorů je vyvážený a máme polovinu mužů. Myslím si, že věci by měly být v rovnováze, v minulosti nám moc chyběl mužský pohled na věc. Některé aktivity a kurzy jsou pak ale čistě střižené ženám na míru. Ženy se takto velmi uvolní a někdy naše výsledky jsou jako brilianty. Zajímavé je, že jsme podali projekt Hlídáček – Hledáček ve velkých prostorách, kde v jeho polovině ženy chodí hledat práci, mít pohovory, tréninky, vzdělávání, a ve stejné době bude druhá polovina určena pro hlídání jejich dětí, které se budou rovněž rozvíjet a kreativně si hrát. Tento projekt by se mohl rozběhnout v říjnu letošního roku.

Vybudovali jste nové sídlo v Ostravě…jak se mohou zapojit klientky z jiných míst ČR?

Od září budeme mít i aktivity mimo ČR, plánujeme výjezdy do všech krajských měst ČR v soboty. Ženy na našich stránkách mohou sledovat data, kdy v jejich krajském městě uděláme Den s IPŽ. Zvou si nás i některé paní starostky či organizace, takže hostujeme na přání. Také vydáváme zajímavé články, které patří jako součást rozvoje žen a sdílení. Překvapením je, že většina našich kurzů bude částečně i on-line, takže ženy nás mohou navštěvovat i virtuálně, ale to je hudba příštího roku… Pro ženy z celé České republiky jsou zajímavé například diskuzní Kulaté stoly se zajímavými hosty na různá ženská témata. A v neposlední řadě Ples, který každoročně pořádáme pro rovné příležitosti mužů a žen v Září a ten je samozřejmě i pro muže. Minulý rok byl v rytmu Salsy, nyní je v rytmu Rock n´rollu. Srdečně zveme.

Máte ve svém životě období, které můžete označit za zlomové? Dělíte svůj život na předtím/potom?

Hezká otázka. V mém životě je mnoho radosti a také i bolesti. Nedělím předtím a potom z hlediska události, ale z hlediska přístupu k životu. Pochopit některé události v životě i mě samotnou mi otevřelo krásnou cestu životem. Ve smyslu našeho institutu jsem také pochopila, že zkušenost je nepředatelná, proto vzděláváme pouze prožitkovou formou a zážitkem, teorie se u nás dozvíte opravdu málo.

Mentoring a koučing – jaký je rozdíl? Kdy je použít?

Jsou to začarovaná slova. Ženy k nám chodí a nevědí, co znamenají. Bohužel, nemají správný český ekvivalent. Mentoring i koučing je vždy pouze o dvou lidech – o Vás a trenérovi. První metoda mentoringu je čistě dobrovolný vztah dvou lidí, kteří se dohodnou předávat si zkušenost při řešení problému, který již trenér zažil. Příjdete tedy na mentoring, sednete si do křesla s mentorkou (trenérkou), kterou jste si vybrala a ta Vám předá zkušenosti a možné cesty řešení tématu, které právě řešíte. Zajímavé je, že mentorka nesmí radit, protože každý jsme individualita, a cestu si každý hledá sám. Neexistuje správné a špatné řešení, důležité je Vaše řešení a to, co Vám sedí nejvíce. Snažíme se dělat životní koučing. Kouč opět neradí, ale vytváří Vám situace či Vás do nich staví, které by Vám měly pomoci k rozřešení problému či životních úkolů. Negeneralizujeme kdy a kterou metodu použít. Je fajn použít v rámci podpory žen metodu, kterou lektor či trenér cítí, že je zrovna potřeba. Asi nejsilnější metodou u nás je ale Sebepoznání, které využívá i alternativních technik.

Jaký je Váš názor na alternativní pracovní úvazky (částečný pracovní úvazek, homeworking, freelancing, sdílené pracovní místo…)? Jaký je jejich přínos zaměstnavateli?

Já je mám moc ráda. Mám kolem sebe mnoho žen, které by je všechny rády využily, ale bohužel, pracovní trh v Ostravě i mimo ni velmi nepružný v této oblasti. Strnulost zaměstnavatelů je ještě stále vysoká, zdá se mi, že lidé stále nechtějí dělat věci „jinak“ a vyjet ze starých vyježděných kolejí, které paradoxně nejsou již pro toto století určeny. Jsem také zaměstnavatel a užíváme různé formy dle ročního období, dle potřeb zaměstnanců a firmy. Jsem ráda, že toho mí zaměstnanci nevyužívají, naopak si firmy váží a firma si váží jich. U sdílených pracovních míst nemám vlastní zkušenost, myslím, že zrovna zde je nutné si opravdu dobře připravit plán zodpovědností a řád na pracovišti. Pokud je zaměstnanec opravdu rád, že mu zaměstnavatel umožňuje alternativní úvazky apod., je v zaměstnání spokojený, a často dá i on něco „navíc“. Kvalitního zaměstnance si udrží ráda každá firma. Na druhou stranu si myslím, že je třeba, aby se česká žena k takovému typu zaměstnání postavila čelem a byla kvalitní zaměstnankyní.

Co ráda čtete?

Ráda listuju krásnnými knihami, ráda je držím v ruce a ráda se do nich dívám. Vybírám si je intuitivně z knihovny a knihkupectví. Nejraději si čtu časopisy o zemích a lidech či cestopisné knihy s hodně obrázkama, ale pídím se i po zajímavých příbězích a bajkách. Jsem listovací typ, neumím přečíst knihu jedním dechem ve třech večerech, snad k tomu jednou dojdu a budu číst i romány. Mám ráda příběhy lidí a vyprávění. Pokud vše půjde hladce, budeme psát příští rok knihu Lexikon ženy, která by měla být pomocníkem ženy na cestě jejím životem. Samozřejmě, že zde budou i příběhy…

Jaká je Vaše životní filozofie?

Líbí se mi spousta životních mouder. Snad doposud nejdůležitější vnímám to od Konfucia: „Náš největší úspěch není v tom, že nepadneme, ale v tom, že vždy vstaneme, když padneme.“ Moje životní filozofie je skutečně o tom, že cokoliv nás potká není dobré nebo špatné, je to další část našeho života, kterou máme přijmout. A na dobrých věcech musíme pracovat J. Někdy je to skutečná makačka, ale občas to stojí za to.

Co je pro Vás rozhodujícím prvkem ve skloubení profese a rodiny?

Já. Rodina je a bude vždy nejdůležitějším prvkem žen, a práce je důležitá pro přežití rodiny i seberealizaci a naplnění. Kdybych dělala něco, co si myslím, že je nejdůležitější pro rodinu nebo pro práci, nebyla bych šťastná a nebyla bych ani dobrou matkou, ani dobrou zaměstnankyní. Proto nejdůležitějším prvkem ve skloubení práce a rodiny jsem já sama. Když jsem šťastná, mohu být dobrou matkou i dobrou šéfovou. Samozřejmě selským rozumem a instinktem poznám, kdy mě dcerka a manžel potřebuje.

Co byste vzkázala ženám na rodičovské dovolené, které se nemohou vrátit do původního zaměstnání, ale nejsou si jisté, čemu by se dále chtěly věnovat?

Vzkázala bych jim hodně štěstí v krásném novém životě! Můžete se rozhodnout, zda opravdu nevzít odvahu a nezačít podnikat. V současnosti je v ČR plno evropských projektů ve Vašem kraji, kdy zdarma můžete navštěvovat kurzy k podnikání či vzdělávání, které Vás na tento nový život připraví. Nebojte se, dobře se připravte, a začněte pracovat či podnikat v oboru, který Vás nejvíce baví. To, co nás baví nejvíc, je totiž to, v čem vždy můžeme být nejlepší.

Jmenujte jedno oblíbené místo v ČR, kam se ráda vracíte. Váže se k němu nějaká pověst, pověra nebo pikantnost?

Mám ráda prázdniny v Telči, každoroční folkový festival a jeho slavnostní zahájení. Mísí se tam různé kultury, je slyšet africké bubny či polské violoncelo. Vnímám ho velmi svobodně, prázdninově a letně… Také jsou tam různé dílny, kde člověk popustí uzdu kreativnímu vyžití, projede se na lodičce ve starém českém rybníce u zámku. Oblečem si kecky, tričko, kola a jedem Hezké prázdniny!

Děkuji za rozhovor.

Úvodní foto: pixabay.com

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *