Pravdy a mýty o opalování

Autor

Toto léto je opravdu na sluneční paprsky bohaté a my mu chtě nechtě svou kůži nastavujeme častěji než jindy. Protože mezi lidmi koluje spousta „zaručených“ pravd o opalování, rozhodla jsem se, že se zeptám na jejich podloženost člověka, který o kůži ví opravdu hodně, tedy dermatologa, resp. dermatoložky. Jsem moc ráda, že paní doktorka Martina Jansová ochotně souhlasila a pomohla mi s rozřešením, zda jsou to fámy či fakta.

1. Když použiji krém s vysokým faktorem, hůř se opálím.

Minimální dávka slunečního záření, která vyvolá na kůži pigmentaci, je nižší než dávka, která vyvolá zarudnutí a otok. K dosažení slušivého „bronzu“ není nutné se spálit!!! Připravky s vysokým UV faktorem prodlužují dobu pobytu na slunci, aniž bychom se nepříjemně spálili.

2. Do vody se mazat nemusím, protože ta mě ochrání sama o sobě.

Pokud na sobě máte speciální plavecký obleček nebo neoprén, bujnou kštici a plavete s hlavou pod hladinou, tak jste přece jen zčásti chráněni. Nezapomínejte ale na odraz paprsků od hladiny, který závisí na úhlu dopadu. Každý potápeč vám potvrdí, že voda nejprve pohltí červenou část spektra asi v hloubce 4 metrů. Vy však většinou plavete u hladiny. Téměř vždy máte ramena, část zad a obličej z vody venku. Tato místa pak nechrání nic.

3. Rakovinu kůže dostane jen ten, který se někdy na sluníčku spálil

Dnes se odhaduje, že až 2/3 všech zhoubných nádorů kůže má přímou souvislost se slunečním zářením. Dříve se nádory kůže vyskytovaly jen ve středním nebo vyšším věku, nyní se jejich výskyt posunuje do stále mladších věkových skupin. To platí zejména pro nejnebezpečnější kožní nádor – maligní melanom. Zde se udává vyšší souvilost se spálením kůže. Je nutno si uvědomit, že se účinky UV záření na kůži tzv. sčítají a negativně se často projeví až po letech. Je-li kůže vystavena slunci a ponechána bez řádné ochrany příliš dlouho, dojde k přetížení opravných mechanismů DNA kožních buněk, které pak odumřou nebo zmutují.Výsledkem je poškození kůže provázené solární elastozou ( předčasným stárnutím), nádory. Takové poškození kůže je nevratné. Za nejohroženější skupinu jsou považování současní třicátníci a čtryřicátníci, protože prožívali dětství v době, kdy se o rizicích příliš nevědělo a nebyly k dispozici dostatečně účinné ochranné prostředky.

4. Lidé s mateřskými znaménky se nesmí opalovat.

Pokud se opalovaním míní „opékaní“ na sluníčku, pak jednoznačně ano. Ale i takoví lidé ne vždy zcela mohou omezit pobyt na slunci. Jen by si měli uvědomit, že pro ně ve zvýšené míře platí všechna pravidla, jak se chránit před slunečním zářením a tím omezit jeho negativní vliv na kůži. V případě, že máte na kůži mateřská znaménka, je vhodné ještě v zimě navštívit kožního lékaře, který znaménka vyšetří a pomůže vám zvolit pro vás nejlepší způbob ochrany před slunečním zářením. Nebezpečná znaménka doporučí odstranit nebo pravidelně sledovat.

5. Nejlépe se opálím, když je slunce nejsilnější, tedy přes poledne.

Intenzita slunečního záření je závislá na denní době. V době od 11 do 14 hodin je ve slunečním záření obsažen největší podíl tzv. erytemogenní složky (ta vyvolává zarudnutí a spálení). To znamená, že v tuto dobu je extrémně vysoké riziko spálení kůže se všemi následky. K pigmentaci kůže stačí intenzita nižší než ta, která vyvolá toto nepříjemné spálení kůže. Citlivější jedinci by se měli vyvarovat slunění v době od 10 do 15 hodin. Pomocným vodítkem je v současnosti zdravodajství, které informuje o tvz. UV indexu (v našich podmínkách se tento index pohybuje mezi 1 a 10, čím je vyšší, tím je větší intenzita záření).

6. Opalování na sluníčku je zdravé, v soláriu nezdravé.

„Zdravé opalování“ v podstatě neexistuje. Zatím však není nutné slunění zcela zavrhovat. Velmi důležité je však správné použití vhodných ochranných prostředků a zejména postupné opalování v rozumných dávkách. Pokud jde o solária, ta klienti navštěvují s kosmetickým cílem získat atraktivní pigmentaci. Jedinci s fototypem I (světlé oči, světlé vlasy, vždy se spálí, nikdy se neopálí) by měli od této marné a pro ně zvlášť nebezpečné činnosti upustit, protože pigmentaci stejně nezískají. Z minulosti je většina komerčních solárií osazena UVA trubicemi. UVA záření má delší vlnovou délku než UVB, proniká hlouběji do kůže a má za následek její dlouhodobé, nevratné poškození. Navíc UVA záření kromě časného pigmentačního ztmavnutí má na „opálení“ 100-1000x nižší vliv než UVB záření. Existují i „lékařská“ solária, kde na kůži působí přesně definovaná vlnová délka paprsků s předem nastavenou energií. Pod dohledem lékaře se využívají při léčbě lupénky, ekzémů a dalších onemocnění.

7. Děti se musí mazat jen dětským krémem na opalování.

Do 6 měsíců věku by se kojenci neměli vystavovat přímému slunci vůbec. Pod 2 roky by se batolata měla chránit oděvem a nevystavovat polednímu slunci.Starší děti by měly používat sunscreeny s vyšším ochranným faktorem SPF podle intenzity a doby slunění. Doporučují se přípravky s fyzikálními fitlry, které sluneční záření odrážejí a kůži méně alergizují. Díky jejich bělavému zbarvení máme i lepší přehled, zda jsme přípravek na kůži natřeli v celém rozsahu a dostatečném množství a také lépe kontrolujeme smývaní přípravku potem, otěrem a vodou při koupání.

8. Lépe se opálím, když budu jíst jako doplněk stravy betakaroten.

Betakaroten patří mezi antioxidanty, ukládá se v podkožní tukové tkáni a především pak v kombinaci s dalšími antioxidanty pomáhá chránit kůži a minimalizovat škodlivé působení UV záření.V medicíně se používá u pacientů s vyšší citlivostí na sluneční záření a to iv oblasti viditelného světla. Betakaroten neurychlí opálení, ale díky jeho nažloutlé barvě získá kůže opticky tmavší odstín.

9. Ve stínu se člověk nespálí.

Využívání stínu je nejjednodušší způsob ochrany před silným slunečním zářením. Tělo stíníme i nošením brýlí, klobouku, oděvů. Ochrana oděvu je závislá na barvě a materiálu. Nejvíce chrání tmavé a barevné oděvy, ale zároveň pohlcují i viditelné a infračevené světlo a tím se zahřívají. Tenké, bílé, bavlněné, vlhké a opakovaně prané tkaniny chrání méně. V současné době existují i oděvy, na kterých je uveden stupeň ochrany před slunečním zářením. Ani ve stínu však nejsme zcela chráněni před účinkem slunečního záření. Nesmíme zapomínat na odraz do vodní hladiny, písku na pláži, stěn okolních budov apod. I mraky pronikne část záření. Navíc intenzita slunečního záření se zvyšuje o 4% na každých 300 metrů nadmořské výšky, tak v 1500m n.m. je o 20% vyšší než v úrovni hladiny moře, v tropech může být intenzita až 5x vyšší než např. v Norsku. Tak se snadno stane, že se v Alpách v zimě spálíme i při zatažené obloze.

10. Když je krém vodě odolný, stačí nám, abychom se namazali jednou za den, i když se koupeme.

Nejen během koupání, ale i díky pocení dochází k rychlému smývání přípravků a kůže se tak stává nechráněnou, pokud se aplikace UV faktoru neopakuje. Proto je vhodné aplikaci krému i bez koupání aplikovat alespoň po 2-3 hodinách. Opakovaným natřením se UV faktor nezvýší, jen udrží! Přípravky označené „water-resistant“ vydrží čtyřicetiminutové namáčení, „very-water-resistant“ až osmdesát minut. Čerstvá a slaná voda snižuje účinnost více než chlorovaná voda, smývají se mírně alkalickým mýdlem a vodou. Odolnost vůči vodě zajišťují akrylátové a metakrylátové polymery. V současné době je již možno zakoupit speciální koupací oděvy s ochranou proti UV záření.

11. Krémy s UV faktorem jsou jen reklamní triky kosmetických firem, nejsou o nic účinnější než jakýkoli jiný krém.

Krémy s UV faktorem (sunscreeny) jsou látky, které ochraňují kůži před UV poškozením, pohlcují nebo dorážejí až 95% UV záření. Účinnost prostředku je charakterizována ochranným faktorem SPF (Sun protecting faktor). Nejnižší SPF může být 6, nejvyšší 50+. Čím delší plánujeme pobyt na slunci, tím vyšší SPF bychom měli zvolit.Vyšší SPF je nutno použít také s narůstající nadmořkou výškou a při pobytu u moře. Používají se dva druhy filtrů: absopční a reflexní.

Absorpční (chemické) filtry pohlcují energii UV záření a přeměňují ji na teplo. Hlavní nevýhodou je možnost vyvolání alergie a prodleva mezi natřením a nástupem účinku, proto je nutné jej aplikovat minimálně 20 minut před opalováním, aby se dostatečně vstřebaly a na vázaly na povrchovou vrstvu kůže. Nové přípravky ( např. mexoryl, tinosorb M, tinosorb S) chrání v UVB i UVA spektru.

Reflexní (fyzikální) filtry odrážejí a rozptylují UV záření. Nejčastěji se používá oxid titaničitý a zinečnatý. Tyto přípravky sice méně dráždí a alergizují, působí ihned, ale často jsou kosmeticky méně přijatelné, mají bělavou barvu.

Moderní ochranné přípravky často kombinují oba druhy filtrů a jsou navíc obohaceny přírodními oleji (extrakty z aloe, jojobový olej, vitmain E), antioxidanty (kyselina askorbová, alfa tokoferol, lykopen, betakaroten, selén, extrakty z polypodium leukotomos apod.), které zabraňují poškození volnými radikály a pomáhají tlumit následné sluneční popálení. Lyáza posiluje schopnost obnovy DNA poškozených buněk. Při aplikaci opalovacího krému pak nesmíme zapomenout na nanesení dostatečného množství na celou plochu těla. Na 1 cm2 je toto množství 2 mg účinné látky. Vhodné je výběr tzv. opalovacího krému konzultovat s dermatologem nebo lékarníkem. Při znalosti svého fototypu, správném vyhodnocení klimitatických podmínek a při odpovídající ochraně lze prožít krásnou slunečnou dovolenou beze strachu z popálení, předčasných vrásek a dalších znepokojujících následků slunečních paprsků.

Moc děkuji za odpovědi a přeji vám krásné léto.

Dermatovenerologickou ambulanci, kde MUDr. Martina Jansová pracuje, najdete na http://www.kozni-estetika.cz

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na