Sexuální výchova na školách

Autor

O sexuální výchově na školách se v poslední době mluví a píše čím dál víc. Počet jejích odpůrců i příznivců se zdá být vcelku vyrovnaný. Proč vzbuzuje takový rozruch, když se jedná jen o další z řady vyučovacích předmětů? Původ bude zřejmě ve vztahu společnosti k sexu jako takovému. Raději dětem předvedeme středověké mučící nástroje i s popisem, jak fungovaly než bychom s nimi mluvily o vztazích a sexu.

Všichni ho provozujeme, stojí na něm veškerá existence, ale před dětmi se tuto skutečnost snažíme skrýt neprodyšným oparem „Jen aby proboha nezjistily, co v té ložnici děláme.“ Hovory o sexu ale nejsou přece jen o okamžiku zasunutí. A pokud si snad myslíte, že ano a že k sexu nic jiného třeba není, v tom případě chápu vaše rozhořčení a vaše obavy, že takto k tomu bude přistupovat i škola a díky tomu to stejně špatně jako vy budou chápat i vaše děti.

V příručce sexuální výchovy ale nic takového jako zaměření pouze na koitus a honba za vlastním orgasmem není. Líbí se mi. Je v ní všechno, co opravdu k sexuálnímu životu patří. Je v ní vedení ke komunikaci, toleranci a kompromisu. Na modelových situacích se mají žáci naučit, jak je možné je řešit. Probíhat mají ve skupinách, aby se naučili vyjádřit svůj názor a zároveň respektovat názor druhých, pokud není v rozporu s etikou a společenskými normami a neútočí na jakoukoliv skupinu či jedince.

Patří na 1. stupeň?

Mnoho se mluví o tom, že není dobré ji zapojovat už na prvním stupni. Vzhledem k jejímu obsahu, ale myslím, že v dnešní době to bohužel nutné je. Je do ní totiž mj. zapracované i nevhodné sexuální chování vůči jejich osobě. Jak se mají zachovat v případě, že s nimi někdo vede rozhovory, které jsou jim nepříjemné nebo se jich dokonce dotýká atp. Bohužel zneužívání je jevem, který se děje a často i ve vlastních rodinách. Kdo má tedy dětem vysvětlit, že nedělají nic špatného oni, ale agresor? Jak mají zjistit, že se můžou bránit, že nemusí mlčet, když jim nikdo tyhle informace nedá? Zbytečně v nich potom narůstají negativní postoje vůči sobě samým, protože tomu nerozumí a přeberou si to v hlavách po svém.

Učí se tam o tom, jak se vhodně projevovat a jak se chovat, aby neohrožovali svoje zdraví ani zdraví ostatních. Jak mají s druhými jednat. Co je tolerance, vzájemná úcta, snášenlivost, solidarita a pomoc. Není v ní opomenuto ani téma rovnosti mužů a žen a vzájemného respektu obou pohlaví i vyvracení některých mýtů, které k nerovnému postavení žen ve společnosti vedou. Na 1. stupni jsou položeny nosné základy, na kterých se potom na 2. stupni staví.

Co všechno je do ní zahrnuto

S postoupením do vyšších ročníků se dále začíná s vysvětlením funkcí pohlavních orgánů v těle. Jsou seznámeni s různými druhy antikoncepce, s tím, kdy jít poprvé ke gynekologovi a jak prohlídka probíhá. S jakými tělesnými i psychickými změnami je pojeno období puberty. Dozví se o sexuálně přenosných chorobách i jejich předcházení, s čímž se samozřejmě pojí vedení k zodpovědnosti za sebe i za partnera. Také o předčasné sexuální zkušenosti a problémů s tím spojených jako je například rodičovství mladistvých.

Učí se tam o vztazích ve dvojicích jako jsou kamarádství, přátelství, láska, manželství i rodičovství. O utvoření zdravého a vyrovnaného vztahu sami k sobě a v závislosti na tom i k ostatním lidem a prostředí vůbec. O vztazích v různých komunitách – rodina, škola, vrstevnická skupina…

Poodkryje se jim i oblast sexuálních deviací a deviantního chování, mužských i ženských sexuálních dysfunkcí. Získají i jakési právní minimum k některým probíraným tématům. Bez dezinformací a legend se dozví více o homosexualitě. Součástí výchovy je i kapitola o internetu a nebezpečí na něm číhajících, o týrání atd. Samozřejmě je toho daleko víc, tady je jen velmi stručný výcuc.

Mnoho oblastí je potom doplněna i o část, v níž se vyvracejí mýty kolující mezi mladými lidmi od doby, co pamatuji. Například „Při menstruaci nemohu otěhotnět.“, „Homosexuálně orientovaní muži jsou zženštilí, homosexuálně orientované ženy jsou mužatky.“, „Frekvence sexu přímo souvisí s hloubkou vztahu.“ nebo „Internet je anonymní. Nikdo nezjistí, kdo jsem, když o sobě budu uvádět nepravdivé informace.“

Ano, nebudu zastírat – jsem zastáncem sexuální výchovy v té podobě, jakou MŠMT předložilo. Před lidmi, kteří se na ní podíleli, klobouk dolů, odvedli dobrou práci. Celá koncepce navíc počítá se spoluprací školy a rodiny a to se mi líbí.

A co vy? Jaký je váš názor na sexuální výchovu na školách a proč?

Foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na