Řeč těla při hledání zaměstnání

Autor

Jistě už jste někdy slyšeli o tzv. řeči těla. I když právě nemluvíme, naše gesta, pohyby a postoj mohou o nás prozradit víc, než si myslíme. Řeč těla je stejně stará jako lidstvo samo a v pradávných dobách měla velký význam. Naši předkové věděli, že se nemají lísat k jedinci, který na ně vycení zuby nebo na ně upřeně zírá jako na kořist. Stejně jako věděli, že pokud se k nim někdo přiblíží na milimetry a začne je očichávat, tak tím projevuje svou náklonnost. Dnes se sice již při setkání neočicháváme, ovšem naše neverbální komunikace toho na nás stále řekne spoustu.

Co prozrazuje?

Všechno. Studování gest a mimiky je plnohodnotnou vědní disciplínou. Asi nejznámějším jejím představitelem je dr. Paul Ekman z Univerzity v San Franciscu, který se stal předobrazem postavy Cala Lightmana v seriálu Anatomie lži. Z řeči těla lze vyčíst, zda jste nervózní, sebejistí, projevujete skrytou náklonost či odpor, zda lžete nebo mluvíte pravdu…

Pokud se naučíte rozumět jejím projevům, může vám to pomoct nejen v běžném sociálním kontaktu, ale také třeba při shánění zaměstnání nebo přijímání zaměstnanců. Právě proto se jí zaobírá stále více personalistů. Z průzkumů vyplývá, že druhý člověk si na vás z 90% udělá názor v prvních čtyřech minutách a z 60 – 80% právě díky neverbální komunikaci. První dojem je tedy důležitější než si můžete myslet a udělat ho máte možnost jen jednou.

Při pozorování gest a mimiky mějte na paměti, že vliv mají i vnější okolnosti. Pokud je venku zima a váš protějšek si mne ruce, ještě to nemusí znamenat, že je nervózní, ale může si jen zahřívat zkřehlé ruce. Stejně jako šourání nemusí znamenat nejistotu, ale prostý fakt, že právě spadl na namrzlém chodníku.

Jak rozumět některým projevům?

Už váš krok a vstup do místnosti prozradí o vás hodně. To, jak jdete plně koresponduje s vaším přístupem. Pokud jdete příliš rychle, ukazuje to na přílišnou zbrklost, pokud naopak chodíte pomalu, odráží se v tom laxní přístup a nízké sebevědomí. Snažte se jít stále stejným tempem, nezpomalovat ani nezrychlovat mezi dveřmi. Vaše chůze by měla mít přiměřenou rychlost a měla by působit svižně. Nezastavujte se uprostřed dveří jako byste ani nevěděli, co chcete.

Pokud držíte něco v rukou, okamžitě po příchodu do místnosti to odložte, abyste byli připraveni si s vaším protějškem podat ruku. Pokud máte však příliš mnoho věcí v rukou, už při příchodu budete působit neohrabaně. Noste proto vždy jen to nezbytně nutné. Stisk ruky by měl být krátký a pevný.

I to, kam se usadíte, zaměstnavateli či personalistovi může hodně napovědět. Pokud máte možnost výběru, nesedejte si příliš blízko, abyste narušovali osobní prostor svého protějšku, nejste na rande. Ani neusedejte příliš daleko, aby měli ostatní pocit, že vás děsí. Snažte se vybrat sezení ve stejné výšce, jako má váš protějšek. Pokud přesto musíte usednout do nižšího křesla či židle, poočte jej o 45°, jestli to není možné, pootočte o tento úhel své tělo, abyste nebyli v pozici káraného dítěte.

Když začnete mluvit, můžete z jednotlivých gest vašeho protějšku vyčíst, zda to, co říkáte ho zajímá, či nikoliv. Pokud nakloní hlavu ke straně, opře si ruku o tvář tak, že jeho ukazovák směřuje k uchu, hladí si bradu nebo nos, znamená to, že to, co říkáte ho zaujalo. Pokud se dívá na hodinky, pohupuje nohou, kouše se do rtu nebo bubnuje prsty do stolu, začíná ho vaše řeč nudit a je netrpělivý, zkraťte svůj proslov. Jestliže se dívá do stropu, hraje si se šperky, tužkou apod. nebo si masíruje čelo, signalizuje to, že ho nezajímá to, co říkáte. Změňte proto téma.

Pokud se dostanete k člověku, který si dominantně sedá do čela stolu, má brýle v ústech, zdvižený ukazovák, přivírá oči nebo mírně předklání hlavu, věřte, že na něj žádný dojem neuděláte. Už od začátku k vám zaujímá velmi autoritativní postoj. Nebude přijímat žádné vaše názory, opovrhuje vámi a pokud k němu nastoupíte, dočkáte se pouze poučování, pohrdání a útoků z jeho strany.

I na odhalování lhářů jsou jisté indície, které vám prozdradí, zda dotyčný mluví pravdu nebo ne. Pokud člověk ztuhne, je to do jisté míry znak toho, že vám lže. Hlídá si lež, kterou vypouští z úst a ve strachu, aby ho neprozradila jeho gesta, raději nedělá žádné pohyby. Další věcí je upřený pohled do očí, kdy se vás snaží zafixovat pohledem, abyste neměli šanci utéct k přemýšlení nad tím, co se vám snaží říct nebo jak se u toho neverbálně projevuje. Dalšími znakem je třeba krčení rameny. Pokud vám váš protějšek nevěří projeví se to například zvednutým obočím.

Stejně důležitý jako příchod je i odchod. Zvedněte se, opět podejte ruku, přiměřeně rychle sbalte své věci a stejným krokem, jakým jste vešli dovnitř, místnost opět opusťte.

Dá se ovládnout?

Řeč těla je důležitá a prozradí na vás opravdu hodně. Není vrozená třeba jako barva očí, dá se naučit, jak na lidi působit vlídně, sympaticky a pozitivně. Ovšem nesmíte zapomínat, že lidé vnímají váš projev jako celek. To, že si osvojíte jedno gesto, neznamená úspěch. Trénujte své vystupování komplexně. Snažte se, třeba i před zrcadlem, vysledovat, jaká gesta sednou k vaší řeči, hloubce hlasu, ostatním gestům, mimice i situaci, k níž se vážou. Zkuste jich několik a sami odhadnete, co ve vašem podání vypadá toporně a co naopak samozřejmě.

Zdroj: Allan a Barbara Peasovi: Řeč těla
Foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na