Kde se pivo vaří…

Autor

Tak jako mají Angličané svůj čaj, Francouzi své víno, tak Češi mají pivo. Chmelu se daří především v Českém středohoří, ale menší či větší pivovary jsou rozesety po celé naší republice. Samozřejmě nejsme jediní, kdo vaří pivo, dokonce jsme nebyli ani první, ale prý máme nejlepší pivo na světě. Na dlouhou tradici pivovarnictví a dobré jméno českých pivovarů bychom měli být náležitě hrdí.

Naši předkové nám tento tekutý chléb předali proto, abychom k němu přistupovali s úctou a uměli ho náležitě ocenit. Miluji film Postřižiny, kde pan sládek dbal na to, aby nic nekazilo chuť jeho piva a bylo přesně takové, jak má být. I dnešní sládkové svou práci berou se stejnou zodpovědností a snaží se ho neustále vylepšovat.

Trocha historie

Jak už jsem psala, nebyli jsme první, kdo začal pivo vařit. Z archeologických nálezů vyplývá, že se této činnosti věnovali již v 7. tisíciletí před naším letopočtem staří Sumerové v oblasti jižní Mezopotámie. Samozřejmě, že bylo od chuti dnešních piv vzdáleno na hony. Tenkrát ještě neznali chmel, takže šlo o směs vody, kvasu ze sladu a přidáno bylo hořčičné semínko. To ale nic nemění na tom, že pivo je nejstarším alkoholickým nápojem, který lidstvo konzumovalo.

Objev tohoto nápoje vznikl zřejmě omylem, tak jako i spousta dalších věcí, které lidé „objevili“. Má se za to, že někdo zapomněl v nádobě obilí, do něho zatekla voda a když tuto nádobu později našli, bylo obilí již zkvašené a naším prapředkům vzniklý mok zachutnal. Původně se mělo za to, že pivo objevili staří Číňané, ti však pouze pěstovali chmel, který se odtud později dostal do Evropy. Číňané vařili pivo rýžové, které se však spíše podobá vínu, ostatně oni samotní ho jako rýžové víno i nazývají.

Výrobou piva se později zabývali i staří Egypťané. Odtud ostatně pochází i notoricky známé „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří.“ V Chammurapiho zákoníku se dokonce již objevují tresty pro nepoctivé šenkýře. Věhlas piva v Egyptě a Středomoří se postupně odsunoval na okraj zájmu, neboť v této oblasti začalo hrát prim víno. Zbytek Evropy zase holdoval medovině, jen staří Germáni zůstali věrni pivu. Původně bylo vaření piva doménou žen, které kvaše přichucovali různými bylinami. Teprve s rozvojem pivovarů se chopili výroby muži.

Na území Česka je z vykopávek patrné, že vaření piva zde provozovali již Keltové, po nich Germáni a nakonec i Slované. První písemná zmínka však pochází z roku 933, kdy kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch nechali vystavit Břevnovský klášter a kde příslušníci benediktinského řádu vařili pivo. Pivo se totiž v těch dobách vařilo pouze v klášterech, kde se také v zahradách pěstoval chmel.

Rozkvět zaznamenalo pivovarnictví ve 12. století. V té době už nebylo vaření piva pouze výsadou mnichů, ale věnovalo se jí bezpočet měšťanů. Církvi však náležely od každého desátky z této činnosti. Ve 14. století, kdy začaly vznikat cechy, nebylo za řemeslo považováno pivovarnictví, ale pouze sladovnictví. Nejprve tedy vznikly cechy sládků, až později cechy pivovarníků. Cechy u všech řemesel dohlíželi na to, aby byla řemesla provozována pečlivě a s patřičnými znalostmi. Příslušnost k cechu tedy představovala prestiž a pro zákazníky jistotu kvality.

Během toho, jak šel čas, se pivovarnictví u nás i nadále rozvíjelo, vznikaly pivovary malé i velké. Nejstarším dosud fungujícím minipivovarem u nás je pražský pivovar U Fleků, jehož tradice začala už v roce 1499. Jednou z nejtemnějších dob pro české pivo byla éra komunismu, kdy vznikly pouze dva pivovary Most a Radegast. Naštěstí se po revoluci našli opět lidé, kteří hodlali vrátit českému pivu jeho zvuk, a tak dnes vzniká mnoho malých a rodinných pivovarů, které se vracejí ke slavné historii.

Pivo jako lék

Již Sumerové přisuzovali pivu léčivé účinky a požívali ho například při bolestech žlučníku a ledvin a také v něm namáčely obklady a léčili tím nejrůznější obtíže. Dnes, na základě mnoha výzkumů, víme, že pivo opravdu léčí. Obsahuje velké množství minerálních látek jako je vápník, hořčík, zinek a další, vitamínů, především vitamínů B, kyselinu listovou a také bílkoviny. V neposlední řadě obsahuje velké množství velmi kvalitní vody. Nealkoholické pivo je nejvhodnějším nápojem na zahnání žízně.

Má velmi dobré účinky na podporu krevního oběhu, snížení rizika srdečních příhod a je vhodný na snižování krevního tlaku. Je také prevencí před Alzheimerovou chorobou. Především ženy v produktivním věku a v období klimaktéria by se tomuto nápoji neměly vyhýbat. Hormonální změny v jejich organismu totiž vedou ke snižování hladiny vitamínů a minerálů, což může vést k osteoporóze, ateroskleróze apod. Konzumace piva tyto rizika zmírňuje.

Nemusíte pít pivo s obsahem alkoholu, abyste si zajistili přísun těchto látek. Všechny jsou obsaženy i v pivech nealkoholických. Díky tomuto vynálezu se pivu nemusí vyhýbat ani těhotné ženy, řidiči a všichni ostatní, pro které je konzumace alkoholu nevhodná.

Nic se ale nemá přehánět, takže i v tomto případě platí, že bychom neměli konzumaci piva přehánět. V malých dávkách je to lék, ve velkých už spíš škodí. I nealkoholické pivo totiž obsahuje velké množství sacharidů, tzv. „rychlých kalorií“, takže by se vám mohlo stát, že byste se za chvíli nevešli do dveří. Odborníci říkají, že jedno alkoholické pivo denně je tak akorát, abyste si nevypěstovali závislost, u nealkoholických piv se doporučená denní dávka pohybuje mezi jedním až třemi, abyste si zajistili dostatečný přísun zdraví prospěšných látek.

Pivo v kosmetice

Příznivé účinky piva se využívají i v kosmetice. Přípravky s pivním extraktem mají příznivý vliv na pokožku, vlasy i nehty. Již zmíněné vitamíny a minerály působí nejen antisepticky, ale také pokožku zvláčňují, napomáhají její regeneraci, výrazně jí omlazují a dodávají ji odolnost proti nepříznivým vlivům prostředí. U vlasů a nehtů se zvyšuje jejich odolnost, nehty jsou pevnější a vlasům dodává lesk a regeneruje je.

Tak co, naladila jsem vás a dáte si po dnešním obědě sklenku piva? Jaký je vůbec váš vztah k pivu a jaké vám chutná nejvíc?

Tak tedy na zdraví i na krásu a nezapomeňte – pijte s (M)mírou!

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na