Léto přeje grilovačkám a posezení s přáteli. Asi těžko si umíme představit, že bychom k právě ugrilovanému masu neměli také zeleninu či dobrý zeleninový salát. A právě saláty jsou tím, na co se dnes zaměříme. Vybrala jsem šest, dle mého názoru, těch vůbec nejslavnějších a podívala se jim na zoubek. Pojďte se spolu se mnou seznámit s jejich historií i přípravou. A pokud vás zlákám, pak samozřejmě přeji dobrou chuť.
Tzatziki
Každý, kdo navštívil Řecko nebo řeckou restauraci ho zná. Vlastně ani moc nejde o typický salát, spíš o jakýsi dip, či chcete-li hustou zeleninovou omáčku k masům. Není moc jasné, zda je to původní řecký recept nebo pochází z jiných regionů jižní Evropy či Blízkého Východu, protože všude tam se v různých variantách servíruje a je velmi oblíbenou pochutinou. Ostatně i řecký výraz tzatziki vychází z tureckého výrazu cacık. K přípravě se používá řecký jogurt, což je něco mezi jogurtem a zakysanou smetanou.
Suroviny: 1 menší salátová okurka, 250 g řeckého jogurtu, 1 lžíce olivového jogurtu, 1-2 stroužky česneku dle jeho síly a vaší chuti, kopr, sůl
Postup: Z jogurtu, oleje, prolisovaného česneku a soli vymícháme dresink. Okurku nakrájíme na velmi jemné kostičky a smícháme s dresinkem. Nakonec posypeme jemně nasekaným koprem.
Coleslaw
Na přelomu 17. A 18. století připlouvali do New Yorku ve velkém Holanďané. Bylo jich tolik, že se dokonce začalo tomuto město říkat New Amsterdam. Kromě snu o lepším životě s sebou přivezli i recept na svůj zelný salát, kterému říkali koolsla (kool – v holandštině zelí, sla – holandský výraz pro salát). V té době samozřejmě ještě nebyla součástí receptu majonéza, která se tam dostala až později. Tak jako vše, i tento recept má mnoho podob a jeho nejslavnější variantu známe především z řetězce KFC.
Suroviny: 1 hlávka zelí, 1 větší cibule, 1 větší mrkev, ¼ celeru, 1 sklenička majonézy (250 ml), cca 4 lžičky vinného octa, citronová šťáva, sůl, pepř
Postup: Z majonézy, vinného octa, citronové šťávy, soli a pepře vymícháme dresink. Zeleninu očistíme a nakrájíme na drobné kostičky, popř. nastrouháme. Smícháme s dresinkem a dáme vychladit a odpočinout do lednice.
Waldorf
Tento salát poprvé přichystal šéfkuchař hotelové restaurace Oscar Michel Tschirky při otevření hotelu Waldorf (dnes Waldorf – Astoria) v roce 1896. Recept na salát se objevil také v kuchařce, kterou tento kuchař, známý jako Oscar z Waldorfu, vydal. V původním receptu nebyly vlašské ořechy, ty se do salátu dostaly až mnohem později. Troufnu si tvrdit, že dodnes jde o nejslavnější ovocný salát vůbec.
Suroviny: ½ celeru, 2 jablka, ½ šálku nahrubo nasekaných vlašských ořechů, 3 lžíce majonézy, citronová šťáva, sůl, pepř, listový salát na servírování
Postup: Jablka zbavíme jádřinců a nakrájíme na tenké plátky. Dáme do mísy a zakápneme citronovou šťávou. Celer oloupeme a nakrájíme na tenké nudličky. Z majonézy, soli a pepře vytvoříme dresink. Pokud máme hodně kyselá jablka, můžeme přidat i trochu třtinového cukru. Dresink smícháme s celerem a nakonec lehce vmícháme jablka a ořechy. Podáváme na lůžku z listu salátu.
Šopský
Tento salát je poměrně mladým receptem a vznikl v 50. letech 20. století, kdy se socialističtí soudruzi v Bulharsku rozhodli, že vytvoří jídla, která zapůsobí na zahraniční návštěvy. Tradiční bulharská kuchyně neměla žádný typický salát a tento recept byl inspirován hned několika zeleninovými jídly. Výsledkem byl salát, který je dnes populární nejen na celém Balkáně, ale i ve světě. Jméno salátu pak dal historický region Shopluk.
Suroviny: 2 rajčata, 1 větší okurka, 2 zelené nebo žluté papriky, 1 menší cibule nebo 3 jarní cibulky, 100 g balkánského sýra, slunečnicový olej, vinný ocet, sůl, pepř.
Postup: Zeleninu nakrájíme na kostičky, jemně osolíme a opepříme, přidáme trochu oleje a octa a zamícháme. Sýr také nakrájíme na kostky, přidáme do salátu a zlehka promícháme. Dáme chladit do lednice.
César
Salát nese jméno po italském emigrantovi Caesaru Cardinim. Ten odešel po první světové válce do Ameriky a v Tijuaně si otevřel restauraci. Salát byl údajně poprvé vytvořen v roce 1924, kdy v kuchyni docházely suroviny a Cardini chtěl vytvořit pro své hosty něco chutného z toho, co měl po ruce. O původu salátu se ale vedou spory, protože jeho společník Paul Maggiora zase tvrdil, že ho vytvořil on, a sice až v roce 1927, kdy ho servíroval v San Diegu letcům a nazval ho salát Aviator. Další, kdo si přisvojoval autorství tohoto receptu, byl kuchař Livio Santini, který u Cardiniho pracoval. Ať už vznikl salát jakkoliv, jedno je jisté, zůstal nám zde skvělý recept.
Suroviny: základ – 2 kuřecí prsa, 2 housky nebo plátky veky, 1 římský salát, 150 g parmezánu, olej, sůl, pepř; dresink – 2 žloutky, 4 ančovičky, 1-2 stroužky česneku, 100 ml oleje, vinný ocet, 1 lžička dijonské hořčice, 1 lžička cukru krupice, sůl, pepř
Postup: Housky nakrájíme na kostičky a dáme do středně vyhřáté trouby vysušit do křupava. Mezitím si připravíme dresink. Žloutky, vinný ocet, hořčici, cukr, sůl a pepř vymícháme do hladka a poté za stálého míchání pomalu přiléváme olej, až získáme dresink podobný majonéze, do kterého nakonec vmícháme jemně nasekané ančovičky a česnek a dáme chladit do lednice. Na pánvi opečeme jemně osolená a opepřená kuřecí prsa. Ty potom nakrájíme na kostky. Vezmeme natrhaný římský salát, smícháme s dresinkem a dáme na talíř. Na salát poklademe kostky kuřecího a houskové krutony. Nakonec posypeme strouhaným parmezánem.
Caprese
Tento salát má původ v italském regionu Kampánie, ačkoliv jeho doslovný překlad zní Salát z Capri. Také se s ním můžete setkat pod názvem Tricolore salad, protože v sobě má všechny tři barvy italské vlajky, tedy červenou, bílou i zelenou. Jde o snad nejjednodušší a nejrychleji připravený salát, zároveň je také velice chutný, což z něj dělá jeden z nejoblíbenějších salátů vůbec.
Suroviny: mozzarella a rajčata v poměru 1:1, čerstvá bazalka, olivový olej, sůl
Postup: Mozzarellu a rajčata nakrájíme na tenké plátky a poklademe střídavě na talíř. Lehce osolíme a posypeme nahrubo nasekanou bazalkou. Nakonec zakápneme olivovým olejem a podáváme s bílým pečivem.
