Metoda dobrého startu

O tom, co by měly děti zvládnout před vstupem do školy a jak jim v tom co nejlépe a formou her pomoci, jsem již psala. Dnes bych vám ale chtěla představit jednu z metod, která mě velmi zaujala a kterou již mnohé mateřské či základní školy nabízí formou kroužku nebo praktikují v rámci vzdělávání, ale rodiče možná vůbec netuší o co jde.

Je to Metoda Dobrého startu (dále také Metoda nebo MDS).

Když nahlédneme do historie zjistíme, že nejde o žádnou novinku, ale že Metodu Dobrého startu, metodu Bon départ formulovala a prakticky ověřila již během 1.světové války ve Francii Théa Bougnetová. Původně sloužila k léčbě poruch hybností a v roce 1941 byla metoda použita také na základní škole jako příprava pro výuku počátečního čtení a psaní. Za tímto účelem se pak rozšířila do dalších evropských států. Do bývalého Československa se dostala tato metoda díky Martě Bogdanowicz z Polska a na její úpravě se pak od počátku 80. let 20. století podílela Jana Swierkoszová.

Komu je MDS určena:

• osvědčila se jako vstupní etapa výuky čtení a psaní v mateřských a základních školách
• úspěšně se používá u dětí s diagnózou specifické poruchy učení a to jak v rámci integrace, tak ve specializovaných třídách
• využívá se u dětí s odkladem školní docházky
• pomáhá dětem s problémovou řečí a komunikací
• vhodná je i u dětí z minoritních skupin (Romové, děti přistěhovalců a emigrantů apod.) před zahájením výuky čtení, psaní, matematiky
• cílovou skupinou jsou děti ve věku od pěti do jedenácti let
• u dětí s normální psychomotorickou úrovní Metoda jejich rozvoj aktivizuje
• u dětí s poruchami vývoje upravuje nepravidelně se rozvíjející funkce.

Metoda Dobrého startu je metodou akusticko-opticko-motorickou.

Co to konkrétně znamená? To, že se postupně a nakonec současně rozvíjí složka zraková – rozlišováním grafických znaků, složka pohybová – prováděním gest ke grafickým znakům a to vše v rytmu písničky – rozvíjí se složka sluchová.

Cílem metody je zdokonalit souhrn všech tří analyzátorů, zdokonalit a vyhranit lateralizaci, zlepšit orientaci v tělesném schématu a prostoru. Nosným prvkem je lidová písnička, pro každou lekci jiná. Lekcí je 25 nebo 28. Náročnost lekcí se postupně zvyšuje. Rytmu, melodii a slovům písně odpovídají pohybová, řečová a grafomotorická cvičení.

Pro ještě srozumitelnější představu vám přiblížím, jak taková jedna lekce může probíhat.

1. fáze
Poslech lidové písničky. Písnička je pak motivací k dalším činnostem, jako jsou artikulační cvičení, hry se slovy, na rýmy, hry na chápání časových pojmů, barev, matematických pojmů, sluchového a zrakového vnímání, pravo-levé orientace apod.

2.fáze
Ta se dělí na tři části.

Pohyb
Hrají se hry pro navození aktivního i pasivního uvolnění- chůze, běh, dřepy, výskoky, relaxační chvilky. Hry vychází vždy z dané písničky.

Píseň – pohyb
Nejprve se pracuje s dětmi v kruhu. Zpívá se písnička, tleská, dupe, pleská, mačká (např. houbička), vyťukává se rytmus za pomocí různých předmětů (kamínky, kostky, míčky) .

Poté se přechází s dětmi ke stolům (ale nemusí) a zde je hlavní pomůckou látkový sáček (váleček) plněný např. rýží nebo kroupami, často dvoubarevný, aby se usnadnila pravolevá orientace. Údery pěstmi nebo hranami rukou do sáčku – jednou, oběma, střídavě levou a pravou, křížem apod. – opět korespondují s rytmem dané písničky.

Píseň – pohyb -grafický vzor
Ke každé písničce je vypracován jeden grafický list a zase, náročnost se s každou další lekcí, písničkou a grafickým listem stupňuje. Např. k písničce Prší, prší jsou to čtyři svislé čáry vedle sebe (pr – ší – pr – ší). Nejprve se grafický vzor verbalizuje, pak se za doprovodu písničky může předvést do vzduchu, do písku, krupice, štětcem na tabuli a až nakonec se obkresluje tužkou na pracovním listě.

3. fáze
Na závěr každé lekce se zařazují uvolňovací cviky a nechybí hodnocení jednotlivců, celé skupiny včetně sebehodnocení. A nějaké milé rozloučení, povzbuzení. Každé dítě by mělo odcházet s pocitem úspěchu.

Měla jsem možnost absolvovat seminář Metody dobrého startu a mluvit zde i s učitelkami z mateřských škol, které s touto metodu již několik let pracují. Shodly se na tom, že se MDS úspěšně podílí na rozvoji motorických dovedností a smyslového vnímání u dětí předškolního či mladšího školního věku a má velký vliv na jejich celkový vývoj. A co víc, práce s písničkou děti baví (a který předškolák se může pochlubit znalostí tolika písniček?), jsou v dobré psychické pohodě a na každou lekci se velmi těší. Zpětná vazba tu pak funguje na sto procent, spokojené děti = spokojená paní učitelka.

Setkali jste se již s touto metodou, máte osobní zkušenost? Nabízí ji mateřské nebo základní školy ve vašem okolí?