Jeden den v mateřské škole

Autor

Dnešní povídání volně navazuje na článek o mateřských školách (zde). Slíbila jsem představit jeden den v běžné městské mateřské škole, přesněji v jedné třídě ze tří.

Bude to den ideální. To znamená při plném počtu pedagogického sboru, den, kdy se v MŠ neodehrává žádná z akcí, kdy se nemusíme na čas přemístit na plavání, do solné jeskyně či do divadla, kdy se třídy nespojují z důvodu hudebního kroužku, kdy není na pořadu individuální logopedická péče, je nejméně listopad, tedy i nové děti se již adaptovaly a není průtrž mračen.

Nejdříve co takovému dni předchází. Každý týden si na střídačku jedna paní učitelka určí téma, kterému se bude s dětmi věnovat a vytvoří plán, ve kterém si vytyčí cíle a výstupy (tedy co chce, aby se děti naučily a jakým způsobem toho dosáhnout), tak aby směřovala ke klíčovým kompetencím uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu. Tento plán si pak rozpracovává na jednotlivé dny a konkrétní činnosti, vymýšlí motivaci, hledá ke vhodnému tématu básničky, písničky, pohádky, pracovní listy, přemýšlí nad vhodným cvičením, výtvarnými a pracovními aktivitami, činnostmi poznávacími. To vše zpracuje písemně tak, aby už v pondělí ráno věděli rodiče, co se bude celý týden ve školce dít. Poslední den učitelka zhodnotí průběh celého týdne a s kolegyní na třídě probere, na co je potřeba se v týdnu následujícím opět zaměřit. Každá učitelka má svůj způsob práce, já přípravě věnuji zkrátka jedno nedělní odpoledne a pak samozřejmě průběžně hodinu až dvě každý den, jak je potřeba.

Mám ranní směnu. Děti (tří až šestileté) začínají přicházet do MŠ od 6.30 hodin. Cca půl hodiny před tím připravuji třídu a všechny potřebné pomůcky, které ten den využijeme. Na stolcích jsou nachystané motivační aktivity od knih, deskových her, hraček, didaktických pomůcek až po výtvarný a pracovní materiál. K dalším hrám je k dispozici herna a kuchyňka. S každým příchozím dítětem se přivítám, popovídáme, domluvíme se, co bude dělat a buď to zvládne samo, nebo s mojí či kamarádovou pomocí. Ráno také řeším neodkladné záležitosti s rodiči, upozorňuji na důležité události v MŠ, vybírám peníze na různé akce, přijímám hovory ohledně nepřítomných dětí, hlásím tuto skutečnost do kuchyně a rozhodně nesmím zapomenout dítě vyškrtnout z docházky, češu neučesané děti, odbíhám do umývárny utírat zadečky, zastavuji tekoucí kohoutky, řeším dětské šarvátky, připomínám pitný režim, utírám rozlité čaje, utírám rozpatlané barvičky z podlahy i dětí, seškrabuji modelínu z bačkorek a koberce, neustále koordinuji jednotlivé aktivity a co dělám moc ráda – prostě si s dětmi jen tak hraju, zpívám, tancuji. Poslední děti přichází kolem čtvrt na devět (při plném počtu 25, nejčastěji 23), takže všichni společně uložíme hračky a další potřeby na svá místa. Je čas na společné rituály – přivítání v kruhu, připomenutí pravidel naší třídy, motivační chvilku. Vše plynně přechází v pohybové aktivity, každý den něco nového, od zdravotních cviků, před pohybové hry, hry s náčiním, improvizace na hudbu, honičky až po relaxaci. Pokud se některá hra dětem líbí, klidně ji během týdne opakujeme.

Následuje svačinka a vše co s tím souvisí, především tedy hygienické a sebeobslužné návyky a kultura stolování. Opět utřu několik rozlitých čajů či mlék, převléknu polité děti a něco po deváté hodině se jdeme věnovat společné, tzv. řízené činnosti. Mám pro děti zkrátka určitý program. Např. hrajeme pohádku, hrajeme si na něco, někoho, děláme různé pokusy, listujeme v knihách, třídíme, řadíme obrázky, různý materiál, zapojujeme všechny smysli – čucháme, hledáme, napínáme uši, hmatáme, ochutnáváme, povídáme nahlas, beze slov, společně malujeme, stříháme, lepíme, zpíváme a hrajeme na hudební i nehudební nástroje, modelujeme, pozorujeme, vymýšlíme si, někdy i doopravdy vaříme atd., atd. Zaujmout a zapojit všechny děti tak, aby z toho měly ten správný prožitek, radost, abych je dovedla tam, kam jsem chtěla a aby zažily také pocit úspěchu, je hodně náročné. Řízené činnosti trvají tak 20, max. 30 minut.

Letos nejsem na třídě s paní ředitelkou, takže mi o půl desáté přichází na pomoc moje kolegyně. Abych to vysvětlila, ředitelky mají menší počet hodin u dětí, takže jsou společně s učitelkou ve třídě až kolem oběda. Přetlumočím kolegyni všechny nové informace, požadavky rodičů, karamboly, hlášky dětí apod. a asi po půlhodince, která je věnovaná spontánní hře dětí se chystáme ven. Tedy kolem desáté hodiny. Vřavu pětadvaceti dětí v malé šatně je těžké vylíčit. Obzvlášť v zimě je to boj. Kupodivu se vždy ven dostaneme a to dokonce s plným počtem správně ustrojených a obutých dětí. Zahradu v mateřské škole máme velkou a dobře vybavenou, takže děti se zde opravdu vyřádí. Děti už si také zvykly, že asi dvacet minut před odchodem do šatny hrajeme nějakou společnou hru – na schovávanou, Honzo, vstávej, Ovečky, Na rybáře, vybíjenou, štafetové závody, překážkové dráhy, koloběžkové závody aj., na podzim pouštíme draky, v zimě samozřejmě stavíme sněhuláky a iglú. Nezapomínáme ani na vycházky do okolí všemi směry. Možná ještě větší drama je pak svlékání dětí, převlékání do suchého oblečení, obkládání topení promáčenými svršky, ukládání věcí do těch správných přihrádek. Odpolední připomínky rodičů, proč je tohle tak a ne jinak jsou třešinkou na dortu.

V každém případě přesně v 11.45 zasedáme k obědu. Děti si samy připraví na stůl talíře, příbory a pití. Jedna z učitelek utře rozlité čaje, druhá chystá svačinky pro děti, které po obědě odchází. Ta, která to zvládne rychleji, nalévá polévku. Zkontrolujeme a spravíme úchop lžíce, pomůžeme vyškrabat talířky. Druhé jídlo si děti nosí ke stolečku samy. My učitelky pokrájíme těm malým maso, knedlíky, brambory. Zkontrolujeme a spravíme úchop vidličky a nože, předvedeme správný způsob krájení a napichování. Pomůžeme vyškrabat talířky, připomeneme význam zeleniny, hlídáme, aby se děti napily a odnesly si všechno nádobí. V průběhu toho všeho se i najíme. Rozlitý čaj už utře paní kuchařka.

Po obědě odbavíme děti, co jdou domů, jedna z učitelek rozmlouvá s rodiči, druhá koriguje hygienu, hledá s dětmi správné lehátko, pomáhá s převlékáním do pyžamek. Po půl jedné děti leží a těší se na pohádku. Tu čte paní učitelka, která má odpolední směnu.

Já zapíšu podrobně průběh dne do třídní knihy, nainstaluji do šatny nové výkresy, pracovní listy, výrobky dětí, roztřídím a založím ty sundané. Připravím se na druhý den, tedy ujasním si, co vše budu potřebovat, nakopíruji, rozpracuji apod. Když jde vše dobře, odcházím z MŠ cca v půl druhé. Věřte, že tím moje práce nekončí. Dokoupím, co mi chybí, např. výtvarný materiál, zajdu do knihovny pro knihu, kterou nemám, posbírám po cestě kamínky, neboť mají hezký tvar a mohly by se do školky hodit. Doma stáhnu, upravím a vložím fotografie na web, protože rodiče už se nemohou dočkat, dopíši diagnostiku dětí, dopracuji projekt předmatematických představ, pročtu pravidla výtvarné soutěže a popřemýšlím s čím se zapojit a večer u televize opět šustím, protože vystřihuji 25x polotovar na zítřejší výrobu andělíčků.

Ale abych dokončila den v mateřské škole. Děti (v MŠ zůstává tak 18 dětí) po pohádce odpočívají, některé usnou, jiné si v postýlce potichu hrají s plyšákem. Prozatím nejsme uzpůsobeny na to, aby si děti, které nespí, mohly volně hrát. Snažíme se je tedy zabavit prohlížením knih a časopisů, tolerujeme tiché povídání s kamarádem, event. si kreslí u stolečku, dokončují to, co nestihly dopoledne, věnujeme se individuálně předškolákům. Velmi záleží na aktuální situaci. Když jsou děti spokojené, není důvod vstávat dřív, když jsou neklidné, prostě odpočinek ukončíme a povídáme si (to mám moc ráda, protože jindy na to ani není klid a čas), nebo jim vymýšlím příběhy o skřítcích z naší školky, zpíváme, opakujeme básničky, hrajeme si se slovy apod.

Před druhou hodinou děti vstávají, stelou si postýlky, oblékají se a kdo je hotový, jde svačit. Paní učitelka opět pomáhá na všech frontách. Do toho mumraje začínají chodit rodiče pro své ratolesti a tak nějak probíhá to samé, co ráno. Rozlitý čaj už zase utírá paní učitelka. Po půl čtvrté děti kvapem ubývají, zůstávají tak tři, čtyři a to je čas na partičku Černého Petra nebo Člověče, nezlob se! Provoz naší mateřské školy končí v 16.00 hodin. Tak ještě dopsat třídní knihu, nechat na stole vzkazy pro kolegyni na ráno, všechno douklidit, povypínat, spláchnout záchody, zavřít okna, vše zamknout a v duchu poděkovat, že se nikomu nic nestalo. A cestou domů už přemýšlet, jaké téma zvolit na další týden.

Ale jak jsem zmínila v úvodu, byl to den ideální.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na