Růže – královská koruna zahrady

Autor

Ač se to zdá k nevíře, z nálezů zkamenělin růží vědci vyčetli, že růže tu byly už v době třetihor, tedy někdy před 30 až 40 miliony let! A já si myslela, že tenkrát bylo maximálně kapradí a přesličky. Oblíbenou květinou byla i ve starověku, což dokládají nálezy v egyptských hrobkách i na odhalených malbách paláce Knóssos na Krétě. Ve středověku si jí pak mnoho šlechtických rodů dávalo do znaku, třeba naši Rožmberkové nebo angličtí Lancesterové a Yorkové, kteří proti sobě bojovali ve Válce růží, jejíž název byl odvozen právě od jejich rodových znaků. Ostatně v Anglii mají růže velkou oblibu dodnes. Velkou měrou k tomu přispěl šlechtitelských rozmach v 19. století.

Oblíbenost růží dokládá také to, že její jméno nese spousta kulturních děl od knih přes obrazy a hudební skladby až po filmy. Díky ní má své jméno ostrov Rhodos, ale také spousta žen a dívek od našich Růženek a Róziček až po cizí Rose, Rozalie, Rosalie a Rozity. Růže je zkrátka opravdovou královnou květin a svým vzhledem i vůní naprosto nezaměnitelnou květinou. Ostatně jak pravil slavný Willi „Co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně.“

Umístění

Pokud jste se rozhodli, že začnete pěstovat růže, mějte na paměti, že růže milují slunečná a vzdušná místa, kde se jim opravdu daří a nejsou tolik náchylné k chorobám a škůdcům. Pokud slunečné místo na své zahradě nemáte a přesto růže pěstovat chcete, nesmutněte, existují i kultivary, které jsou vyšlechtěné na stinnější stanoviště.

Výsadba

Dobou pro výsadbu je jaro a podzim. Ideální půda pro růže je lehká, písčitohlinitá, mírně kyselá s Ph 5,5 až 6,5. (Test ke zjištění Ph zakoupíte v každém větším zahradnictví.) Pokud máte Ph příliš vysoké, můžete ho zmírnit přidáním mletého vápence. Místo pro růže řádně zryjte a prohnojte kompostem nebo starým, rozloženým hnojem. Nikdy k růžím nedávejte čerstvý hnůj, který obsahuje velké množství amoniaku a růže by spálil. Zrytou půdu nechte pár dní odpočinout, aby si sedla.

V připravené půdě pak udělejte jamky o průměru cca 30 cm. Růže zbavte listů, nadzemní část zkraťte na cca 25 – 30 cm, při zkracování mějte na paměti, že vždy poslední očko na větvi musí směřovat směrem ven. Prohlédněte kořeny, oschlé přistřihněte, ty silněji poškozené, odstraňte úplně. Rostlinu posaďte do jamky a myslete na to, že jamka musí být tak hluboká, aby místo rozvětvení (očkování) bylo asi 3 cm pod nahrnutou zeminou. Po usazení rostliny přisypeme takové množství hlíny, aby nám zakryla kořeny, mírně přišlápneme a vydatně zalijeme. Po vsáknutí vody přihrneme zbytek zeminy a opět jemně přišlápneme. Ať už vysazujete růže na jaře či na podzim, nezapomeňte je po období mrazíků opět mírně přišlápnout, případně přisypat zeminu, protože mráz rostliny povytahuje.

Zahrnuté rozvětvení růže zeminou při výsadbě

Keříkové a stromkové růže sázejte tak, aby byly středová očka a kmínky jednotlivých rostlin od sebe vzdálená cca 50 cm. Pokud dáváte popínavé růže k domu nebo jiné zdi se základem, vysazujte je ve vzdálenosti minimálně 10 cm od zdi. Když pěstujete miniaturní hrnkové růže, ať už v bytě nebo na terase, dopřejte jim květináč minimálně o průměru 20 cm. V případě výsadby půdopokryvných růží mějte při výsadbě na paměti, kolik prostoru jim chcete dát a podle toho zvolte vzdálenost výsadby.

Vzdálenost výsadby keříkových a stromkových růží.

Péče

Růže v období růstu přihnojujte granulovaným hnojivem (např. NPK). Můžete si také vyrobit přírodní tekuté hnojivo. Na přibližně měsíc namočte kopřivy a takto vzniklou jíchou růže zalijte, ideálně po dešti nebo zálivce, když je půda vlhká. Na jaře odeberte vrchní část zeminy a obohacenou o kompost nebo starý rozložený hnůj opět přihrňte a mírně sešlápněte.

Aby vám růže stále pěkně a dobře kvetly, pravidelně odstraňujte odkvetlé květy, a to odštípnutím těsně pod květem. Odstraňujte průběžně také nežádoucí a přečnívající výhony. Na podzim růže zastříhněte jen mírně, aby vám nepromrzly a přikryjte je chvojím. Na jaře, jakmile se začnou zvětšovat pupeny, růže seřízneme hlubším řezem, kdy každou větev zkrátíme na tři až pět oček a opět musíme mít na paměti, že poslední očko na větvi musí směřovat ven. U pnoucích růží kvetou starší větve, proto přes léto vyvazujte mladé výhony, které vám pokvetou další rok a na jaře zkrátíme staré větve, které kvetly předtím, na tři až čtyři očka, zkrátka prohoz mladých za staré. U pokryvných růží sestříháváme průběžně výhony, které mají tendenci vyrážet vzhůru. Na jaře prostříháme trochu víc, odstraníme starší výhony a ostatním tak dopřejeme dostatek světla a více živin pro mladé výhony.

Řez růží za třetím nebo pátým očkem

Růžím nikdy nesmí přeschnout kořeny, proto je pravidelná zálivka nejen v suchém období, velmi důležitá. Růže můžete i namulčovat, nahrnutá borka vám v horkém létě pomůže udržovat vláhu v zemi. Hrnkové růže zalévejte odstátou vodou raději přes podstavnou misku.

Prevence chorob

Růže jsou sice krásné, ale také lákavým magnetem pro různé choroby a škůdce. Nejlepší je těmto nepříjemnostem předcházet. Třeba mšicím nevoní levandule, proto ji jako prevenci můžete vysázet mezi růže. Dalším přirozeným nepřítelem mšic je slunéčko, takže šup s beruškou na růžičky! Růže jsou také náchylné k houbovým chorobám, proto se mají vysazovat na vzdušné místo, kde rostliny rychle přirozeně osychají a nezůstává na nich dlouho voda, ve kterých se houbám daří. Dalším vhodným prostředkem proti houbovým chorobám a černé skvrnitosti listů je už od jara začít s postřikem fungicidem, který zopakujte jednou za 14 dní. Hlídejte ale přesně koncentraci, abyste rostlině spíš neuškodili příliš silným postřikem.

Máte rádi růže? Pěstujete růže? Které se vám líbí nejvíc?

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na