Jistě pro vás není slovo „bulimie“ neznámé. Ten pocit, že nemáte ideální míry a váhy. Hodně se nacpat, ale pak vše zas dostat ven. Řešení není tak jednoduché, jak se může zdát. Protože nutkání je opravdu velké a člověk se dostává do začarovaného kruhu. Máte v okolí někoho s tímto problémem? Nabízíme pomocníka.
Protože představa příruček je pro mnohé zbytečná, vybíráme jako úryvek z knihy jeden z dodatků. Jedno ze čtyř vyprávění ženy, která bulimií trpí a kniha se jí dostala do rukou…
Je mi jednadvacet a s bulimií bojuji šest let. Bulimie mi zkazila radost ze života. Prožila jsem tisíce hodin v čirém zoufalství. Vůbec si nevzpomínám, jaké to je nemít vedle sebe a v sobě svého spoluviníka, bulimii. Vysmívá se mně i mojí naléhavé touze získat kontrolu nad vlastním životem. Ale už vidím světlo na konci tunelu. Díky příručce jsem silnější a odhodlanější. Vidím, že je možné zvítězit nad nemocí, která v minulosti ovládala můj život a ničila mi mládí i případnou životní lásku.
Když mi bylo sedmnáct, chodila jsem do jedné poradny, ale k ničemu to nevedlo. O rok později jsem tam šla znovu, protože jsem byla na dně a zaplavil mě pocit naprosté neschopnosti. Byla jsem hladová, unavená a citově prázdná – a to jsou ideální podmínky pro bulimii. Naštěstí mi dali příručku. Byla (a pořád ještě je) neocenitelná. Pro mě bylo hodně důležité, že se nesnažila vyřešit problémy s bulimií místo mě. Nedávala mi povýšené rady, to by bylo domýšlivé a zbytečné. Místo toho mě zásobila informacemi o poruše příjmu potravy. Díky přesvědčivému vysvětlení jsem si uvědomila, že moje chování není nenormální, ale u této poruchy je naprosto běžné. Začala jsem lépe chápat všechny aspekty bulimie a mohla jsem k nim přistoupit z pozice síly.
Celá léta mi vykládali o správných postojích, které bych měla zaujmout, až mi z toho šla hlava kolem, ale k ničemu to nebylo. Šest let jsem svoje tělo a mysl trápila nepravidelnými stravovacími návyky a tresty, které jsem si za to ukládala. I když jsem se usilovně snažila osvojit si normální a rozumné názory na to, jaké míst v mém životě zaujímá moje hmotnost a postava a co považuji za úspěch, moje pokřivené názory vždy převládly. Ale to se teď změnilo. Příručka mi ohromně pomohla, protože mi nabídla praktické a realistické strategie a cíle pro každý den. Myslím si, že naprosto správně rozebírá psychologické otázky až v závěru. Domnívám se totiž, že člověk dokáže přemýšlet o změnách a o jiném žebříčku hodnot teprve tehdy, když začne vyváženě jíst. Pokud má být tento proces dlouhodobě úspěšný, musí s ním člověk začít sám a musí být připravený na všechny kroky.
Pro mě osobně byla hodně důležitá také dostupnost příručky. Mohu se s ní poradit v soukromí jako s kamarádkou a důvěrnicí, kdykoliv to potřebuji. Když mám pocit, že ztrácím cíl ze zřetele a že bych mohla sklouznout zpátky, připomene mi pravdivé skutečnosti. Teď už jsem z nejhoršího venku a vím, že s pomocí příručky budu v pořádku. Po všech těch letech tomu sotva dokážu uvěřit.
Setkali jste se již někdy s bulimií? Máte v okolí někoho, kdo s ní bojuje či bojoval?