Vzhůru na Blaník

Autor

„Nad řekou Blanicí tyčí se hora, chudé tam políčko sedláček orá…“, takhle popisují Blaník klasici, já vám ale jeho polohu přiblížím trochu víc zeměpisně. Velký Blaník, o kterém tu bude řeč, je součástí Mladovožické pahorkatiny a nachází se nad obcí Louňovice pod Blaníkem jižně od Vlašimi. Jeho vrchol se tyčí do výšky 638 m n. m. a je součástí CHKO Blaník.

Příroda

První, co mě zaujalo, když jsme k němu dojeli, byly krásné lesy. Rostou tam především duby a habry a myslím, že na podzim, když svítí slunce skrz barevné listy, tam musí být ještě krásněji. Velký Blaník je skalnatý, takže kameny jsou nejen všude mezi stromy, ale i na cestách, pohodlná a pevná bota je tudíž při výšlapu nahoru nezbytnou proprietou.

Celá CHKO je plná různých vzácných živočichů, z nichž asi nejohroženější, jež se vyskytuje i na červeném seznamu, je měkkýš kružník severní. V Blanici a jejích přítocích pak žijí i další měkkýši jako velevrub malířský. Je tu i poměrně velké zastoupení různých druhů pavouků a brouků. Můžete tu narazit na čolka, rosničku, zmiji  nebo třeba vydru, veverku či dudka chocholatého. Příroda je tu opravdu rozmanitá a každý, kdo se umí správně dívat, si jistě přijde na své.

Stezka

Na vrchol Blaníku vede z obou stran naučná stezka. Na čtrnácti informačních tabulích se tak dozvíte jak o geologii tohoto místa, tak třeba o blanických pověstech, historii nebo kameni, který byl odtud vzat, aby se stal jedním ze základních kamenů Národního divadla. Pro děti je zde připraveno celkem sedmnáct zastavení, kde se pomocí různých úkolů seznamují nejen se zdejší přírodou. Čekají na ně zadání jako poznat stromy podle listů nebo kůry, správně přiřadit potravu k ptákům, něco málo o rytířích a spousta dalšího. Mimo to si můžete také udělat terénní test zdatnosti. Podle doby, za kterou se nahoru dostanete a vašeho věku si můžete pomocí tabulky u rozhledny zjistit, jak jste na tom s fyzičkou.

Na vrcholu Blaníku stojí potom dřevěná 30 m vysoká rozhledna ve tvaru husitské hlásky, kterou již v roce 1943 postavil Klub českých turistů. My jsme bohužel dorazili pozdě, takže rozhledna už byla zavřená. Je z ní ale prý báječný výhled na téměř celou Českou Sibiř, ale i Posázaví a Vlašim. Za dobrého počasí údajně dohlédnete až k Šumavě či k pražskému vysílači Cukrák. Ve výklenku u rozhledny je také kamenný oltář.

 

Pověst a umění

Hora Blaník má u českého národa zcela výsostné postavení. Již staří Čechové věřili, že v útrobách hory spí vojsko vedené samotným českým patronem sv. Václavem a v dobách největší nouze naší země nám vyjede na pomoc. Pověst dále praví, že když se sv. Václav odebíral do Blaníku, zanechal v nedalekém Miličíně na hoře Kalvárii lva. Ten lev hlídá a ačkoliv je už úplně zkamenělý, stále je v bdělém stavu. Je otočen směrem k jihu, protože z této strany k nám údajně jednou vtrhne největší pohroma. To on povolá rytíře ke spanilé jízdě: „Teprve až zařve řevem příšerným lev nad Miličínem, otevře se pod Blaníkem skála a rytíři v plné zbroji vyrazí ven.“ Prý mezi Blaníkem a Kalvárií existuje i tajná chodba, kterou čas od času přijde některý z rytířů lva zkontrolovat.

 

Díky své proslulosti nezůstala hora Blaník bez povšimnutí našich velkých osobností. Alois Jirásek jeho pověst zvěčnil ve svých Starých pověstech českých, jeho mystika a krása neunikla ani peru Karla Jaromíra Erbena, Josefa Kajetána Tyla nebo Jaroslava Vrchlického. V cyklu Má vlast jej zvěčnil Bedřich Smetana a na plátno ho ve svých malbách přenesli Julius Mařák či Mikoláš Aleš. Samozřejmě, že si zpracování tohoto tématu nenechal ujít ani náš největší génius Jára Cimrman, který o něm napsal hru Blaník.

Přijeďte navštívit kraj blanických rytířů. Zvu vás.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *