pohádky a pověsti

Z reality do pohádky aneb Hrnečku, dost!

„Večír nikam nejdu, jsem chabrus na záda.“ „Díky, ale nemůžu, mám alergii na mandle.“ „Koukni na můj opar. Prej ze

Kdysi dávno žili v šumavských hvozdech dva bratři, František a Josef. Tenkrát to opravdu byly hvozdy hluboké a dřeva v

Jistě každý z vás zná pověst o praotci Čechovi, jenž přivedl svůj lid na horu Říp, a pohledem dolů zhodnotil,

Každý ví, že dnes je Mezinárodní den dětí. Protože máme děti rádi, nemůžeme zůstat pozadu s přáním. Přejeme tedy všem

Říká se, že v měsíci únoru zlobí děti nejméně. Co vy na to? Souhlasíte se mnou, že si zaslouží pohádku?

Kdysi, za starých časů, se žilo jinak. Lidé neměli ani ponětí o takovém druhu dnešní zábavy jako je například televize

Rádi si s dětmi povídáme příběhy. Někdy vyprávím já jim, ale poslední dobou děti ve vyprávění převažují. Stalo se nám

Kdysi dávno se z obrovské černé tmy začalo ozývat slabé, podivné ťukání. Nejprve nesmělé, jako by ten, kdo ho vydával,

Žili byli dědeček a babička. Měli chaloupku se zahrádkou v malé vísce mezi lesy a loukami. Jednou poprosil dědeček: „Usmaž

Češi mají jednu opravdovou specialitu a tou jsou pohádky. Umíme krásné pohádky vyprávět, psát, ale také točit. Většina z nás