Bylinkový svět II.

Autor

Pokračujeme v našem seriálu o bylinkách. Opět si řekneme něco o pěstování, léčivých účincích, využití v kuchyni a nezapomeneme ani na pár receptů. Tentokrát se zaměříme na dobromysl (oregano), libeček, majoránku, saturejku a kopr.

Dobromysl obecná (oregano)

Pěstování: Jedná se o odolnou vytrvalou bylinu. Vysejte ji na jaře pod sklo a v létě již budete moct sbírat první snítky. Čas od času jí na jaře vyryjte, rozdělte a vzniklé trsy znovu zasaďte. Nebo můžete dát kus sousedům. Pokud máte rádi motýly, vřele dobromysl na bylinkový záhon doporučuji. Její fialové květy je lákají. Není vyjímkou, že mi na jednom keříku sedí i šest baboček.

Použití: U dobromysli stříháme její kvetoucí nať. Nejlépe je stříhat jí okolo poledne za plného slunce, kdy má největší množství žádoucích silic. Na léčebné kůry ji konzumujeme ve formě čajů. Dobromysl obsahuje větší množství tymolu, díky tomu je vhodná jako antiseptický, protikřečový a antidepresivní prostředek. Používá se při žaludečních obtížích jako jsou křeče, nadýmání, ale i nechutenství. S úspěchem se také využívá na zmírnění křečových stavů včetně epilepsie. Jak už její název napovídá, přispívá k dobré mysli. Zmírňuje deprese, zlepšuje náladu, zmírňuje bolesti hlavy při nervovém vypětí a v neposlední řadě je vhodné si jí dopřávat při poruchách spánku. Dá se také využít při nachlazení a silném suchém a dráždivém kašli.

V kuchyni je její využití především při přípravě pokrmů italské a francouzské kuchyně. Ostatně je součástí i provensálské směsi. Je vhodná do polévek, mas, ryb i salátů.

Těstoviny s kuřecím masem a sýrovou omáčkou

Suroviny: 500 g kuřecích prsou, 1 smetana na vaření, 250 g nastrouhaného parmezánu, bazalka, oregano, olej, kousek másla, těstoviny
Příprava: Kuřecí prsa nakrájíme na kostky a osmahneme na oleji. Maso vyjmeme, ve výpeku rozpustíme kousek másla a přilijeme smetanu, přidáme bazalku a oregano a samozřejmě sýr. Až se rozpustí, vrátíme do omáčky maso a necháme ho trochu natáhnout omáčkou. Podle chuti přisolíme, ale parmezán je dost slaný i tak. Uvaříme těstoviny a podáváme.

Libeček lékařský

Pěstování: Libeček je vytrvalá bylina, která dorůstá výšky až 1,5 – 2 m. Jeho listy jsou podobné listům celeru. Vysaďte již zakoupenou sazenici, k běžnému použití vám bude stačit jedna rostlina. Při výsadbě myslete na jeho nároky na prostor. Nejlépe je vysadit ho do pozadí bylinkového záhonu, aby nestínil nižším rostlinám. Libeček je vcelku nenáročný a na záhoně vám vydrží několik let. Poté ho vyryjte, rozdělte trs a znovu zasaďte, abyste ho omladili a nesl vám opět užitek.

Použití: Libeček se používá především při zánětu močových cest, močového měchýře a také ke snižování hladiny kyseliny močové v krvi. Je vhodný při snižování únavy a povzbuzení nervové činnosti. Dále se používá také při nechutenství, zlepšení trávení, snižuje nadýmání a podporuje činnost žlučníku. Protože může způsobit kontrakce dělohy, měly by se mu úplně vyhnout těhotné ženy.

V kuchyni nachází uplatnění především při přípravě polévek. Je vhodný i do omáček, gulášů a do pečených mas. Je ale velmi výrazný, proto s ním zacházejte opatrně.

Polévka z kysaného zelí s brambory a libečkem

Suroviny: 1,5 l vody, 300g kysaného zelí, 5 brambor, 2 cibule, máslo, 2 lžíce hladké mouky, snítku libečku, kmín, sůl, cukr
Příprava: Cibuli zpěníme na másle, poté zasypeme moukou a uděláme jíšku. Zalijeme vodou a promícháme. Přidáme na kostky nakrájené brambory, zelí (můžeme pokrájet), celou snítku libečku, kmín, osolíme a přivedeme k varu. Vaříme do změknutí brambor. Podle kyselosti zelí přidáme cukr. Před podáváním vyndáme libeček.

Majoránka zahradní

Pěstování: Protože není majoránka mrazuvzdorná, pěstuje se jako jednoletá bylina. Vysejte ji na jaře pod sklo na slunné stanoviště. Kvete v období od července do září drobnými bílými květy a je silně aromatická. Dorůstá výšky až 40 cm.

Použití: Majoránka pomáhá proti nechutenství a podporuje vznik žaludečních šťáv, také snižuje nadýmání. Posiluje dělohu a pomáhá při různých ženských obtížích. Pomáhá při bolestech hlavy, posiluje nervový systém a uvolňuje křeče. Cibulový čaj s majoránkou a medem pomáhá při suchém kašli a napomáhá zklidňovat krk a dýchací cesty.

V české kuchyni je její místo nezastupitelné. Kdo by si dokázal představit bramborák či bramboračku bez majoránky?! Přidává se do polévek, omáček, gulášům a k masům.

Kuřecí stehna v majoránce

Suroviny: 4 kuřecí stehna, drůbeží vývar, máslo, sůl, petrželová nať
Příprava: Kuřecí stehna omyjeme, osolíme a ze všech stran do nich důkladně vetřeme nejlépe čerstvou majoránku. Do pekáčku nebo zápekácí mísy poklademe tenké plátky másla, na ně dáme kuřecí stehna a zalijeme kuřecím vývarem. Pečeme při teplotě 200°C cca 50 minut. Podáváme s bramborem nebo rýží.

Saturejka zahradní

Pěstování: Saturejka se pěstuje jako jednoletá bylina. Na jaře ji vyséváme pod sklo. Protože je její původ ve Středomoří a na jihu Evropy má velmi ráda sluníčko, proto by měla být na slunném stanovišti. Půda by měla být prodyšná a alespoň rok nehnojená. Vyrůstá výšky cca 30 cm a má jemné bílé květy s fialovým nádechem.

Použití: Pomáhá při akutním i chronickém průjmu, lečí záněty žaludku a tenkých střev. Povzbuzuje činnost celého trávicího traktu a snižuje plynatost. Lehce zvyšuje krevní tlak. Povzbuzuje pohlavní svěžest a pomáhá tak při ženské
frigiditě a mužské impotenci.

V kuchyni se používá do pomazánek, polévek, salátů a luštěninových pokrmů. Je součástí balkánského koření čubrica, které se používá do mletých mas i jiných masových pokrmů a také do zeleninových jídel.

Zeleninový salát se saturejkou

Suroviny: 3 – 4 velká rajčata, 4 zelené papriky, 1 menší okurka, hlávkový salát, 2 střední cibule, 1 lžička čerstvé nasekané saturejky, 2 lžíce olivového oleje, citrón, cukr, sůl
Příprava: Zeleninu nakrájíme na kolečka, salát natrháme na kousky, promícháme s olejem a dochutíme citrónovou šťávou, solí a cukrem. Posypeme saturejkou, promícháme a dáme vychladit v chladničce. Podáváme samotný nebo jako přílohu k masům.

Kopr vonný

Pěstování: Kopr je skoro jako plevel a proto se mu daří všude. Opravdu nemusíte mít obavu, že by vám nevyrostl. Je to jednoletá bylina, která dorůstá výšky až 1 m. Kvete žlutě a v okolíkovitém květenství potom dozrávají semena, která sbíráme pro setbu na příští rok. Semena vyséváme na jaře rovnou do záhonu.

Použití: Kopr má močopudné vlastnosti a proto se doporučuje při nemocích močových cest a ledvinových obtížích. Tiší zažívací obtíže, podporuje tvorbu žaludečních šťáv a snižuje nadýmání. Také výrazně podporuje tvorbu mléka u kojících matek. Zklidňuje a pomáhá při nespavosti. Pro sladší dech se žvýkají semena kopru.

V kuchyni se přidává do omáček, salátů, je vhodný k rybám a do pomazánek. Přidává se při přípravě bylinkového octa a je nezbytnou součástí nakládaných okurek.

Babiččiny okurky

Suroviny: na lák budeme potřebovat 1,6 l vody, 0,4 l octa, 20 dkg cukru krystal, 1 vrchovatou lžíci soli, 4 bobkové listy natrhané na kousky, 20 – 25 kuliček nového koření, 30 – 35 kuliček černého pepře, 1 – 3 hřebíčky, 2 polévkové lžíce hořčičného semínka, dále budeme potřebovat okurky nakládačky, mrkev, cibuli a snítky kopru.
Příprava: Uvedené suroviny dáme do hrnce a přivedeme k varu, lák vaříme cca 3 – 5 minut. Omyté a osušené okurky naskládáme do sklenic, přidáme na kolečka nakrájenou mrkev, cibuli a celé snítky kopru. Zaléváme horkým lákem, pořádně zavřeme a postavíme na utěrku dnem vzhůru. Po vychladnutí otočíme a uskladníme v chladné spíži nebo sklepě.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na